Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, vážená paní radní. Na začátku je třeba říci, že diskuse o regulacích Airbnb nás skutečně provázaly i to minulé období a myslím si, že všichni, bez ohledu na politickou příslušnost vnímáme problematiku krátkodobých pronájmů za důležitou. Vnímáme i ohlasy ostatních bydlících v domě a víme, že v některých pražských domech skutečně chování některých turistů, ale jistě ne všech, způsobovalo problém a nerušený výkon vlastnících práv ostatních.
Ostatně i vláda ve svém programovém prohlášení říká, že předloží vlastní návrh zákona, který to bude řešit. A to považuji za velmi důležité a klíčové při řešení jednotlivých problémů a rizik, které tento návrh přináší, aby to byl skutečně vládní návrh zákona, který prochází klasickým připomínkovým řízením, které by mělo vyřešit sporné otázky, které kolem právě konkrétně tohoto návrhu panují. A věřím, že sama vláda dokáže navrhnout skutečně funkční nástroje jak stanovit pravidla, protože je to o stanovení pravidel a možnosti dovolání se těch sousedů a zejména otázky, jak tyto pravidla vymáhat. To obsahuje také zejména funkční identifikaci. A mělo by to obsahovat zejména funkční identifikaci, protože jestliže chceme stanovit nějaké podmínky, tak skutečně potřebujeme nástroje, jak většinu pronajímaných bytů dostat ze šedé ekonomiky do legálního stavu, abychom je následně mohli nějak regulovat.
Já jenom zdůrazním, co hlavní město Praha vlastně navrhuje. a) Navrhuje, aby města mohla prostřednictvím nařízením obce stanovit období, ve kterém je poskytování ubytovacích služeb v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci zakázáno. A za b) podmínky, za jakých je možné poskytování ubytovacích služeb v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci, a to maximální počet současně ubytovaných osob nebo maximální počet přenocování v jednom kalendářním roce v jedné bytové jednotce, v rodinném domě nebo stavbě pro rodinnou rekreaci.
Paní předkladatelka tady zmínila, že návrh je totožný s tím, co už předkládali v minulém období. Já bych chtěl zdůraznit, že návrh je totožný s pozměňovacím návrhem, který předložil v minulém období Patrik Nacher, který po velmi rozsáhlé diskusi, 18. prosince 2019, získal 31 z tehdy přítomných 175 poslanců. Z mého pohledu se předkladatelé při předkládání úplně stejného návrhu nevypořádali s tehdy uvedenými připomínkami, které tehdy zazněly v diskusi. A já si je dovolím shrnout do tří základních bodů.
První základní bod jsou pochybnosti o ústavnosti vyplývající z otázky přiměřenosti a míry takové regulace osobního vlastnictví. Druhý základní bod jsou pochybnosti o vymahatelnosti. A třetí bod o dopadech, respektive, zda takový základ skutečně dopadne na ty problémové vlastníky, když je stát těžko umí identifikovat a většina těchto pronájmů se pohybuje v šedé zóně.
Takže my jsme v minulé Sněmovně hlasovali naprosto totožný návrh, který byl předložen jako pozměňovací k jiné novele živnostenského zákona a tehdy jej Poslanecká sněmovna odmítla. Následně nám poslalo hlavní město Praha v minulém volebním období nový návrh, který je vlastně věcně totožný, který tehdy se nechtěl doprojednat - to říkala tady radí. Nicméně bylo k němu vypracováno stanovisko parlamentního institutu, kde si dovolím odcitovat jeho závěr.
"Navržená úprava v současné podobě vzbuzuje pochybnosti o slučitelnosti s právem EU, jakož i s ústavním pořádkem České republiky." K oběma návrhům, tedy k tomu tisku předchozímu, v minulém období 946, tak který projednáváme dnes, je to skutečně stejný návrh, vypracovala vláda ještě Andreje Babiše stanovisko, které podle mě z nějakých politických důvodů bylo nakonec neutrální, ale ve svém písemném odůvodnění sama vláda tehdejší vyjádřila pochybnosti o ústavní komfortnosti a článkem č. 26 Listiny základních práv a svobod, a to vlastně kvůli tomu, že nejsou stanoveny mantinely takové regulace. Upozornila na problém šedé ekonomiky, kterou návrh řeší a upozornila na problém přiměřenosti a možných rozpor se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES.
Mě velmi mrzí jako zpravodaje, že předkladatelé bohužel nereflektovali tyto závažné připomínky, ani ty připomínky, co přišly od jednotlivých resortů, jako je Ministerstvo financí nebo Ministerstva obchodu a průmyslu. Dámy a pánové, na tento návrh se z mého pohledu nemůžeme dívat pouze optikou hlavního města, ale pohledem všech lokalit v České republice. Protože hlavní město Praha nám navrhuje, abychom všem obcím v České republice dali pravomoc, aby svým nařízením mohly kdykoliv zakázat poskytování ubytovacích služeb v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci, anebo maximální počet přenocování v jednom kalendářním roce v jedné bytové jednotce, v rodinném domě nebo stavbě pro rodinnou rekreaci, či počet osob, které tam mohou být.
Tento zákon by neplatil pouze na území hlavního města Prahy, ale po celé republice. A teď si všichni představme na chvíli, opusťme představu pražského bytového domu Airbnb a představme si nějakou obec na horách v Krkonoších, na Šumavě, kde je třeba několik chat, penzion a hotel. A tam obec by měla také takovou pravomoc. A protože se domnívám, že ve všech odvětvích zuří konkurenční boj, tak si představte, že si majitel takového hotelu dohodne se starostou a obec nařízením v plné sezoně zakáže ubytování v penzionu, v soukromých chatách a podobně.
Anebo třeba starousedlíci budou trvat na tom, že v nějakém období jim tam návštěvníci dělají nepořádek a budou chtít, ať to obec zakáže. Já tím vůbec nechci zlehčovat ty problémy sousedů v nějakém bytovém domě v Praze. Ale musím upozornit na možné plné důsledky přijetí tohoto zákona. Já opravdu mám pochybnosti o přiměřenosti takové pravomoci. O tom, jak velký je to zásah do vlastnických práv, aby někdo toto mohl zakázat. Protože toto riziko tento návrh přináší. A my bychom měli opravdu vážit na lékarnických vahách, jakým způsobem umožníme veřejné moci vstupovat do soukromých vztahů a do soukromého vlastnictví. V takovém případě navrhovatelé mají zřejmě důvěru, že vždycky všichni za všech okolností, všichni radní ve všech obcích a všichni zastupitelé v budoucnu zvolení, budou velice uvážliví při prosazování tohoto nařízení.
Jenomže je otázkou, jestli někdo nebude mít třeba zábrany pro to, jakým způsobem vstupovat do soukromého vlastnictví. A každá nová pravomoc je zneužitelná. A tím nijak nezpochybňuji nutnost stanovit takové efektivní podmínky, které situaci budou skutečně řešit, kdy bude vlastník skutečně odpovědný za své vlastnictví a bude dovolání sousedů v jednotlivých bytových domech, aby se mohli domoci svých práv. Ale takové podmínky musí být v souladu s ústavou a dalšími hlavními předpisy a musí být vymahatelné.
Já se obávám, že takto opakovaně předkládaný stejný návrh, který nereflektuje tu veřejnost diskusi a nereflektuje ani diskusi na půdě Poslanecké sněmovny, tak nemůže vést k jednoznačné dohodě a smysluplnému řešení. Já se skutečně domnívám, že to musí předložit tuto regulaci vláda Česká republiky v souladu se svým programovým prohlášením a musí to učinit po připomínkovém řízení. Jenom chci upozornit paní předkladatelku, která zde říkala, že jsme velmi liberální a že se vůbec nic neřeší. Tak jí chci jenom připomenout, že jsme i v minulém období několik regulací přijali. Třeba nutnost hlásit tuto záležitost na živnostenské úřady, poplatkovou povinnost a podobně. Minimálně tři, třikrát v různých předpisech jsme tuto záležitost řešili. A tím bych, dámy a pánové, skončil, možná trošku delší zpravodajskou zprávu, ale považoval jsem za nutné, abyste znali i historii projednávání těchto tisků v této Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.
