na začátku ještě jednou omluvím pana vicepremiéra Mariana Jurečku, který zastupuje Českou republiku na důležitém jednání v Organizaci spojených národů, takže z pověření vlády budu obhajovat a vysvětlovat tento návrh zákona já.
Tento návrh zákona je reakcí na neočekávaný a nebývale vysoký růst cen v období pro zjišťování růstu cen pro účely zvyšování vyplácených důchodů, tedy za období od července roku 2022 do ledna 2023. A tento vysoký růst cen přitom značně překročil predikce vývoje inflace, zejména za leden letošního roku. Pokud se podíváme zpětně do veřejné debaty a budeme porovnávat odhady růstu inflace nejenom institucí jako Ministerstvo financí a ČNB, ale i ostatních renomovaných institucí, tak dojdeme ke stejnému závěru, že tak vysokou míru inflace neodhadovala ve svých predikcích žádná z renomovaných institucí či firem, které se této problematice dlouhodobě věnují.
Vzhledem k pravidlům valorizace, stanovených zákonem o důchodovém pojištění, dojde od června letošního roku k mimořádnému zvýšení důchodů, neboť byla splněna zákonná podmínka růstu cen v rozhodném období alespoň o 5 %. Tento růst cen za domácnosti důchodců činí 11,5 %. A mělo by se tedy podle současné úpravy dojít ke zvýšení procentní výměr vyplácených důchodů rovněž o 11,5 %. Pokud porovnáme, jak by se zvyšovaly důchody, kdybychom nepřijali novelu podle stávajících pravidel, tak mám před sebou tabulku, kde mám 8 tisíc až 30 tisíc po 2 tisících. Takže v tom případě, kdybychom použili stávající pravidla, tak to bude progresivní zvýšení. To znamená u těch nejnižších důchodů do 8 tisíc by došlo ke zvýšení o 6,2 % – pardon, o 5,7 %. A pak to postupně jde nahoru, například v tom důchodě, který je nejběžnější, to znamená kolem 20–21 000 by to bylo o 9 %. A u těch důchodů 30 tisíc korun by to bylo o 10 %. Je to tím, že u mimořádných valorizací se valorizuje „pouze“ ta procentní část penze.
V tom návrhu, který předložila vláda a který schválila Poslanecká sněmovna, je tento poměr opačný, to znamená degresivní. To znamená, použili jsme kombinaci dvou parametrů. Jednak stejnou částku všem, a to těch 400 korun měsíčně, a k tomu procentuální zvýšení o 2,3 %. V tomto případě to znamená, že u těch nejnižších důchodů k tomu zvýšení o 6,2 % proti 5,7 % v tom, kdybychom pravidla nezměnili. A u těch nejvyšších, kde je to 30 tisíc, dojde ke zvýšení o 3,3 %, což je zhruba 1000 korun, proti tomu, že by to bylo 10 %, což by byly zhruba 3 tisíce korun. To znamená, tento návrh je sociálně citlivější. A více podporuje ty s nižšími a nejnižšími důchody. A méně podporuje ty, kteří mají ty důchody nejvyšší. To je, chtěl jsem na to upozornit, rozdíl mezi progresivním a degresivním charakterem této mimořádné valorizace.
Tím, že ta inflace je tak vysoká, tak dochází nebo mohlo by potenciálně dojít k velkým rozpočtovým výdajům. Já jsem nechal zpracovat odhad do roku 2030. Ono to není tolik daleko. Budou ti senátoři, kteří budou kandidovat příští rok, tak to bude na konci jejich volebního období. Je to v zásadě toto a příští volební období v Poslanecké sněmovně plus jeden rok. A nechal jsem porovnat rozdíl mezi tím návrhem, kdybychom nic neudělali, a návrhem, který přinesla vláda a který schválila Poslanecká sněmovna. Často totiž v té veřejné debatě ta debata se zužuje na dopady pouze v letošním roce. To by byla pravda, kdyby to byla nějaká mimořádná dávka, která by se nepočítala do dalších valorizací. Já myslím, že stojí za to si ta čísla, abych je tady řekl a abychom věděli, že vlastně budeme hlasovat v tom návrhu celkem o snížení výdajů státu ve výši 342 miliard.
Přímé dopady v letošním roce jsou 20,6 miliardy, příští rok 35,3 miliardy – to porovnávám rozdíl té snížené a původní valorizace. Protože samozřejmě ta snížená valorizace taky zvyšuje výdaje a zvyšuje ten základ na další valorizace. Na roky 2023 a 2024 máme podrobný odhad, jak se budou vyvíjet penze z dílny MPSV. Pro další roky jsme použili velmi konzervativní odhad, že ty valorizace budou 3 procenta ročně. Takže pracujeme v letech 2025–2030 s konzervativním odhadem 3% valorizace. Všichni bychom byli rádi, kdyby inflace se dostala pod kontrolu a ta čísla byla tak nízká. A pak ta čísla, ten rozdíl mezi stávajícími pravidly a naším pravidlem, jsou v roce 2025 36,6 miliardy, v roce 2026 37,7 miliardy, 38,5, 39, až v roce 2030 42,1 miliardy. Do kupy 291 miliard rozdíl mezi stávajícími a upravenými pravidly. Ale, protože máme deficity státního rozpočtu, tak k tomu musíme logicky připočítat obsluhu státního dluhu, neboli kolik za takto půjčené peníze stát zaplatí.
Opět pro rok 2023 a 2024 jsme používali odhad úrokové míru 3M PRIBOR ČNB, který byl publikován až do konce roku 2024 s tím, že posléze bude klesat. Takže i s tímto optimistickým výkladem jsme počítali náklady na úroky z toho rozdílu. V letošním roce je to 500 milionů, příští rok 2,1 miliardy. A pak ta čísla roste 3,3, 5,2, 7 miliard až 13 miliard úroků z toho rozdílu v roce 2030. Jinými slovy tento návrh představuje potenciální úsporu ve výplatě 291,3 miliardy. Potenciální úspory v zaplacených úrocích z této částky 50,5 miliardy. Do kupy je to 342 miliard.
Omlouvám se, že jsem vás zahrnul tolika čísly, ale občas v té veřejné debatě – neříkám, že v Senátu, ale jinde – zaznívá, že se jedná o 19 miliard v letošním roce. Prostě to není pravda. Ten dopad je širší. Nepočítali jsme to dál. Myslím si, že výhled do toho roku 2030 úplně stačí, že to je ten střednědobý výhled. Ale platí, že každé zvýšení základů samozřejmě se promítá do všech valorizací, které kdy v příštím období přijdou. Takže ještě jednou připomenu – 2,3 % všem, plus 400 korun. Čímž je zajištěna ochrana té nejvíce zranitelné skupiny, to znamená našich spoluobčanů, kteří mají nejnižší důchody. Dokonce v tom případě do 8 tisíc důchodu je ta navýšená část o trochu vyšší. Ne nějak výrazně, o trochu vyšší, než, kdybychom ta pravidla nezměnili. Co jenom připomínám, já myslím, že to všichni víme, ale myslím, že je dobré připomenout, že se bude jednat od 1. ledna loňského roku o páté zvýšení penzí. A musíme říct, že ti, kteří pobírají důchody, jsou v zásadě jedinou sociální skupinou, kteří byli plně chráněni před dopady inflace, na rozdíl od ostatních sociálních skupin.
Proto taky říkáme a mluvíme o mezigenerační solidaritě, protože těch 342 miliard by musely zaplatit budoucí generace. A to je pouze do roku 2030. Průměrně se zvýší penze, pokud tento návrh bude schválen, zhruba 760, 770, 780 korun. To vlastně odpovídá predikcím i očekáváním, které publikovalo jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo například pan ministr práce a sociálních věcí, když byl dotazován v průběhu minulého roku.
Já jsem si docela, protože, jak říkal pan předseda, my jsme program neschvalovali v 19:00, ale asi v 48 nebo 52. Takže jsem měl čas přečíst si kompletní debatu k návrhu státního rozpočtu, což je zákon, který neprojednala horní komora, ale dolní. V ani jednom vystoupení – a že jich bylo, i z opozičních stran – nezazněla problematika mimořádných důchodů. Ani jeden pozměňovací návrh, kterých byly desítky, nesměřoval k této problematice. Tím jenom dokazuji to, že to zvýšení bylo opravdu překvapivé, vysoké. A podle mě na ně máme a musíme reagovat.
Jak jsem říkal, přímé dopady do letošního rozpočtu jsou necelých 20 miliard, v příštím roce je to 35,3 miliardy, bez těch výdajů na úroky.
Se zvýšením vyplácených důchodů je úzce provázáno také zvýšení příplatků k důchodům, které náleží osobám rehabilitovaným a účastníkům odboje. Normálně se to řeší v rámci nařízení vlády, v tomto případě má tento návrh zákona nahradit nařízení vlády. Proto se navrhuje, aby i tento zákon myslel na tyto příplatky. Ty mají jiný charakter, jsou tam z jiných důvodů, takže tady navrhujeme zvýšit tyto příplatky o těch 11,5 procentního bodu.
Účinnost zákona se navrhuje dnem vyhlášení zákona, aby k navrhované změně došlo ještě ve lhůtě, když má vláda schválit nařízení vlády upravující zvýšení důchodů v mimořádném termínu. To znamená, protože příslušnou úpravu obsahuje přímo zákon, jak jsem říkal, nebude se již vydávat prováděcí předpis, tj. nařízení vlády.
Tato účinnost zákona již dnem jejího vyhlášení je možná vzhledem k tomu, že se jedná o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze ve smyslu § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
V Poslanecké sněmovně byla otázka stavu legislativní nouze dlouze a důkladně diskutována. K tomuto stavu lze uvést, že je odůvodněn zaprvé mimořádnými okolnostmi ohledně valorizace důchodů s nečekanými a enormně vysokými rozpočtovými dopady, které by znamenaly značný rozpočtový deficit nejen v letošním, ale i v příštích letech, znamenaly by též nutnost dalšího zadlužování ČR, mohly by také ohrozit budoucí důchodové nároky pojištěnců; zadruhé musím uvést časové souvislosti, kdy je nutné přijmout opatření ve lhůtě, do níž je podle zákona o důchodovém pojištění třeba přijmout právní předpis, který stanoví konkrétní výši zvýšení procentní výměry důchodů.
V Poslanecké sněmovně byla také obšírně diskutována otázka, zda návrh zákona není retroaktivní. K tomu lze uvést, že podle názoru předkladatele, tedy vlády, tomu tak není. Pokud návrh zákona nabude účinnosti ve lhůtě, se kterou zákon o důchodovém pojištění spojuje vyhlášení konkrétních parametrů zvýšení, tedy do 22. března letošního roku.
Konkrétní nároky důchodců se totiž odvíjejí od konkrétního stanovení výše zvýšení důchodů formou navazujícího právního předpisu ve smyslu § 67 odst. 16 zákona o důchodovém pojištění.
Zákon o důchodovém pojištění je konstruován tak, že až tento navazující právní předpis, tj. nařízení vlády nebo podle navrženého návrhu přímo zákon, stanoví konkrétní závazné parametry pro valorizaci důchodů, a tudíž legitimní očekávání důchodců nastává nejdříve v den jeho vydání. Nárok na zvýšení důchodů v příslušné výši je založen až dnem nabytí jeho účinnosti.
V Poslanecké sněmovně byl návrh zákona přes, nebojím se říct, bouřlivé projednávání schválen a postoupen Senátu. S přihlédnutím k uvedeným věcným, tedy fiskálním důvodům a časovým souvislostem vás jménem vlády prosím, a vy jste tak již učinili, abyste to projednali ve zkráceném jednání.
Navrhovaná úprava má zásadní dopad nejen pro letošní rok, ale zejména pro další období, neboť původní úprava by značně ohrozila bilance mezi příjmy a výdaji důchodového systému, a tím i jeho budoucí udržitelnost.
Jenom připomínám, že i pokud tento zákon projde, já pevně věřím, že ano, tak letos bude deficit na účtu důchodového pojištění takřka 90 miliard korun, což je zhruba 1,5, necelých 1,5 % HDP. Ale vzhledem k demografické křivce a vývoji, který v této oblasti můžeme očekávat, v průběhu několika let, pravděpodobně 8, 9 let, bez korekce parametrů by jenom deficit důchodového účtu mohl činit 5 % HDP. Myslím si, že ty důvody jsou evidentní, že je potřeba k takovým úpravám sáhnout, současně s důrazem na ten sociální aspekt, proto v tomto návrhu je jiný mechanismus zvýšení penzí v mimořádném termínu, než v tom stávajícím zákoně.
Těším se na tu debatu. Věřím, že až přistoupíte k hlasování, vyjádříte stejný názor jako vláda a Poslanecká sněmovna.
Děkuji za slovo, pane předsedo.
