Nejdřív chci říct, že pokud by vláda myslela vážně, že je to důležitý programový bod a že ho chce prosadit, tak ty lavice za mnou jsou plné. Víte, že u ústavního zákona je potřeba 120 hlasů pro a pokud dobře počítám, v této chvíli jsou přítomni tři členové vlády. Nemluvím o členech vlády, kteří nejsou poslanci. Ti nemohou pomoct kromě toho, že by vystoupili v debatě a podpořili tuto důležitou normu, ale ostatní ministři, kteří jsou současně poslanci, nejsou přítomni. A sami si odpovězte na otázku, jak je to klíčový bod.
Název oficiální je ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, ve veřejném prostoru se tomu už roky říká finanční ústava. A aby ta finanční ústava byla, tak musí být dluhové brzdy a ostatní parametry v ústavě.
A vláda tady ani bosá, ani obutá, ani oblečená, ani nahá nám dala návrh ústavního zákona /mluvím o tom původním sněmovním tisku 411, který má přibližně 500 slov/, ve kterém, když to trošku parafrázuji, je napsáno "budeme hospodařit dobře", a my tomu věříme. Nic jiného tam v zásadě není.
Po prvém čtení proběhla politická jednání. Chci připomenout, že finanční ústava je dlouhodobý programový cíl Občanské demokratické strany. Už tady bylo řečeno, že jsme se to pokusili prosadit v minulém volebním období jako ústavní zákon a s dluhovou brzdou v tomto ústavním zákoně. Nenašli jsme podporu tehdejší opozice. To je legitimní, nikomu nic nevyčítám, jenom konstatuji, že jsme se o to snažili.
Hlasovali jsme v tomto volebním období o návrhu, který předložil kolega z "topky", který byl velmi podobný tomu minulému vládnímu návrhu, vládnímu návrhu z minulého funkčního období Poslanecké sněmovny. Tento návrh Poslanecká sněmovna zamítla. Opět říkám, je to legitimní, nikomu to nevyčítám.
My jsme na ta politická jednání o finanční ústavě šli s tím, že kromě kritiky, kterou jsem už tady řekl, že ten návrh je v podstatě bezzubý, jsme přinesli i návrh nějakého řešení a kompromisu, tak, abychom byli schopni v Poslanecké sněmovně najít ústavní většinu. Tento svůj pohled ke kompromisu jsme formulovali do čtyř základních pozměňovacích návrhů, které jsem podal jménem našeho klubu. My jsme je projednávali na rozpočtovém výboru a jeden z nich získal v rozpočtovém výboru podporu. Je to ten nejměkčí, ale přesto jsme říkali, pokud jeden z těchto čtyř návrhů najde podporu v Poslanecké sněmovně, jsme připraveni dodat naše opoziční hlasy ústavnímu návrhu zákona.
Já jenom připomenu, že my jsme navrhovali ve dvou případech, aby se ta hranice, kdy nastupuje dluhová brzda a ostatní opatření, snížila ze zadlužení 55 % veřejných rozpočtů vůči HDP na 50 %, a pak jsme navrhovali, aby místo té evropské formulace, že vláda v tom případě, pokud to nastane, má předložit návrh rozpočtu, který vede k trvale udržitelným financím, aby tam bylo explicitně napsáno, že vláda má předložit přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet. A pokud se podíváme na dosavadní průběh letošního plnění státního rozpočtu, tak to není žádný idealistický či nesplnitelný cíl.
Ten nejměkčí návrh, který prošel rozpočtovým výborem - my jsme tu většinu našli a my jsme tomu skutečně rádi - v zásadě dělá jenom jednu věc. Nemění parametry vládního návrhu, pouze je dává z běžného zákona, který se dá změnit jakoukoli většinou v Poslanecké sněmovně, do ústavního zákona. Pokud tento návrh projde i v Poslanecké sněmovně, dodržíme své slovo a politickou dohodu a podpoříme ústavní zákon jako celek.
Nicméně je třeba říci, že zejména sociální demokracie ve skutečnosti žádnou finanční ústavu nechce. V minulém volebním období to dokázala tím, že v opozici nebyla připravena podpořit ani kompromisní návrhy a dlouhodobě nám vyčítala naši realistickou evropskou politiku.
Připomeňme si trošku historii. V okamžiku, kdy jsme poprvé přišli s ideou už vyrovnaných státních rozpočtů nebo finanční ústavy, tak se mnozí smáli. Pak to mnozí odmítali. Pak najednou v Evropě v rámci debaty v rámci Evropské unie vzniklo něco, co by se dalo nazvat jako povinnost států, členských zemí, přijmout finanční ústavu. A naši sociální demokraté, protože oni patří k tomu hlavnímu jádru a to je hlavní bod jejich evropské politiky, to znamená být hlavně mezi těmi, kteří mají většinu a je celkem jedno, co ta většina říká, tak říkali: ano, to je ono, teď už se k tomu přihlásíme my. Ale to jsou pouhá slova. Dneska se ukáže na hlasování, jestli ta slova myslí vážně, anebo to jsou jen taková slova, která se lehce vyřknou, ale k plnění se nikdo nemá.
Chci připomenout, a určitě o tom bude mluvit i pan kolega Vilímec, který bude formulovat ve svém pozměňujícím návrhu obavy měst a obcí z neústavních zásahů do samosprávy. Pokud totiž neprojde finanční ústava a možnost zadržovat peníze z rozpočtového určení daní bude v pouhém běžném zákonu, je to evidentně protiústavní a říkám všem, kteří jsou připraveni pro to hlasovat, že ústavní stížnost bude podána a bude úspěšná. Nebude podána z důvodu, že se to nelíbí opozici, ale bude podána, protože chceme hájit zájmy samosprávy. A v čele samospráv stojí reprezentanti všech politických stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně. Takže důvodem té případné ústavní stížnosti není to, že opozice neprosadila své, ale to, že tady dochází k pokusu omezovat běžným zákonem ústavní práva na samosprávu. Říkám to dopředu, aby pak někdo neříkal - jo, to kdybychom věděli, tak bychom to třeba nepodpořili. Takhle přesně to je a určitě pan kolega Vilímec bude přesněji formulovat i stanovisko Svazu měst a obcí a případně dalších organizací.
Teď mi dovolte, stala se mi nemilá věc, když jsem psal ty pozměňující návrhy, tak tam došlo k písemné chybě, takže mi dovolte, abych načetl k tomuto tisku dvě legislativně technické opravy. Podle jednacího řádu § 95 odst. 2 navrhuji legislativně technickou opravu, v tomto případě písemnou chybu, a to tak, kdy v pozměňovacím návrhu pod bodem C, sněmovní tisk 4849, se v bodě 1 písm. d) nahrazuje číslovka 50 číslovkou 55. Totéž platí o pozměňovacím návrhu pod bodem D, sněmovní dokument 4850, kdy se opět v bodě 1 písm. d) nahrazuje číslovka 50 číslovkou 55. Pokud si někdo přečte stenozáznam z mého vystoupení, kdy jsem odůvodňoval tyto pozměňující návrhy ve druhém čtení, tak jasně musí potvrdit, že se jedná o písemnou chybu. Já jsem mluvil o dvou pozměňovacích návrzích, kde ta hranice je 50, a o dvou pozměňovacích návrzích, kde ta hranice je 55. V těchto dvou uvedených pozměňovacích návrzích se ta číslovka vyskytuje dvakrát a na jednom místě omylem při přepisu zůstala číslovka 50, takže to bezesporu splňuje předpoklady legislativně technické opravy.
Rozpočtový výbor podpořil ten pozměňovací návrh pod písmenem D s vědomím toho, že musí být načtena a schválena legislativně technická oprava, protože jinak by ten pozměňovací návrh obsahoval dvě hranice, a to nemá žádný smysl. Takže pak poprosím pana zpravodaje, aby o tom nechal hlasovat ještě před ostatními pozměňujícími návrhy.
Chci zopakovat - šli jsme ve svém stanovisku až na úplnou mez toho, co my můžeme podpořit v otázce finanční ústavy. Ten programový ústupek je poměrně velký. Přesto jsme to udělali s vědomím, že je lepší, pokud tu finanční ústavu budeme mít, než že ji mít nebudeme. V okamžiku, kdy ten pozměňovací návrh neprojde, ani A, ani B, ani C, ani D, který má největší šanci díky stanovisku rozpočtového výboru, tak budeme samozřejmě hlasovat proti návrhu finanční ústavy, protože v tom případě to už není finanční ústava, ale je to pouze nadpis.
Oblíbený argument v minulém volebním období byl, že finanční ústava je past na příští vládu. V tomto případě to neplatí. Takže pokud by chtěl někdo argumentovat tím, že v přijetí (?) finanční ústavy s tím poměrně vysokým číslem 55 % HDP, tak vůbec nemluví o příštím volebním období a nepoužívá pravdivý argument. Není to past na příští vládu, dokonce si myslím, že to není ani past na přespříští vládu. A pokud ty vlády budou hospodařit, tak to zůstane jenom jako pojistka v naší ústavě, v našem ústavním pořádku, a nebude využita. Pokud přijdou vlády, které budou rozpočtově nezodpovědné, tak pak si můžeme říci, že my jsme nastavili tu brzdu, za kterou stát zatáhne v okamžiku, kdyby k tomu došlo.
Tohle je celé stanovisko poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Přestože jsme opoziční strana, která velmi často kritizuje návrhy této vlády, tak v tomto bodě nabízíme kompromis a jsme připraveni ho podpořit.
