Právě před sto lety začalo masové vyvražďování Arménů, při kterém zemřelo 1,5 milionu lidí. Vzpomínka bude pokračovat kanonizací obětí a vyvrcholí pátečním uctěním jejich památky, kterého se zúčastní např. francouzský prezident Francois Hollande nebo ruský prezident Vladimir Putin. Sousední Turecko dodnes neuznalo, že šlo o genocidu. Arménie však nabídla ústupek a podle svého prezidenta Serže Sargsjana netrvá na tom, aby Turecko uznalo vraždění Arménů za genocidu. Česko zastupuje v Jerevanu místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.

„Sto let je dlouhá doba, je třeba hledat a hlavně najít pokorné a smířlivé řešení, které povede k narovnání vztahů mezi Arménií a Tureckem. Bez vyrovnání se s historií není možné dojít k obnovení vzájemné důvěry,“ řekl v Jerevanu Zdeněk Škromach. Zástupci Turecka se nechali slyšet, že v zemi pomalu sílí hlasy, které připouštějí uznání arménské genocidy. Arménský prezident Serž Sargsjan pak přiblížil svou zemi ke kompromisu, když připustil, že jeho země nebude trvat na tom, aby Turci uznali vraždění Arménů za genocidu.

Před sto lety prošla Arménie bezesporu nejtemnějším a nejbrutálnějším obdobím svých dějin. Dnes si připomínáme bezprecedentní utrpení, kterým prošli naši předkové, a vzpomínáme na mučedníky, kteří zemřeli. Už jako sebevědomý a nezávislý národ,“ řekl arménský prezident. Zároveň však nabídl obroušení hran: „Měli bychom nakonec s Tureckem mít normální vztahy a k navázání těchto vztahů by mělo dojít bez jakýchkoli předběžných podmínek,“ řekl s odkazem na komplikované přípravy mírové smlouvy, na základě které by měly být navázány diplomatické vztahy a otevřeny hranice mezi Tureckem a Arménií.

„I my máme zkušenosti s masovým vražděním – byť v jiném měřítku, než Arménie. Připomínáme si 70 let vyvražďování českých a moravských vesnic. Systémové vyvražďování civilních obyvatel je vždy tragédie, kterou neseme dlouho ve své paměti. Je však třeba se s ním historicky vyrovnat, abychom mohli jít dál,“ řekl místopředseda Senátu Parlamentu ČR Zdeněk Škromach.