Do závěrečné fáze, tedy do fáze konečného projednávání s Evropskou komisí se chýlí programový dokument integrovaného regionálního operačního programu (IROP), z kterého bude možné čerpat evropské dotace na období 2014 – 2020. Na jeho současné znění, které má v gesci Ministerstvo pro místní rozvoj, měly určitý vliv i připomínky krajů.
Zeptali jsme se radního pro kulturu a památkovou péči Středočeského kraje Zdeňka Štefka, jak bude možné využít IROP v jeho resortu.
Od počátku jsme se snažili, aby IROP zohledňoval potřeby krajů. Pro oblast kultury jsme si stanovili několik cílů, které byly v původním hrubém zadání dosažitelné. Nakonec se podařilo část z nich prosadit, nicméně ne všechny. Dá se to shrnout tedy jako částečný úspěch.
Jaké cíle jste na začátku měli?
Prvním úkolem bylo vyřešit alespoň pro dalších 15 let problém depozitářů. Dnes jsou sbírky muzeí a galerií roztroušené často i po malých depozitářích, jsou umístěny i přes značné provozní náklady v nevyhovujících podmínkách, mnohde je i kapacita nedostačující.
Souvisejícím úkolem pak byla otázka systému správy sbírek, jejich digitalizace a zpřístupňování veřejnosti, tedy navazující programy na již probíhající výzvy Integrovaného operačního programu číslo 08 nebo 19.
V původních záměrech se také objevilo téma energetických úspor a tak jsme usilovali o možnosti čerpání dotací právě v související výzvě, v oblasti kultury a památkové péče by se zavedením komplexních opatření výrazně snížily náklady na provoz.
Nemohli jsme se vyhnout ani bolavému tématu tvorby nových expozic a zkvalitňování služeb muzeí a galerií. A velice důležitá byla samozřejmě také oblast rekonstrukce památek.
Kolik památek na území Středočeského kraje čeká na finanční injekci?
To samozřejmě přesně zmapované není, památky jsou v různorodém stavu a mají i různé vlastníky, od obcí po fyzické osoby. Každý se snaží využívat na opravy různé zdroje, od obecních, krajských, ministerských po soukromé. Jako kraj vyhlašujeme samozřejmě grantové programy, které logicky ale nemohou rozsahem suplovat ani národní, ani evropskou dotační politiku. Máme zpracovanou i novou Koncepci podpory památkové péče, jejíž součástí je i analýza stavu. Na území kraje se nachází přes 9000 movitých a nemovitých kulturních památek, 30 národních kulturních památek. Z těchto počtů je kraj vlastníkem 75 nemovitých kulturních památek. V seznamu nejohroženějších památek je v našem kraji 92 objektů. Celkové množství potřebných financí je ale těžko spočítatelné…
Když mluvíte o částečném úspěchu, co se tedy podařilo dojednat?
Depozitáře a související projekty se v rámci IROPu budou moci řešit, je to obrovský a zásadní skok pro celou oblast záchrany a zpřístupnění kulturního dědictví.
Ne tak pozitivně dopadly energetické úspory, které byly zúženy jen na bytové domy, neboť prý další objekty řeší jiné programy (Zelená úsporám aj.).
V oblasti památek jsme zůstali trochu na půli cesty. Evropská komise zřejmě tvrdí, že jsme příliš na památky bohatí (!) a tak chtěla co nejvíce zúžit okruh možných žadatelů o rekonstrukce památek, třeba jen na národní kulturní památky (podobně omezuje i žadatele o zmíněné depozitáře). Naším cílem bylo ten seznam co nejvíce rozšířit, neboť národní kulturní památky tvoří jen zlomek našeho kulturního dědictví, a zároveň přidat mezi žadatele i fyzické osoby, kteří památkové objekty vlastní. Podařilo se sice v připomínkovém řízení rozšířit trochu možné pole působnosti, ale obávám se, že převis poptávky může vést až k degradaci titulu „národní kulturní památka“, o který budou žadatelé logicky usilovat, aby byli případně zvýhodněni.
Děkuji za rozhovor a doufáme, že evropské dotace budou na stavu památek v kraji vidět!
Také děkuji za rozhovor, konečné znění programů bude na vyjednávání zástupců ČR s Evropskou komisí, doufám, že zabojují…
