V Praze padla další socha. Tentokrát socha Jana Nerudy. Básníka, prozaika, novináře a hlavní osobnosti májovců. Okolnosti vyšetřuje policie, Že by ale spadla sama, to se mi moc nezdá...

Komu by tak mohla vadit? Že by začínalo být někomu trnem v oku národní obrození? Že jsme jako národ i my chtěli mít prostor na zemi a nejen vzhlížet k nebesům či velkým bratrům?

Nebo si snad neználkové spletli Jana s Pablem a v souvislosti s nedávným výročím Pinochetova fašistického převratu v Chile chtěli rozvíjet Pinochetův odkaz a mstít se na komunistickém nositeli Nobelovy ceny za literaturu?

Nebo jsou snad na seznamu po poškozovaných sochách vojevůdců, prezidentů teď na řadě osobnosti národního kulturního života?

Velikost Nerudů se však neměří počtem postavených či zbořených soch. Spočívá v jejich díle. A tak se možná vandalové moc viděli v některém měšťáčkovi v Povídkách malostranských…