V Českých Budějovicích se konalo ve dnech 9. a 10. března již 13. jednání Komise Rady Asociace krajů pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.
„Na pracovních skupinách komise byli přítomni zástupci 13 krajů ze 14, hlavními tématy byla neživá kultura- zejména obnova památek, památkový zákon, evidence sbírek, podpora knihoven a dále Národní program cestovního ruchu 2016+ a řízení cestovního ruchu,“ shrnul zasedání místopředseda Komise Zdeněk Štefek.
Jak to bývá obvyklé, pracovní skupiny jsou dvě - pro kulturu a památkovou péči a pro cestovní ruch, jednají o den dříve a rozebírají podrobně témata programu Komise. Vlastní jednání Komise probíhá za účasti členů Komise z řad patřičných radních a náměstků jednotlivých krajů o den později a je obohaceno o vlastní prezentace přednášejících, po kterých následuje shrnutí závěru pracovních komisí a diskuse zakončená usnesením.
Na začátku jednání pozdravil přítomné hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola a pak se již řízení ujal radní Středočeského kraje Zdeněk Štefek.
Informoval o plnění usnesení, v rámci kterých dala Asociace krajů záštitu řadě kulturních aktivit, včetně soutěže Památka roku pořádané Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Svůj vývoj mají také legislativní problémy muzeí a galerií, jejich řešení probíhá nyní v legislativní skupině příslušné komise Asociace krajů.
Blok ministerstva kultury zahájila náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková, která přinesla zajímavá data z provedené analýzy výdajů státu na podporu péče o památkový fond ČR. Z ní vyplývá, že na opravu všech památek by bylo třeba 318 miliard Kč. Ale také, že od roku 2010 do roku 2013 se snížily výdaje na opravu památek ze všech zdrojů o více než 26%. Trend se sice v posledních letech obrací, ale stále není částka dostatečná. Analýza ukázala i vlastní ekonomické zpětné dopady každé koruny do obnovy památek – každá koruna vrátí do státního rozpočtu přímo 0,5 Kč, když přidáme multiplikační efekty, např. v oblasti cestovního ruchu, dostaneme další finance, které celkem původní vklad přesahují.
Komise dále byla seznámena s vývojem památkového zákona, který naposledy projednávala v září 2015. Komise potvrdila svůj postoj právě ze září 2015, v kterém konstatuje, že „legislativní návrh je přínosný a že při vzájemném projednávání se podařilo vyřešit 95% připomínek krajů, zbylé mohou být uplatněny ve vnějším připomínkovém řízení“. Dle zástupců Ministerstva kultury v rámci projednávání s kraji Ministerstvo nevyhovělo v 39% zásadních připomínek krajů ve vnějším připomínkovém řízení.
Jak ale zaznělo i v diskusi, navrhovaný zákon je jen úpravou pravidel na hřišti, které vymezuje starý zákon, na kvalitativní posun procesů týkajících se třeba Národního památkového ústavu a orgánů přenesené působnosti památkové péče odvaha nalezena nebyla.
Přítomné člena zaujala i následná prezentace krajského řešení systému evidence sbírek v Jihočeském kraji. Nasazení systému Muzeion za celkovou cenu investice 2,4 milionu Kč při ročních nákladech na provoz ve výši 450 tisíc Kč bylo zajímavé i pro ostatní kraje a nechyběla ani bohatá diskuse. Stručnější bylo téma problematiky archeologických výzkumů ve vztahu k Ředitelství silnic a dálnic, tam se podařilo najít společnou řeč.
Bouřlivějším se stala informace o přípravě koncepce rozvoje knihoven na léta 2016 – 2020 a financování regionálních funkcí, kdy byly kraje požádány o spolupráci na novele knihovního zákona i koncepce rozvoje knihoven. Nová koncepce totiž přichází v době očekávané novely autorského zákona, která otevře možnosti zpřístupnění digitalizovaných dat. V současnosti je zdigitalizováno 100,3 milionů stran, z toho 15% historických fondů a zbytek novějších, které nelze snadno zpřístupnit. Předpokládá se, že zdigitalizované dokumenty by bylo možné zpřístupnit bezplatně z knihoven, proto ale musí fungovat jejich síť a být patřičně vybavená rychlým internetem i technikou.
K tomu by měla sloužit i připravovaná novela knihovního zákona, v rámci které se bude diskutovat model financování regionálních funkcí. Ten je nyní na krajích, které ale ve srovnání s výchozím stavem roku 2005 do systému dávají místo 133 milionů jen 109 milionů (rok 2013), při započtení inflace by měly dávat až 164 milionů Kč.
Oblast prezentace kulturního dědictví využitelná i pro propagaci cestovního ruchu, oblasti, aktivit, muzeí a jejich sbírek představil následně Rostislav Dubský, a to v oblasti mobilních řešení pro oblast veřejné správy a prostředí muzeí a galerií.
Blok cestovního ruchu byl zahájen představením modelu cestovního ruchu Jihočeského kraje a modelu turistické oblasti Toulava.
S aktuálními plány CzechTourismu seznámil členy Komise ředitel Odboru regionálního partnerství a vztahy CzechTourismu Aleš Pangrác. Komise pak na základě výstupů pracovní skupiny přijala kritické usnesení, ve kterém žádá, aby CzechTourism otevřel otázky rajonizace cestovního ruchu v ČR s tím, že turistické regiony budou rozděleny v souladu s uspořádáním krajů a u území turistických oblastí budou umožněny přesahy mezi kraji – v současnosti totiž tomu tak není. Zároveň komise doporučila sestavení nových koordinátorů v souladu s rozdělením turistických regionů – tzn. 14 koordinátorů, které by jmenovaly kraje a doporučila též jasně definovat roli krajů v procesu hodnocení eventů v rámci podpory Czechtourismu. Podpořila též rozdělení eventů na sport, velké eventy, malé eventy a vícekrajové eventy.
Náměstkyně Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová představila zase Národní program podpory CR 2016+. Ten by měl počítat s podporou krajů, kraje prý dostanou v nejbližších měsících návrh smlouvy o spolupráci, která zajistí až 17 milionů Kč z MMR pro destinační managementy, pokud kraje přidají tutéž sumu. Že to nebude tak jednoduché, když kraje mají již schválené rozpočty a program má být pro rok 2016, ukázala bohatá diskuse a vlastně i schválené usnesení.
Komise v něm vyjádřila znepokojení nad stavem přípravy Národního programu Cestovního ruchu, navrhuje co nejrychlejší spuštění programu i za cenu jednoduššího režimu a dále doporučuje zvážit rozdělení aktivit ve vazbě na veřejnou podporu na aktivity bez veřejné podpory v rámci de minimis. Zároveň chce řešit problematiku veřejné podpory na národní úrovni i s úkolem pro MMR vytvořit Metodiky pro cestovní ruch v oblasti veřejné podpory.
V bodě různém byl představen Alešem Pohankou Bachův varhanní podzim, kdy komise doporučila krajům zvážit podporu tomuto projektu a projednáno bylo i několik dalších bodů.
Příští zasedání Komise proběhne 3. - 4. května ve Znojmě a hlavní část bloku kultury a památkové péče bude živá kultura.
