Účastníci se většinově shodli na nutnosti snižování výdajů státního rozpočtu jako prostředku pro stabilizaci a udržení jeho rovnováhy. Skupina expertů a politiků debatovala o tom, jakým způsobem lze snížit náklady a zároveň zajistit kvalitní služby pro občany.
Na diskusi zazněl podstatný fakt, a sice že příjmy státu setrvale rostou, ale rostly pomaleji než výdaje. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček vyzdvihl nutnost zastavení zadlužování a zkrocení inflace.
„Tempo růstu našeho dluhu zrychluje a dostává nás z kdysi jedné z nejméně zadlužených zemí EU k těm podprůměrným. Jestli se nám poslední roky konstantně zvyšovaly příjmy, ale zároveň stouply výdaje jen do kapitoly MPSV o téměř 300 miliard, není na místě se jakkoliv bavit o zvyšování daní. Je nutné nastartovat odtučňovací dietu a zastavit tempo růstu dotací, které je šílené a dá se označit za transformaci tržní ekonomiky v dotační socialismus. Právě omezení nebo zrušení dotací pokládám za aktuální nutnost pro zastavení dalšího zadlužování,“ dodává Skopeček.
Milan Bednář, ekonom z VŠE, nabádal k plošným škrtům: „Selektivní škrty nahrávají zájmovým skupinám a dalším distorzím systému mnohem více. Plošný škrt ve výši 9 % by znamenal pro státní pokladnu 200 miliard úspor.“ Bednář dále varoval před růstem daní z titulu toho, že ekonomika funguje pod svým potenciálem a růst daní by prohloubil recesi.
„Souhlasím, že ke konsolidaci budou nutné rozsáhlé rozpočtové škrty, které jsou v současné situaci nevyhnutelné. Přesto zřejmě nebudou v mnoha případech populární, protože se budou muset mimo jiné týkat velkých výdajových položek státu, kam patří penzijní, zdravotní a vzdělávací systém,“ dodává Pavel Peterka, hlavní ekonom skupiny Roklen.
Ekonomický expert Unie zaměstnavatelských svazů Petr Frisch v debatě apeloval na vládu, že jakékoli vyšší zdanění zaměstnanců se projeví v dalším tlaku na růst mezd a snížení naší konkurenceschopnosti: „Je nutné, aby politici v dalších jednáních a schvalování nových daňových změn pečlivě zvažovali dopady jednotlivých opatření na firmy, zaměstnance i státní rozpočet.“
„Z hlediska okamžitého efektu dávají smysl obecné škrty napříč jednotlivými resorty, přičemž k identifikaci úspor v jednom resortu by se dal využít audit prováděný jiným resortem s tím, že by si auditující resort ponechal část úspor nalezených v auditovaném resortu. Zásadní jsou ale i úspory zacílené do konkrétních oblastí, zejména jde o úpravu důchodového systému a financování zdravotnictví – odpovídající reformy by ale vedly k hmatatelnějším rozpočtovým efektům spíše až v dlouhodobém horizontu,“ řekl Ladislav Minčič, poradce prezidenta a ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory České republiky.
Rozumné je i odbourání různých daňových zvýhodnění, je však při tom nutná důkladná analýza, protože daňové násilí je u nás konstruováno, bohužel, velmi složitě – odstranění konkrétní izolované úlevy tak může paradoxně ještě zesílit pokřivující působení zbylých, zachovaných úlev.
Jedním z bodů, který prezentoval Josef Jaroš, místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, byly daňové úlevy. „Díky stravovacímu paušálu a změně spotřebitelského chování přišla gastronomie jen za rok 2021 takřka o 10 miliard korun. Ten bohužel neplní svůj cíl, a proto podporujeme debatu o změně struktury tohoto benefitu pro jeho současnou neúčelovost a malou účinnost. Veřejné zdroje a daňové úlevy na podporu zaměstnaneckého stravování mají podporovat stravování.“
Aleš Rod hovoří o objektivních problémech s konsolidací. „Vláda Petra Fialy nevstoupila do lehké doby, když se musela vypořádat s doznívající pandemií covidu, válkou na Ukrajině, prezidentskými volbami a silně polarizovanou společností nebo energetickou krizí.“ Zástupce NERV patřil na semináři mezi ty, kteří by konsolidaci veřejných financí řešili i skrze růst daní.
