Dívám se s obavami na důsledky nekonvenční měnové politiky realizované v posledních letech některými významnými centrálními bankami v podobě kvantitativního uvolňování vedoucího až k záporným úrokovým sazbám, k obrovskému nárůstu bilancí centrálních bank a k nafukování bublin na trzích aktiv. Nepřeji si něco podobného i ze strany ČNB, a tak není důvod jí rozšiřovat možnou paletu netradičních nástrojů měnové politiky. Stačil podle mého soudu škodlivý kurzový závazek a oslabování české měny v posledních letech.
Regulací hypotečního trhu prostřednictvím limitů (LTV, DTI a DSTI) řeší centrální banka důsledky vlastní uvolněné měnové politiky, která přinesla i nárůst objemu hypotečních úvěrů. K normalizaci situace dojde jen po návratu úroků na standardní úroveň a hlavně zvýšením nabídky na trhu bydlení tak, aby přestal rychlý růst jejich cen. Regulace ze strany ČNB přinese pouze distorze na trhu, více otevře cestu k nemovitostem určeným pro bydlení bohatým investorům na úkor střední třídy, aniž by se řešily důsledky nedobré situace na trhu s bydlením. Již dnes navíc komerční banky doporučení ČNB v této oblasti respektují. Poměr nesplacených úvěrů je v ČR malý a banky máme zdravé.
Novela zákona o ČNB je tak nepotřebná a budeme usilovat v průběhu projednávání ve Sněmovně o její výraznou změnu či finální neschválení.