Jednat státní mašinérie svými regulacemi a nařízeními likviduje malé živnostenské podnikání, hospody i venkovské obchody, ale také neúměrným způsobem zatěžuje místní samosprávu byrokratickými nesmysly. K tomu všemu si pak vymýšlí třeba i to, že každý byť neuvolněný radní musí svůj kompletní majetek zveřejnit na internetu a vystavit se tak všem anonymním závistivcům.

Samostatnou kapitolou je pak schopnost najít si na venkově práci. Někde mají štěstí, že v obcích fungují úspěšné firmy. To však jen tam, kde je zajištěna dobrá dopravní dostupnost i zajištěna mobilita pracovní síly. Ale co „zastrčené“ obce? Přece je neodepíšeme?

Proto nechápu, proč stát nepodporuje např. malé zemědělské nebo potravinářské producenty, ale naopak všechny dotace směřuje k zemědělským gigantům a pro např. výrobce marmelád či klobásek vymýšlí stále nové a nové komplikace. A co cestovní ruch? Např. zákon o cestovním ruchu zamrzl na ministerstvu pro místní rozvoj již několik dlouhých let a vláda se pořád tváří, že ji tento segment, stejně jako rozvoj venkova vůbec nezajímá.

Jako slovácký senátor však tento boj nevzdám a budu pořád dokola kritizovat jakoukoliv vládu, která se bude k venkovu otáčet zády a jejíž zákony se budou podepisovat na vymírání venkova a jeho postupné likvidaci.