Podobná populistická gesta si bohužel jako inspiraci často berou i „hlavouni“ z jiných zemí. I naši kuřáci, a především provozovatelé restaurací, hospod a barů, již byli před časem značně omezeni. Podnikatelé nesmějí sami rozhodnout, jaká jejich provozovna bude, a klienti nemají možnost volby. Hospody začaly krachovat a kuřáci byli vyhnáni ven. Nebyla jim umožněna ani varianta bezobslužných kuřáren, které by nikoho neobtěžovali.

Právě zahrádky a terasy zůstávají de facto poslední alternativou a pro mnohé podnikatele také záchranou od krachu. Opravdu bych nechtěl, abychom jim časem po vzoru Barcelony sebrali i tuto… Nežijeme snad ve 21. století, kdy jsou lidé svéprávní a měli by se dokázat rozhodnout sami, jak naloží se svým životem? Bude se jim stále něco nařizovat a zakazovat?

Kouření není zdravé, to je bez diskuze… Dobrou zprávou však je, že lidé chtějí žít zdravěji, a tak kuřáků ubývá. Zákazy s tím nemají nic společného, kvůli nim nikdo kouřit nepřestane. Navíc to, zda kouřit či nikoliv, je každého osobní věc. Pokud lidem Barcelona zakáže terasy, budou “čmoudit“ jinde, kde to třeba bude ještě méně vhodné.