Stát není schopen si sjednat pořádek a udělat takové kontrolní mechanismy a systém sankcí, aby vymýtil nepoctivce z podnikatelské sféry. A tak se rozhodl mávat bičem, podporovat udavačství a šmírovat kde koho, jako tomu bylo za totality. Vymyslí kontrolní hlášení DPH se slavnou EET, a aby toho nebylo málo, jako pozlátko se vyprsí s účtenkovou loterií, která bude posledním hřebíčkem do rakve nejednoho z drobných živnostníků.
Podnikatelům se příliš není co divit, že se novinkám, které jsou pouhými buzeracemi, snaží vyhnout. Ti, kteří mají tvrdší žaludek, vzdorují a hledají únikové cesty. A submisivní poctivci se chvíli snaží vzdorovat, pak propočítávat, co ještě jejich živnost unese a nakonec si balí kufry a raději jdou na pracák.
Ale vraťme se k práskačce (účtenkovce). Je to jako u hokynáře. Médii létají ze strany Ministerstva financí samé superlativy. Jeden by tak mohl nabýt dojmu, že automobil je připraven snad pro každého, kdo si dobře bonzne. Jenže to tak není, a to ani zdaleka. Veřejnost má díky slibovaným hodnotným cenám navíc zřejmě mít pocit, že práskačství je vlastně záslužná činnost. Běda tomu, kdo nevydá účtenku! Daňové stíhání přijde na řadu jistě velmi brzy.
Jde se na to ale dívat i z jiné strany. Když bude chtít někdo někoho zničit, podaří se mu to. Nedostali jste účtenku například za zmrzlinu nebo jízdenku? Práskněte neřáda, který Vám ji nedal – třeba se Vám po pár podobných akcích jeho trafiku podaří zlikvidovat. Co na tom, že vám jízdenku jen zapomněl dát, protože za vámi v řadě čeká dalších deset nervózních lidí, kteří mají strach, že jim kvůli zdržovačce – EET – ujede jejich spoj.
Dopad šmírovačky na výběr daní předem nelze prokázat. Rozhodně ale nepředpokládám, že se ministerstvu splní jeho utopické sny. Navíc je přeci každému jasné, že bude bičem jen na maličké firmy. Velké společnosti jsou opět v klidu. Navíc jak jsem již mnohokrát uvedl, kdo chce pravidla obcházet, cestu si vždy najde. Takovéto jednání samozřejmě rozhodně neschvaluji. Vezměme si ale konkrétní situaci: Starší paní si domů zavolá elektrikáře nebo třeba instalatéra. Ten jí nabídne, že bez dokladu práci udělá o pár stovek levněji. Bude se tato babička domáhat možnosti zapojit se do práskačky, nebo bude ráda, že ušetří?
K podobným situacím by přitom vůbec nemělo docházet! Trvám na tom, že by stát měl v rámci možností zajistit takové podmínky a především nastavení daní k podnikání, aby nikdo nemusel jednat nepoctivě. Navíc přeci všichni víme, že tento udavačský nástroj finanční správy v konečném důsledku nebude platit ministerstvo financí ani stát, ale zaplatí ho daňoví poplatníci.
Na zabezpečení práskačky je ve státním rozpočtu na příští rok vyhrazeno 100 milionů korun! Na propagaci pak 20 milionů. Nebylo by lepší, kdyby tyto peníze skončily úplně jinde? Co třeba podpora podnikání, podpora sportu a podobně? Místo toho bude stát takto nesmyslně rozhazovat peníze a daně nás všech?
To je (navíc v situaci, kdy už ministerstvo dobře ví, že EET ani účtenkovka v zemích, kde je zavedena, neplní očekávání) drzost, která nemá obdoby.
