Dalším nesmyslem pak bylo ustanovení, týkající se zákazu prodeje alkoholu na akcích, určených převážně dětem. Pod slovem “převážně” si totiž můžeme představit cokoliv. I v tomto bodu nám soud ustoupil.
Především ale přesto, že jsme neuspěli v bodu, vztahujícím se k zákazu kouření ve stravovacích zařízeních, dal velkou šanci tomu, aby v budoucnu mohly vznikat v restauracích oddělené prostory pro kuřáky – tzv. kuřárny. Celkem 6 z 15 soudců se totiž shodlo na tom, že zákonodárcem zvolené řešení nepovažují za jediné možné, nebo dokonce nejlepší. Soudce navíc uvedl, že nemůže tvrdit, že by neexistovalo jiné řešení, které by šetrněji zasahovalo do práv těch, kteří chtějí kouřit.
To mi dává velkou naději pro jednání ve sněmovně o novele protikuřáckého zákona. Pokud sám Ústavní soud konstatoval, že existují i jiná řešení, která neshledává protiústavními, nevidím jediný důvod, proč by u nás stejně jako v zahraničí nemohly kuřárny existovat. Ústavní soud nám tak vložil naději do rukou – pojďme tedy do boje!