přesně před týdnem jsem žádala o zařazení mimořádného bodu s názvem 62,5 miliardy korun chybějících úspor na dotacích a provozu státu. Ale protože pětikoalici na rozdíl ode mne 62,5 miliardy korun od pana Stanjury nechybělo, můj návrh byl vládními poslanci nekompromisně smáznut. Na tom by snad ani nebylo v případě této pětikoalice nic překvapivého, kdybychom se ovšem už ve čtvrtek odpoledne nedozvěděli z médií, že se po týdnu od předložení zákona o státním rozpočtu probudilo hnutí STAN, kterému naléhavě chybí 25 miliard v kapitole školství, 25 miliard, bez kterých není ochotno rozpočet podpořit.
Dozvěděli jsme se od ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, že mu v kapitole chybí vysoké miliardy, potřebné na opravy škol, školek, silnic, domů s pečovatelskou službou, sportovišť v malých obcích a na nastartovanou výstavbu nových bytů.
I dozvěděli jsme se od Pirátů a Starostů, že vůbec nesouhlasí s tím, co ministr financí Stanjura na konci srpna vládě předložil.
Já vám do toho, dámy a pánové, opravdu nechci příliš hovořit, ale je vám, prosím, jasné, že ty peníze, které vám začaly chybět ve čtvrtek, vám fakticky chyběly už v úterý, když jsem vás na to upozorňovala? Ony vám totiž fakticky chyběly už ve čtvrtek 31. srpna ve 23.55, kdy ministr financí pod rouškou noci vložil do vládní knihovny cosi, co mělo vyvolat dojem návrhu zákona o státním rozpočtu. Já jsem totiž u toho počítače na rozdíl od vás seděla a na ten slibovaný opus až do té půlnoci čekala. Ano, čekala jsem na ten měsíce neřku-li roky připravovaný rozpočet fiskálního kanóna ODS Zbyňka Stanjury. Rozpočet, který konečně odstraní onen zvrácený dotační byznys, odtuční přebujelý stát a také jsem se těšila na ten premiérem Fialou tolik slibovaný závan vítězného DNA.
No a čeho jsem se dočkala? Asi takový pocit, jako byste čekali na nástupišti s místenkou na rychlovlak a výpravčí by tam místo Pendolina přistavil na poslední chvíli rozviklaný dřevěný trakař.
Hledám tabulku druhové a odvětvové třídění, nic. Hledám provozní výdaje, nikde. Hledám kapitálové výdaje, nejsou. Hledám zprávu k zákonu o státním rozpočtu. Nula. Hledám, no popravdě moc nehledám, protože není v čem. A sláva. Našla jsem aspoň výdaje jednotlivých kapitol. Jenže co? Po pár dnech jsme se od půlky pětikoalice dozvěděli, že ani tahle tabulka neplatí. Takže co to znamená? Že ani jedna jediná stránka návrhu zákona o státním rozpočtu, předložená Ministerstvem financí, nestojí za zlámanou grešli.
My jsme se totiž, dámy a pánové, dozvěděli, že z toho rozpočtu neplatí ani jediná čárka, ani jediné číslo. Mě by zajímalo, jak dlouho na tom Ministerstvo financí pracovalo a proč se místo téhle zbytečné práce nevěnovali úředníci třeba studiu teorie ekonomického růstu nebo možnostem snižování mezery ve výběru DPH a návrh rozpočtu nenechali sestavit generátoru náhodných čísel. Vyšlo by to totiž úplně nastejno.
Rozumíte? Ani ta jediná stránka, která na první pohled za něco stála a kterou se ministr financí obtěžoval předložit, neprošla elementární politickou debatou s koaličními partnery a ministry. To tam skutečně místo téhle stránky už mohl pan Stanjura předložit úplně cokoliv a nadepsat to Návrh zákona o státním rozpočtu, třeba Manuál na výrobu parní turbíny nebo Televizní program. Jako rozdíl by byl reálně nula a aspoň by to bylo fér, protože by bylo od počátku jasné, že si z nás dělá pan ministr financí legraci. No, ale ona to bohužel zas taková legrace není.
Před pár dny Národní rozpočtová rada vydala stanovisko k rozpočtové politice, které se věnovalo mimo jiné rozpočtu letošnímu. A opět jsme se dozvěděli alarmující varování před neexistujícími příjmy z Modernizačního fondu ve výši 50 miliard, účelovým přesouváním deficitu státního rozpočtu do státních fondů, kde dluhy nejsou na první pohled tolik vidět, před nezařazením výdajů na mimořádnou valorizaci penzí, v důsledku čehož chybí v rozpočtu v lepším případě, neprohraje-li vláda u Ústavního soudu, 14 miliard korun, a spoustu dalších zajímavostí. Opravdu doporučuji přečíst. Čtení jen pro otrlé povahy.
Víte, dělala jsem ministryni financí čtyři roky a ta funkce obnáší v zásadě dva hlavní úkoly. První, to je rozpočtová politika, druhý, to je zajištění příjmů, tedy hlavně výběr daní a cel. Opravdu máte, dámy a pánové, pocit, že Zbyněk Stanjura dokáže vybírat daně a normálně připravit státní rozpočet? Vím, že mě zase nebudete poslouchat, stejně jako jste mě neposlouchali minulý týden v úterý, když jsem vás upozorňovala na chybějící úspory, abyste pak ve čtvrtek zjistili, že vám tyto úspory chybí. Přesto budu tak hodná a prozradím, co vám ještě v rozpočtu chybí. Třeba se ze zkušenosti z tohoto týdne ponaučíte a slušně se pana ministra zeptáte, jestli to opravdu myslí vážně a nechce si jít od toho nejnáročnějšího rezortu raději odpočinout, třeba na Ministerstvo dopravy.
Takže co vám chybí? Chybí vám k 1. září 43 miliard daňových příjmů, protože výběr daní bez pojistného je 5 procentní bodů pod svým dlouhodobým průměrem. To už do konce roku nedoženete a ten problém bude pokračovat i v roce příštím. Chybí vám příjmy z elektronické evidence tržeb. Její přínos pro první a druhou vlnu ve výši 12,7 miliardy v cenách roku 2016 před několika dny definitivně potvrdila generální ředitelka Finanční správy. To by s ohledem na inflaci a růst HDP aktuálně znamenalo zhruba 22 miliard korun, do konce vašeho funkčního období tak 66 miliard. Chybí vám 238 miliard hrubého domácího produktu, o který Ministerstvo financí v srpnu snížilo makroekonomickou prognózu pro rok 2024, mimo jiné v důsledku škodlivého daňového balíčku. Chybí vám 62,5 miliardy úspor na provozu a dotačním byznysu, které jste pro rok 2024 slíbili na velkolepé květnové tiskové konferenci. 62,5 miliardy, o kterých ministr financí už půl roku tvrdí, že je má, ale neukáže. A chybí vám zcela evidentně i návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok.
Dámy a pánové, mimo jiné v důsledku těchto nedostatků nás vaše vláda za pouhé dva roky zadlužila o 724 miliard korun. 724 miliard korun za pouhé dva roky. To je tempo, které je pro srovnání čtyřikrát větší než tempo údajně nezodpovědných ministrů financí za hnutí ANO. Čtyřikrát rychlejší tempo zadlužování než tempo zadlužování vlády se socialisty a vlády, která se musela potýkat s covidem. Takže to shrnu. Nemáme desítky miliard úspor. Nemáme desítky miliard daní. Nemáme růst, nemáme produkt, nemáme rozpočet. Co máme? Máme vůbec ministra financí? S ohledem na řečené prosím paní předsedající o zařazení mimořádného bodu s názvem Hledá se ministr financí České republiky.
Děkuji vám za pozornost.
