dovolte, abych se vyjádřila k senátním návrhům, které vrátily daňový balíček na rok 2019 zpět do Poslanecké sněmovny. Daňový balíček z dílny Ministerstva financí obsahuje zásadní změny daňových zákonů, ke kterým má dojít v tomto roce. Jedná se například o opatření proti agresivnímu daňovému plánování, zejména ze strany nadnárodních skupin, ale také o opatření, které sníží daňovou zátěž podnikatelů, fyzických osob, živnostníků, jako jsou výdajové paušály nebo zjednodušení daňových odpočtů na podporu výzkumu a vývoje.
V neposlední řadě reaguje daňový balíček na hrozbu zvýšení cen tepla snížením DPH z 15 % na 10 a také nově zavádí zdanění takzvaného zahřívaného tabáku. Poslanecká sněmovna schválila daňový balíček dne 21. prosince 2018. Pokud si vzpomínám, tak to bylo většinou hlasů, kolem 150 hlasů poslanců. Senátoři však poslancům zákon vrátili s pozměňovacími návrhy, s nimiž Ministerstvo financí nesouhlasí a jejichž přijetí by s sebou neslo nežádoucí dopady.
Dovolte, abych je shrnula. Jedním z pozměňovacích návrhů Senát prosazuje zahrnout do daňového balíčku snížení sazby DPH ve vybraných sektorech, například ve stravování, v některých řemeslných a odborných službách, u vodného a stočného. Toto snížení DPH u stejných činností je ale obsaženo v novele zákona o evidenci tržeb a je její nedílnou součástí, byť je právní úprava rozdělena do dvou samostatných zákonů. Toto snížení má podnikatelům ze zbývajících fází náběhu EET kompenzovat náklady na její zavedení a zároveň je pozitivně motivovat k řádnému plnění daňových povinností. Přijetí jedné změny bez druhé by bylo z pohledu daňové politiky nekoherentní a nedává tak smysl ji přesouvat do jiného vládního návrhu. Proto s pozměňovacím návrhem Senátu nemohu souhlasit.
Novela zákona o evidenci tržeb, která obsahuje snížení DPH na vybrané služby, je v Poslanecké sněmovně od loňského června. Takže kdyby skutečně záleželo na tom, aby tyto změny byly co nejdříve účinné a co nejdříve dopadly na poplatníky a plátce, tak tady určitě byla celá řada různých šancí, aby dnes byly v účinnosti a platily.
Stejně tak Senátem navržené snížení sazby spotřební daně z piva by nenaplnilo původní záměr Ministerstva financí podpořit pohostinství snížením sazby DPH na točené pivo na 10 %, se kterým taktéž počítá novela zákona o evidenci tržeb. Značnou část cen točeného piva tvoří samostatná služba restaurace při podávání nápojů, snížení DPH tedy sníží také zatížení této práce. V snížení spotřební daně by se naopak projevilo zejména u lahvového piva, které je více rizikové z pohledu nadměrné spotřeby tohoto alkoholického nápoje, neboť jeho cena oproti točenému pivu je několikrát menší. Snížení spotřební daně by tak těžiště zamýšlené podpory přeneslo od pohostinství směrem k výrobcům piva, a to zejména velkým pivovarům, přičemž relativně nejvýznamnější přínos by opatření mělo pro levnější lahvové pivo.
Vyjma negativního rozpočtového dopadu ve výši asi jedné miliardy by senátní návrh vedl také k neopodstatněnému zvýhodnění některých velikostních skupin pivovarů. Nejvyšší snížení se totiž nedotýká nejmenších rodinných pivovarů, ale středních pivovarů průmyslového typu. Zatímco dnes jsou sazby spotřební daně odstupňovány podle množství vyrobeného piva za rok, senátní návrh by tuto proporcionalitu zrušil a narušil.
Neopodstatněný je také návrh na posunutí účinnosti snížení sazby DPH na teplo a chlad o půl roku na červenec 2019. Ke snížení DPH na teplo a chlad dochází z důvodu zvýšení ceny emisních povolenek, u kterého se očekává zásadní dopad na ceny pro občany až v roce 2020. Při dodání tepla a chladu se navíc uplatní sazba účinná ke dni odečtu z měřícího zařízení, to obvykle nastává v roce následujícím po roce, ve kterém dojde k dodání tepla a chladu. Zákazník tak v řadě případů bude čerpat výhodu podle zákona účinného od 1. ledna 2020, i když fakticky řeší spotřebu roku 2019. V případě standardního průběhu odečtu by tak v podstatě tato změna účinnosti neznamenala rozdíl oproti verzi schválené Poslaneckou sněmovnou.
Poslední věcnou změnou, kterou senátní pozměňovací návrh obsahuje, je prodloužení lhůty pro elektronické podání daňového přiznání k daním z příjmu o jeden měsíc. Hovořili jsme o tom poměrně podrobně minulý týden, když jsme projednávali návrh pirátské strany. Já jsem se k tomu tady vyjadřovala, takže jenom shrnu. Elektronizace správy daní je jednou z našich klíčových priorit, jsem ale přesvědčena, že tento návrh by k rozšíření elektronických podání nevedl. Právnické osoby už převážně ve většině svá daňová přiznání elektronicky podávají. A pro fyzické osoby, které mají ve více než polovině případů přeplatky na dani, by to znamenalo oddálení výplaty přeplatku, což je pro ně jistě nežádoucí. Přes 60 % těchto poplatníků, jak jsem uváděla minulý týden, žádá o vrácení přeplatku. Lhůta pro podání daňového přiznání se promítá i do informačních systémů a lhůt pro výkazy zdravotního a sociálního pojištění. Tato komplexní úprava s dopady na široký okruh subjektů by tedy měla projít standardním připomínkovým řízením. V opačném případě by tato změna mohla přinést nečekané důsledky, které by mohly negativně ovlivnit život velkému množství poplatníků z řad živnostníků i zaměstnancům.
Připomínám však - poslední věta - že pracujeme a v rámci balíčku, který souvisí s online finančním úřadem, pošlu do legislativního procesu do poloviny tohoto roku novelu daňového řádu, která mimo jiné bude obsahovat i tuto změnu, ale řádně ji prodiskutujeme v připomínkovém řízení.
Děkuji vám za pozornost.
