dovolte mi, abych využila svého přednostního práva a vrátila se k diskusi, kterou jsem tu otevřela minulý týden, nad mimořádně aktuálním tématem. Já jsem zde zvedla diskusi ohledně toho, jak horké prázdninové dny odhalily následky ideologického boje vládní pětikoalice s elektronickou evidencí tržeb. Hovořila jsem o tom, jak je stále obtížnější platit platební kartou při procházkách po Karlových Varech, v kempech na Sázavě, ve Vranově nebo na hudebním festivalu v Ostravě.
Diskutovali jsme o tsunami odmítání bezhotovostních plateb. Sdílela jsem svou vlastní zkušenost, která není omezena pouze na Prahu, ale také na Brno a na Moravu.
Bohužel zkušenosti, které jsou denně publikovány v médiích, ani zkušenosti ostatních poslanců nedokázaly přimět poslance vládní pětikoalice k diskusi nad tímto problémem. Proto bych dnes ráda předložila další dva argumenty k diskusi ohledně politiky pětikoalice, která posílá Česko zpět do divokých devadesátých let.
Podle průzkumu společnosti STEM/MARK vyplývá, že čtvrtina obyvatel České republiky se v posledním roce setkala s tím, že přibývá obchodů, které nepřijímají platby prostřednictvím platební karty a požadují hotovost. Nejvíce se s tímto problémem setkávají Moravané, a to ve 32 procentech případů. Průzkum, provedený v červenci letošního roku, opakuji v červenci letošního roku, zjistil značný nárůst používání hotovosti. Ale tento problém není omezen jenom na Moravu nebo menší města. S tímto fenoménem se střetnete také v Praze. Téměř třetina českých občanů, 33 %, používá hotovost každý den, zatímco v květnu loňského roku to bylo pouze 25 %, tedy jedna čtvrtina. Hotově platí minimálně jednou denně 37 % mužů, zatímco u žen je to jen 28 %.
Musíme si uvědomit, že jedním z důvodů, proč drobní prodejci a restaurace v malých obcích zaváděli bezhotovostní platby, bylo povinné zavedení elektronické evidence tržeb, a tím i vynucený krok směrem k určité míře digitalizace. Já vždy opakuji, že Česko není pouze Praha a Malá Strana. V malých městech platba kartou často není standardem a bankomat zde také často chybí. Zákazníci proto musí disponovat hotovostí.
Ráda bych tady jasně řekla, že nepatřím mezi ty fanatiky, kteří chtějí a požadují pouze platby prostřednictvím platebních karet. Minulý týden jsem na svých sociálních sítích sdílela fotografii z Monument Valley v Utahu, kde uprostřed liduprosté rezervace bez karty nezaplatíte. Není to tam problém. Proč by to tedy měl být problém u nás v České republice?
Platba jenom prostřednictvím platební karty také není ideální řešení podle mého názoru. Kdybychom chtěli zavádět platbu jenom prostřednictvím platebních karet, byla bych jedna z prvních, který by se ozval. Pro mě je však zcela zásadní, a tímto příběhem jsem to chtěla ilustrovat, že je důležitá možnost svobodně si zvolit, zda budou kupující platit hotově nebo prostřednictvím platební karty. To se teď vytrácí.
A tady se dostávám k mému druhému argumentu. Toto tsunami nápisů cash only a nemožnost volby zákazníků mezi hotovostí a kartou však má dalekosáhlé důsledky, které nám ministr financí Stanjura prezentoval včera na rozpočtovém výboru. Jeho vystoupení ostatně bylo velmi zajímavé. Například poprvé přiznal, že příjem z modernizačního fondu ve výši 50 miliard korun ve státním rozpočtu je pouze na úrovni jeho přání. A zároveň zdůrazňoval, že on tyto finanční prostředky do státního rozpočtu nenavrhl, že to byl jiný kolega, jiný člen vlády. Ano, toto doslova tady včera řekl, ale samozřejmě logicky jméno toho kolegy neuvedl. Ale pak samozřejmě jedním dechem uvedl, že pro rozpočet hlasoval.
Takže na moje víc jak tři čtvrtě roku dotazy, které tady vznáším, a dotazy mého kolegy Richarda Brabce, stínového ministra životního prostředí, kde se tam těch 50 miliard vzalo, jsme se včera dozvěděli, to si můžete každý pustit ze streamu Poslanecké sněmovny, jsme se včera dozvěděli, že z Ministerstva financí, když putoval rozpočet na vládu, tak těch 50 miliard příjmů v příjmech nebylo. To já vím z eKLEPu. Nebylo. Taky bych se divila, kdyby některý z úředníků se pod to byl ochoten podepsat. No nebyl. Znám je dobře, ty experty, ti by se pod to v životě nepodepsali. Takže těch 50 miliard v příjmech se tam objevilo na vládě. Ale pan ministr nám řekl: Já to nenavrhl, to navrhl jiný vládní kolega. Já jsem to nebyl. Ještě dodávám, že to tam navrhli jak do rozpočtu roku 2023, tak do střednědobých výhledů 2024 a 2025. Takže třikrát 50 miliard, které najednou spadly z nebe bez legislativy, bez notifikace. Nikdo neví, jak se tam dostaly. A pan ministr říkal: Já to nebyl, to byl ten, nebo ten, nebo tamten. Jméno neřeknu. No ale pro rozpočet jsem hlasoval, protože pro rozpočet jsem prostě ruku zvednou mohl.
To je něco neuvěřitelného. Neuvěřitelného. Já jsem byla v šoku včera. V absolutním šoku. Já jsem nepoznala nikdy podobného ministra financí zaplaťpánbůh. Doufám, že tato epizoda skončí výhledově, a už se nebude nikdy opakovat. Každý jeden ministr financí, který v novodobé historii byl v našich vládách, ať už byl v jakékoli straně, měl jakékoli politické preference, a samozřejmě tu politiku promítal do rozpočtů, tak dělal poctivě svoje řemeslo. Poctivě. Tzn. podle rozpočtových pravidel, podle zákona, tak jak se to dělat má. Toto je první, dovoluji si říct neuvěřitelný případ, který se v naší novodobé historii prostě objevil. Těch věcí je tam víc. chybí tam přes 20 miliard na sociální oblasti, to je mimořádná valorizace, plus ještě na nějaké sociální dávky, samozřejmě všechno na mandatorní výdaje, to tam taky není. SFDEI se teď vezme půjčka 24 miliard, takže si deficit uděláme v SFDI, abychom ho neměli ve státním rozpočtu. Jo, že nám to vstoupí do dluhu a do dluhů sektorů veřejných financí, no tak co? To už pana ministra netrápí.
A to tady vůbec nemluvím o té plánované půjčce 137 miliard, kterou si chce vláda vzít, kde si schválila ten záměr a chce to podepsat do konce roku. My nevíme, za jaký úrok. Deset let se budu splácet jenom úroky, má to jenom na úrocích dělat kolem 50 miliard, nám řekl předminule expert, který to má na starosti. Po deseti letech se začne splácet jistina. A co kurzové riziko? Kurzové riziko? Tato vláda, dámy a pánové, šla do voleb s tím, že bude konsolidovat veřejné finance a že bude šetřit, a bude šetřit tak, že zatíží generace, které se narodí v roce 2040. Tak to je teda pecka. Opravdu pecka, včerejší rozpočtový výbor vstoupí podle mě do dějin.
A zpátky k tomu propojení s cash only. V několika kontroverzních výrocích, protože to jednání trvalo poměrně dlouho, ministra financí se však úplně vytratila informace, kterou vyčteme z tvrdých čísel, že predikce inkasa daně z přidané hodnoty se snižuje o téměř 16 miliard. Takže to, co predikovalo Ministerstvo financí, když se sestavoval rozpočet, teď snižuje o 16 miliard, a to se tam odbylo jednou větou: No ono se snižuje spotřeba. Určitě logicky se spotřeba snižuje, to vidíme. Bodejť by se nesnižovala, když lidi nemají za co utrácet. Ale hlavně bych já na místě ministra financí už dávno bila na poplach a nechala si dělat podrobnou analýzu.
To se nedá odbýt jednou větou. To je velmi, velmi alarmující signál, máte rádi to slovo signál, tak já ho použiju a jenom to tak porovnám. První dvě vlny EET přinesly prokazatelně 13 - 14 miliard korun. Teď máme propad o 16 miliard. Nepřipadají vám ta čísla podobná? Mně tedy určitě ano. A to nemluvím o třetí a čtvrté vlně, která by podle odhadů Ministerstva financí, to nejsou moje čísla, vytvořila dalších necelých 8 miliard. Takže zkrátka na jedné straně snižujeme, snižuje Ministerstvo financí predikci inkasa daně z přidané hodnoty o 16 miliard korun. Nemám důvod nevěřit expertům Ministerstva financí, a na druhé straně by nám EET přinesla jenom ty první dvě vlny 13 - 14 miliard. Ty přinesly prokazatelně. takže pokud zohledníme inflaci a jistou pravděpodobnost, protože nechci tvrdit a nikdy nebudu tvrdit, že každý podnikatel přejde do šedé zóny, nepřejde, ale ponese tu tíhu konkurenceschopnosti. Je zcela jasné, že zrušení EET má výrazný dopad na nižší inkaso daně z přidané hodnoty.
Jenže tady to nekončí. Dominový efekt pokračuje. Kvůli tomu, že ministr financí není schopný zabezpečit efektivní výběr stávajících daní, tak musí zvyšovat daně. To je logické. Naše logika hnutí ANO byla zajistit, aby daně platili řádně všichni. Proto kontrolní hlášení, proto konec karuselových miliardových podvodů na DPH. Proto EET, proto boj s transferovými cenami, proto Daňová Kobra atd. bych mohla pokračovat. Toto se vytratilo. Naopak shodila se řemenice, zavedl se klientský přístup na finanční správě, což si bezesporu oni vyložili tak, že mají zůstat v klidu, no a zrušilo se EET. Daňová Kobra kdypak nám zasyčela naposled? Čísla, která nedávno prezentovalo Ministerstvo financí, jsou čísla, když my jsme končili, naše vláda. Tam není posun ani o centimetr.
Tak jsme to viděli minulý týden, když jsme zde diskutovali o daňovém balíčku a návrhu ministra financí Stanjury a celé vlády, zvýšit daně o 73 miliard. To je natolik výmluvné, že právě tento ministr financí chce vzít daňovou slevu studentům, rodinám s dětmi, zvyšovat nebo rušit školkovné, zdvojnásobit daně z nemovitosti pro majitele nemovitostí, a zároveň navrhuje zvyšovat ceny dálničních známek, ale nedokáže efektivně vybírat stávající daně. To je přece úplně jasné jak facka. Nevybírají se daně, budeme je zvyšovat.
Bohužel jeho přístup k daňovému výběru je takový, že absolutně nedokáže nebo nechce, protože EET bylo přece vlajkovou lodí vlády Andreje Babiše, vlajkovou lodí Andreje Babiše jako ministra financí. Takže nechce zajistit tato vláda, tento ministr financí rovné podmínky na trhu. Takže pod záminkou proklientského přístupu se finanční správa nejprve zbavila těch nejfunkčnějších nástrojů, aby se následně ten systém pomalu pokládal. Místo toho, aby aktivně řešila problémy způsobené ideologickou zatvrzelostí, tak Ministr financí systematicky buduje pasivní a latentní organizaci, která zapomíná na to, že její hlavní klienti jsou poctiví občané a poctiví podnikatelé. Takže místo aktivního využívání dat z kontrolního hlášení boje, proti daňovým podvodům, řešení poklesu deklarovaných tržeb, nebo, znovu opakuji, projektu Daňová Kobra se věnuje finanční správa oslavě propouštění svých vlastních dobře fungujících kontrolně analytických týmů.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás opětovně žádám, abyste zajistili provedení důkladné analýzy fenoménu cash only a jeho dopadů na veřejné rozpočty v České republice, protože podle informací, které nám poskytl sám ministr financí, je tento problém stále závažnější, než jsem původně ještě minulý týden, když jsem vystoupila poprvé na toto téma, předpokládala.
Děkuji vám za pozornost.
