K projednání se předkládá Sdělení Evropské komise, adresované Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, které nese název „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“. Toto sdělení bylo zveřejněno v lednu 2019.
Hlavní myšlenkou je plán na postupné opuštění principu jednomyslnosti ve vybraných oblastech daňové politiky EU a jeho nahrazení hlasováním kvalifikovanou většinou. Současně má být místo zvláštního legislativního postupu uplatňován řádný legislativní postup, což by znamenalo větší zapojení Evropského parlamentu do rozhodování v oblasti daní. V současnosti má Evropský parlament jen konzultační roli a Rada k jeho stanovisku nemusí přihlédnout. Změna má být provedena, aniž by došlo ke změně primárního práva. Podle Evropské komise má být využito zejména obecné překlenovací ustanovení, které je upraveno v čl. 48, odst. 7 Smlouvy o EU. Toto ustanovení se také někdy nazývá „Pasarela“.
Podle tohoto ustanovení může Evropská rada jednomyslně rozhodnout o přechodu z jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu nebo změně legislativního postupu ze zvláštního na řádný. Takový plán má být oznámen národním parlamentům, které mají možnost do 6 měsíců vyslovit svůj nesouhlas. V případě vyslovení nesouhlasu, byť jediným vnitrostátním parlamentem, se rozhodnutí o změně hlasovací procedury nepřijme.
Jaké mají být další kroky? Podle plánu Komise má ke změně hlasování a legislativní procedury dojít postupně ve dvou krocích. O prvním kroku se má podle Komise začít jednat urychleně a druhý krok se má zvážit do roku 2025. První krok má zahrnovat dvě oblasti. První oblast má zahrnovat opatření bez přímého dopadu na daňové základy nebo sazby. To znamená, např. oblast spolupráce proti daňovým únikům. Druhá oblast má zahrnovat opatření, kdy zdanění podporuje jiné politické cíle, např. boj proti změně klimatu či ochranu životního prostředí. V této souvislosti by mohlo dojít k použití zvláštní přechodové klauzule pro oblast životního prostředí, případně předpisu především fiskální povahy. Viz čl. 192, odst. 2 SFEU. O jejím uplatnění rozhoduje jednomyslně Rada, přičemž národní parlamenty nejsou konzultovány.
Druhý krok má také zahrnovat opatření ve dvou hlavních oblastech. Zaprvé, v oblasti, které jsou ve velké míře harmonizované. Např. systém DPH nebo spotřební daně. Druhou oblastí mají být opatření, která jsou nezbytná pro jednotný trh a spravedlivé zdanění, jako např. společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, tzv. CCCTB, nebo zdanění digitální ekonomiky.
Evropská komise vyzývá vedoucí představitele EU, aby plán nastíněný v jejich sdělení podpořili. Plán Komise byl již předmětem diskuze na jednání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti, tzv. ECOFIN, kterého se pravidelně každý měsíc účastním. Mnohé členské státy, a věřte, že Česká republika patří mezi ně, se k plánu staví velmi kriticky. A změnu hlasovací procedury nepovažují za opodstatněnou. Některé naopak, zejména velké členské státy, by rády o plánu Komise vedly další diskuze.
Pokud by měl plán Evropské komise dále pokročit, rozhodující pro jeho osud by byl výsledek jednání Evropské rady. Jaká jsou východiska pozice České republiky? Pozice České republiky vychází z dosavadní přístupu, kdy je oblast daňové politiky považována za velmi citlivou v oblasti státní suverenity. Neboť rozhodování o daních má bezprostřední vliv na správu státu a plnění jím definovaného legitimního programu a cílů.
Možnost přehlasování a nucené zavedení daňových pravidel, které by neodpovídaly ekonomickým, sociálním a přírodním podmínkám ČR představuje významné riziko pro schopnost státu obstarávat prostředky na financování vládních programů nebo veřejných politik. Jako příklad lze uvést stále významné rozdíly v energetickém mixu jednotlivých členských států. Přehlasování určitého státu a nucená změna systému zdanění energií v rozporu s reálnými podmínkami, ve kterých se nachází, by mohla mít rozsáhlé negativní hospodářské a sociální dopady.
Nelze také bezvýhradně souhlasit s tezí Evropské komise, že jednomyslnost je hlavní překážkou pokroku v přijímání daňové legislativy EU. V nedávné době rada schválila jednomyslně celou řadu návrhů zaměřených na boj proti daňovým únikům, na posílení práv daňových subjektů a transparentnosti v oblasti daní. Pokud je u některých návrhů postup pomalejší, Komise zmiňuje například CCCTB, není to dáno tím, že se v oblasti daní uplatňuje jednomyslnost, ale proto, že se jedná o komplexní návrhy s dalekosáhlými dopady, které nejsou k implementaci zatím připravené.
Na závěr si dovolím shrnout pozici ČR.
Na základě uvedených důvodů bude ČR nadále postupovat tak, aby byl zachován princip jednomyslnosti v záležitostech týkajících se daňové politiky EU. ČR proto nebude v oblasti daní podporovat využití přechodových klauzulí upravených v primárním právu EU, a to ani ve věci změny hlasování z jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu, ale ani přechodu ze zvláštního na řádný legislativní postup.
Dovoluji si vás vzhledem ke všemu, co jsem před chvílí uvedla, požádat, abyste podpořili tuto rámcovou pozici ČR.
Děkuji vám.
