Stručně. Ministerstvo financí resp. mými ústy zaujímá k návrhu neutrální stanovisko.
Co se týče smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, ona je skutečně stará, ona byla někdy z roku 1975, v roce 2012 byla protokoly zpřesňována. A my se snažíme o přejednání smlouvy s Nizozemím už řadu let. Ale pokud chcete přejednat smlouvu, tak si musíte jaksi sednout k jednacímu stolu a musí i ta druhá strana chtít s vámi jednat. Ne z důvodu lodníků, my máme celou řadu jiných důvodů, proč bychom chtěli smlouvu přejednat, a v tuto chvíli se nám to nedaří. Takže to je ten důvod, proč jsme ji nepřejednali. Ale myslím si, že problematika lodníků by nebyla tím zásadním důvodem, proč bychom ji přejednávali.
Já jsem se tomuto tématu věnovala velice podrobně. Ten problém, pokud jste ho zavnímali, je ten, že naši čeští lodníci musí podávat daňové přiznání podle toho, kde mají tzv. domicil, tzn. středisko trvalých zájmů, a to mají v České republice. A ten problém nastal tím, že se v roce 2016 zintenzivnila vzájemná výměna informací a vlastně české finanční úřady získaly informace o tom, že celá řada z nich pracuje na lodích a nepodává daňové přiznání. Takže tak vznikl celý tento kolotoč problémů. My jsme se do toho velmi aktivně zapojili, pomáháme jim řešit případy, kdy podali daňové přiznání v Holandsku - ty případy jsou modelové a každý případ svého druhu. Oni mi dodneška píší. Dneska zrovna mi psal jeden lodník a pořád jen řešíme tyto jejich problémy. Zavedli jsme systém posečkání, dali jsme jim šanci podat dodatečná přiznání, myslím finanční správa, zavedli jsme tam systém promíjení sankcí. Ale odpustit daně nelze, na to není žádné zákonné zmocnění.
Co se týče tohoto návrhu, tak já zaujímám neutrální stanovisko. Určitě souhlasím s tím, že pokud se týká tohoto mezinárodního prvku, tak určitá míra nepřesnosti vždy může být dána. A já bych chtěla říct, že ta navrhovaná právní úprava, která je předmětem tohoto návrhu, umožňuje, aby došlo k odlišnému způsobu stanovení základu daně z příjmů ze závislé činnosti na tzv. superhrubou mzdu u poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti, u kterých se - a to je ta podstata - veřejnoprávní pojistné řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie. Superhrubá mzda by tedy nebyla tvořena českým zaměstnavatelským pojistným, protože vlastně to se tam nezahrnuje, ale zahraničním pojistným stejného druhu.
Chci upozornit - a proto je moje stanovisko neutrální - že návrh vždy má i určité nevýhody. Tato úprava nemusí být vždycky výhodná pro poplatníky, na které dopadá. A chci zdůraznit, že nebude dopadat jenom na lodníky, my máme celou řadu jiných profesí českých občanů, kteří pracují i v Holandsku. Zejména tehdy nebude výhodná, pokud by zaměstnavatelské pojistné v zahraničí převýšilo to, které je odváděno v České republice. Tato právní úprava už po nějakou dobu po zavedení superhrubé mzdy byla účinná, ale fungovala s docela značnými komplikacemi. Proto je možné očekávat, že mohou tyto komplikace zase vzniknout. Výše takového zahraničního pojistného tedy nebyla tuzemskému zaměstnavateli běžně známa, neboť je jiná, vyšší, nižší, než u tuzemského veřejnoprávního pojištění. A bylo obtížné - a teď čerpám z těch zkušeností doby, kdy tato právní úprava existovala - určit, zdali se vůbec jedná o systém povinný, protože v některých zemích neexistuje např. povinné veřejné zdravotní pojištění.
A s ohledem na tyto skutečnosti jsem zaujala neutrální stanovisko. Chápu ten problém, ale samozřejmě upozorňuji i na tyto nedostatky, které mohou nastat.
Děkuji vám.
