Dobrý den,paní doktorko. Opětovně ,manipulujete s odpovědmi což muže platit ne méně myslící lidi
ale běžného občana to uráží! Chcete mi tedy tvrdit,že celkové zdanění občanu v ČR není vyšší než ve Švédsku? Já se vás opětovně ptám,jak je možné ,že Švédský sociální systém je nesrovnatelný s tím českým amorálním rádoby sociálním systémem i když zdanění ovčanu v ČR je vyšší než ve Švédsku? Kde jsou ty peníze o které jsou lidé okradeni pomoci zrůdných všude přítomných daní? Že neustále zvedáte minimální mzdu? Proboha žertujete dámo? Sledujete nárůst cen všeho okolo? To vaše zvýšení minimální mzdy a důchodu a následné zvýšení cen všeho pomohlo ,hypermarketům,státu ,který diky tomu vybere vyšší dph a korporacím ne však běžným občanům ti dostanou sice víc,ale materiálně si nepolepší to moc dobře víte ,tak zase nejásejte,ne každý je idiot! A ptám se znovu co uděláte pro nás co vám platíme vaše nakupování hlasu v době krize? Máme se připravit na to,že budeme živořit ze sociální dávky 3410kč měsíčně ? Mluvím o těch co ted pracují,ne o parazitech
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
20.09.2019 10:17:21 - JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Dobrý den,jak jsem už uvedla, rozhodně u nás není zdanění vyšší než ve Švédsku. Co se týče daně z příjmu, v porovnání se Švédskem je u nás efektivní daňová sazba u průměrného příjmu o 5 procentních bodů nižší, u nadprůměrných příjmů je tento rozdíl dokonce 40 procentních bodů. A kdybychom srovnávali sazby podle zákona, pak by tento rozdíl byl ještě vyšší.
Přesto souhlasím s tím, že celkové odvody za zaměstnance jsou u nás poměrně vysoké. Ostatně proto jsme se v programovém prohlášení zavázali tyto odvody snížit v závislosti na možnostech státního rozpočtu. Jedním ze způsobů je zrušení superhrubé mzdy. Na tomto návrhu pracujeme.
Ostatně zjednodušování daňového systému a snižování daňové zátěže je naší dlouhodobou prioritou. Během posledních pěti let jsme lidem i firmám snížili daňovou zátěž o 100 miliard. A letos na jaře prošel schvalovacím procesem daňový balíček, který snižuje DPH na dodávky tepla a živnostníkům výrazně snižuje daně tím, že zdvojnásobuje strop pro uplatňování výdajových paušálů na 2 miliony korun.
Navíc v půlce září nám poslanci schválili novelu obsahující úplný náběh EET, v níž jsme přichystali snížení DPH na celou řadu odborných služeb a na oblast stravování. V novele je také obsaženo snížení DPH na vodné a stočné o třetinu s tím, že využijeme všech regulatorních pravomocí k tomu, aby tuto úlevu pocítili peněženky všichni občané jako koneční spotřebitelé.
Ale zpátky k Vašim dotazům. Švédský sociální systém patří k nejštědřejším na světě a je postaven právě na vysokém zdanění tamního obyvatelstva. Jak jsme si ale už řekli, u nás jsou daně nižší než ve Švédsku, přenést švédský model sociálního státu do našich podmínek tedy není při současné výši celkových daní reálné. Přesto i náš sociální systém dokáže pokrýt nejrůznější nepříznivé sociální situace, ve kterých se lidé mohou ocitnout. A v uplynulých letech byla řada dávek sociálního systému výrazně navýšena, případně je zvýšíme, jako rodičovský příspěvek pro rodiče starající se celodenně o malé děti.
Jak jsem Vám také už psala, Vámi zmíněná částka 3 410 Kč není stanovenou výší sociálních dávek, ale jedná se o životní minimum, což je ukazatel, od něhož se výše dávek odvíjí. Přesná výše dávek v hmotné nouzi je individuální záležitost a závisí na několika faktorech, jako je např. okruh společně posuzovaných osob, popř. pobírání příspěvku na bydlení apod. Přesné informace o tom, na jakou částku byste případně měl nárok, Vám sdělí na úřadu práce.
Z daní (ale i z poplatků a dalších příjmů) ale nejsou zdaleka financovány jen sociální výdaje, byť i kvůli vyplácení důchodů zůstávají největší výdajovou položkou ve státním rozpočtu. Stát zajišťuje ze svých příjmů financování řady veřejných služeb, ať už se jedná o veřejné školství, zdravotní péči, obranu a bezpečnost státu, nebo vědu a výzkum. Na bedrech státu leží opravdu velké břímě, které v našem každodenním životě bereme jako samozřejmost.
Stát také investuje nemalé peníze do dopravní infrastruktury. Během léta jsme se dohodli, že navýšíme rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury o dalších 5 miliard. Na výstavbu a údržbu silnic, železnic a dalších infrastrukturních staveb tak půjde jen v příštím roce z národních zdrojů přes 70 miliard korun, což je historický rekord.
V návrhu rozpočtu na příští rok pak počítáme s rekordními investicemi z národních zdrojů ve výši 88,5 mld. Kč. A spolu s penězi z EU plánujeme v roce 2020 investovat do dopravních staveb a dalších důležitých projektů celkově 146,7 mld. Kč. Tyto výdaje na naší ekonomice v budoucnu vrátí a jsou klíčovým předpokladem pro to, abychom udrželi příznivý ekonomický vývoj i v dalších letech.
Aktuální dění nám přitom v tuto chvíli nenaznačuje, že by naši zemi měla v dohledné době zasáhnout krize. Je pravda, že nám ekonomika trošku zpomalila, ale rozhodně není na konci s dechem. Její růst byl v předchozích letech mimořádně silný a teď se zkrátka vrací na svůj dlouhodobý průměr. Podle našich nejnovějších propočtů by měla česká ekonomika letos stoupnout o 2,4 % a příští rok o 2,2 %. To jsou stále velice pěkná čísla.
A teď k tomu zdražování. Valorizační mechanismus důchodů je nastaven tak, aby se důchody vždy plně zvýšili o růst cen a navíc o polovinu růstu reálných mezd. Tudíž “zdražování” se do valorizace důchodů promítá. Dokonce je pro tyto potřeby sestavován speciální cenový index životních nákladů seniorů, který je upřednostněn, pakliže vykazuje vyšší růst cen než běžná spotřebitelská inflace.
I mzdy rostou rychleji než ceny v obchodech. Podle Českého statistického úřadu vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 7,2 %. Pokud bychom od toho odečetli inflaci, tedy zdražování, pak se reálně průměrná mzda stále zvýšila, a to o 4,3 %. To znamená, že si toho lidé mohou koupit za svoji výplatu více než před rokem.
Na závěr si ale neodpustím malou poznámku – nešlo by to příště slušněji?
S úctou
Alena Schillerová
