Přeji pěkný den paní ministryně.
Nestačí udělat v přidělování 15 miliard na sociální služby? Bude penz dost. Hrozí kolaps sociálních služeb, varuje opozice a svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Je tu jedno velice efektivní řešení. Ubrat dotace na neziskové organizace(Člověk v tísni a jim podobné vyžírky), ušetřené finance spravedlivě přidělit poskytovatelům. Ubrat nejdražšímu poskytovateli sociálních služeb - Charitě (přestat mluvit o tom, že Charitám přispívají církve, když to není žádná pravda. Sociální služby jsou poskytovány z plateb uživatelů, ze státní dotace prostřednictvím krajů, z příspěvky měst a obcí. Církve peníze ze sociálních služeb jen vysávají, prostřednictvím nekřesťanského nájemného za budovy, které Charitám pronajímají. Církve vybírají od Charit i většinu peněz z Tříkrálové sbírky kterou Charity zajišťují). Zrušit směrné číslo v rozdělování dotací ve výši 15 miliard a přidělit jednotlivým krajům peníze podle počtu obyvatel. Dnes je rozdíl přes 600 Kč na jednoho obyvatele krajů.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
12.07.2019 10:52:05 - JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Dobrý den,děkuji Vám za zájem. Jak už ale asi dobře víte, nakonec jsme řešení krizové situace v sociálních službách našli. Podařilo se nám pro kraje nalézt 2,5 miliardy korun. Na rostoucí platy pracovníků sociálních služeb a zdravotních sester jde 1 miliarda korun, přičemž půlmiliardu uvolnilo MPSV ze svých nespotřebovaných výdajů a další půlmiliardu vyčlenilo MF z vládní rozpočtové rezervy. Další 1,5 miliardy korun pak na své individuální projekty získají kraje z evropských fondů.
Aby se tato situace už neopakovala, je potřeba provést důkladnou systémovou změnu. Sociální služby totiž jsou a mají být financovány z více zdrojů (z územních rozpočtů, úhrad za stravu a pobytové služby v zařízeních, příspěvku na péči) a růst nákladů na ně by neměl být z většiny pokrýván ze státního rozpočtu. Proto jsme na vládě vyzvali ministryni práce a sociálních věcí J. Maláčovou zpracovala analýzu financování sociálních služeb a připravila novelu zákona o sociálních službách i novelu úhradové vyhlášky.
Financování neziskového sektoru se samozřejmě intenzivně věnujeme. Už loni jsem během přípravy státního rozpočtu na rok 2019 apelovala na ostatní ministry, aby výdaje na dotační tituly, kde nejčastějšími příjemci jsou neziskové organizace, byly vynakládány efektivně a aby u těchto výdajů byl patrný jednoznačný přínos. A toho se držím i nadále. Už dnes ale hospodaření neziskovek podléhá důsledné kontrole v rámci každoročního finančního vypořádání.
Pro mě jako ministryni financí je velmi důležitý projekt nového systému sledování všech příjemců finančních prostředků ze státního rozpočtu, který zahrnuje i právě neziskové organizace. V rámci Státní pokladny jsou tak nově provázána čísla účtů s IČ jednotlivých příjemců a díky tomu budeme mít přehled o tom, kolik které IČ získalo celkem prostředků ze státního rozpočtu.
Závěrem bych ale přece jen ještě zdůraznila, že převážná část neziskovek skutečně poskytuje společnosti neocenitelnou službu. Nejde jen o organizace pečující o starší občany nebo lidi se zdravotním postižením, ale také třeba o vesnické spolky, které přispívají ke zlepšení kvality života na venkově. Spousta neziskovek se přitom nespoléhá jen na peníze ze státního rozpočtu, ale je schopna si zajistit financování i z příspěvků a sponzorských darů. Právě tohle je důkazem, že jejich práce má svůj smysl.
Mějte se hezky.
Alena Schillerová
