08.02.2011 8:36:30
Poselství z Egypta: Evropský úpadek?
Komentář k aktuální situaci v Egyptě.
Otázkou je i to, co bude pojit dnešní spojence, až prezident odejde. Co se stane, když odejde ihned? Zatím opozici spojuje odpor k Mubarakovovi, a to je málo. Jisté ovšem je, že odchodem Mubaraka se uzavře důležitá etapa dějin na Blízkém Východě. To ví i on sám. Egypt po prezidentu Mubarakovi bude jinou zemí. Ale bez dohodnutého scénáře na přechodném období bude všechno - i mírový proces na Blízkém Východě - dramaticky komplikovanější úkol. Zájmem Evropy je neopakovat iráckou chybu. EU musí podporovat všemi silami politickou dohodu na přechodném období. Je to nutné i pro ujasnění pozic ke státu Izrael.
A co na to Evropa? Má šanci prokázat, že není v úpadku. O co se stará? V českých médiích zpráva číslo jedna, kdy budou moct čeští turisté zase na dovolenou do letovisek v Egyptu. Dnes jsem slyšel v rádiu, že v polovině února. To se asi mnoha lidem ulevilo. Včera se v televizi paní rozčilovala, že jí zkrátili pobyt o jeden týden. To jsou tedy starosti „obyčejných lidí". A starosti těch, kteří jsou zodpovědní za to dívat se dál než jen ke své dovolené?
V pondělí 31. ledna se naposledy sešli ministři zahraničních věcí Evropské unie na téma Egypt. Podle ministrů se asi tak moc neděje, když se od té doby nesetkali. Možná, že nevědí, co by Evropě měli doporučit. Její odpovědnost bude veliká. Egypt i po Mubarakovi bude klíčovou zemí pro mírový proces na Blízkém Východu, pro Středomoří. Egypt je důležitý pro arabský svět i pro svět islámu. A závěry rady ministrů tváří tvář poslednímu vývoji obsahují všeobecné fráze o demokracii a pluralitě.
Podle mě v Egyptě dojde k větší islamizaci. To není tragédie, ale důležitý fakt. Svět kolem Evropy a USA uvažuje jinak, než nenáboženská, sekulární Evropa. Jak to, že ministři nejednají. Samozřejmě respektujeme plnou suverenitu Egypta a právo jeho obyvatel rozhodnout o svém osudu, ale Evropa má mít strategii a vizi pro budoucí vývoj. Myslím i pro Evropu, jak se má chovat při různých scénářích.
Česká zahraniční politika má šanci být vidět. V Egyptě přece nejde jen o nějaké bouře nespokojenců, s nimiž nás nepojí nic společného. I když má jinou tvář, než na jakou jsme zvyklí, probouzí se v Egyptě občanská společnost. Občanská společnost je v ohrožení. Výsledek je nejistý. K tomu opravdu nemáme co říct? To už jsme tak zapomněli na svoje zápasy s diktaturou? Víme, jak potřebné je přechodné období. Nebo se k nim dnešní česká politická reprezentace nehlásí?
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
