1. Uzavření nevýhodné smlouvy se společností Veolia a.s.

2. Nepochopitelná smlouva se společností Incheba spol. s.r.o.

3. Pronájem paláce Škoda

„Stejně tak i včerejší výstup Pavla Béma, kdy mě označil za lháře, je jen zoufalým výkřikem někoho, kdo už dávno nemá opratě Magistrátu v rukou a je ovládán lidmi, jako jsou pánové Janoušek, Jančík a další" dodává Cyril Svoboda a dále doplňuje: „Ze včerejší reakce Pavla Béma na ČT24 je naprosto zřejmé, že jsme ťali do živého. Situace na Magistrátu je naprosto neudržitelná, a proto KDU-ČSL trvá na okamžitém odstoupení Pavla Béma z vedení radnice". „Kdyby byl Pavel Bém tak špatný horolezec, jako je primátor, pak by se ztratil i v Beskydech," uzavírá Cyril Svoboda.

1. Kauza VEOLIA

V roce 1997 vláda rozhodla o koncepci privatizace vodáren. 66 % akcií bylo prodáváno ve veřejných obchodních soutěžích a 34 % akcií bylo jako blokační balík bezúplatně převáděno na obce. Toto platilo pro území celého státu. Podle výše uvedené koncepce v roce 1997 vláda rozhodla o privatizaci 66 % akcií podniku Pražské vodovody a kanalizace. Tato privatizace měla následující podmínky:

• Obec Praha si ponechá kontrolní balík 34 % akcií, které stát převedl bezúplatně do jejího vlastnictví. 66% akcií bylo prodáno ve veřejné obchodní soutěži společnosti Veolia.
• Bude uzavřena smlouva o provozování infrastrukturního majetku na dobu 15 let, tzn. do roku 2013.
• Nebude ohrožena možnost čerpání prostředků z EU.
• K těmto krokům došlo.

Na předposledním zasedání zastupitelstva HMP před volbami v roce 2002, v noci z 3. na 4. října, byla na programu pouze smlouva o úplatném převodu zaknihovaných cenných papírů mezi HMP a společností Vivendi Water Prague.

V průběhu jednání byly v rozporu s jednacím řádem předloženy zastupitelstvu další 2 smlouvy. A to Rámcová smlouva o provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví hlavního města Prahy - uzavřena mezi HMP a společností Pražské vodovody a kanalizace, a. s., která zaručovala práva společnosti PVK do roku 2013. A dále Smlouva o uzavření budoucí rámcové smlouvy o provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví HMP - uzavřená mezi HMP a společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s., která obsahuje opci pro PVK do 31. 12. 2028.

• Podle první smlouvy se v rozporu s privatizační koncepcí vlády hl. město Praha rozhodlo prodat firmě Veolia celý svůj kontrolní balík 34 % akcií, a to bez veřejné obchodní soutěže. Tímto prodejem hlavní město Praha utrpělo škodu. Do roku 2008 by jen z podílu na zisku dostalo stejnou částku, jakou získalo v roce 2002 za nevratný prodej akcií. Navíc by stále vlastnilo 34 % podíl akcií Pražských vodovodů a kanalizací a k tomu by mělo jistotu dalších pravidelných stamilionových příjmů do městského rozpočtu z provozování vodárenské infrastruktury.

• Podle druhé smlouvy měla firma Pražské vodovody a kanalizace zajistit provozování infrastrukturního majetku do roku 2013.

• Třetí smlouvou se Praha naprosto nesmyslně zavázala uzavřít s firmou Pražské vodovody a kanalizace, jejímž stoprocentním vlastníkem v té době již byla společnost Veolia, rámcovou budoucí smlouvu o prodloužení práv firmy Pražské vodovody a kanalizace na provozování infrastrukturního majetku do roku 2028.

Prodejem zbytku akcií a podpisem dlouhodobé nájemní smlouvy s PVK do roku 2028 si ovšem HMP uzavřelo cestu k dotačním prostředkům EU pro společnost PVS, tj. na obnovu infrastruktury, neboť by se dle názoru Evropské komise jednalo o skryté dotace soukromé společnosti.

Primátor Bém, na základě třetí smlouvy, uzavřel v roce 2004 novou smlouvu s firmou PVK o prodloužení rámcové smlouvy o 15 let do roku 2028. Učinil tak několik dnů před vstupem ČR do EU, neboť po vstupu by taková smlouva byla v rozporu s evropským právem.

• Správně mělo v roce 2013 proběhnout výběrové řízení ohledně poskytování vodárenských služeb. Na základě tohoto výběrového řízení mělo být vyplaceno městu Praha minimálně 2 mld. Kč za udělení licence. Toto zmařil Pavel Bém, když v roce 2006 podepsal dodatek ke smlouvě o nájmu, ve kterém stvrdil práva PVK do roku 2028, aniž by PVK za prodloužení licence zaplatilo korunu.

2. Nepochopitelná smlouva se společností Incheba spol. s.r.o.

 O několik miliard korun přišla Praha v roce 2003 poté, co na zasedání schválila městská rada dodatek k nájemní smlouvě mezi HMP a nájemcem holešovického Výstaviště, společností Incheba Praha. Ve smlouvě - i ve zmiňovaném dodatku - šlo o to, za jakých podmínek bude Incheba moci využívat největší areál výstaviště v Metropoli.

Pražská radnice prodloužila z nepochopitelných důvodů v červenci roku 2003 pronájem celého areálu Inchebě z dvaceti na šedesát let. Zároveň snížila nájemné z šedesáti miliónů korun ročně na deset miliónů s tím, že do roku 2054 vzroste na třicet miliónů.

Původní smlouva s Inchebou z roku 2001 byla na 15 let a zaručovala městu roční příjem 60 miliónů korun. Podle dodatku byla prodloužena na 60 let s tím, že do roku 2012 bude město dostávat 10 miliónů, po dalších deseti letech o dva milióny více. Od roku 2054 pak 30 miliónů korun. Tak razantním propadem dříve sjednané částky městská pokladna přišla přibližně o tři miliardy korun z pronájmu, které by do ní plynuly, kdyby nájemné po šedesát let zůstalo v původně dohodnuté výši.

Dodatek ke smlouvě přitom nebyl před schválením projednán ve finančním výboru zastupitelstva ani v žádném z dalších orgánů Magistrátu.

3. Kauza Palác Škoda

• Výběrové řízení bylo „šité na míru". Zadaným podmínkám vyhovovala pouze jediná budova, klíčové podmínce (10 min. chůze od Mariánského Nám.) nevyhovovala žádná jiná nemovitost, bylo tedy dopředu jasné, že výběrového řízení se zúčastní pouze jeden účastník.
• Palác Škoda byl již delší dobu na prodej na trhu nemovitostí.
• Odhadovaná kupní cena nemovitosti byla 850 mil. Kč.
• Odhadovaná cena rekonstrukčních prací byla cca 250 mil. Kč.
• Celkový náklad developera tedy byl cca 1,1 - 1,2 mld. Kč.
• Celkové nájemné, které MHMP zaplatí za 20 let 206 mil x 20 let = 4,12 mld. Kč
• Výše nájemného, které MHMP platí (odhadem 16,5 EUR/m2) odpovídá nejluxusnějším kancelářským prostorám v centru Prahy, které jsou vybaveny klimatizací, parkováním, recepcí, vysokorychlostními výtahy apod.
• Vybavení budovy MHMP: chybí klimatizace a vzduchotechnika, linoleum na podlahách, okna a dveře pouze opraveny, staré výtahy (páternoster), chybí parkování, kvalita prostoru je spíše pod průměrem obvyklým na trhu nemovitostí v centru Prahy. Velmi nepříjemné pracovní podmínky pro úředníky.
• Odhadovaná výše nájemného pro budovu s touto specifikací: 11 - 13 EUR/m2.
• Zcela nestandardní je smluvní doba nájmu 20 let. Tato doba nájmu extrémním způsobem zvýhodňuje developera, protože o budovu s takto dlouhým a garantovaným nájmem je na investičním trhu obrovský zájem. Tomu odpovídá i cena, za kterou SB budovu (pronajatou MHMP) po dokončení transakce prodal - odhaduje se, že to bylo 3,6 mld. Kč. Odhadovaný zisk developera z této transakce je tedy cca 2,4 mld. Kč, což z ní činí pravděpodobně nejziskovější transakci na investičním trhu v ČR od roku 1989 (200 %!).
• Je otázkou, proč HMP budovu samo nekoupilo a neprovedlo rekonstrukci. Celkem by to vyšlo na maximálně 1,5 - 2 mld. Kč a HMP by navíc budovu mělo ve svém vlastnictví. Takto provedená transakce přes developera znamenala pouze obrovský zisk na straně developera a dlouhodobé zatížení na straně HMP (nemožnost se přestěhovat, nutnost platit nájemné). Pokud nechtělo HMP z ekonomických důvodů investovat vlastní prostředky do pořízení budovy a požadovalo nájemní stav, vzniká otázka: Proč platí luxusní nájem za zcela průměrnou nemovitost?

Poznámka: Žádná evropská radnice nesídlí v pronájmu