„Již 31. 1. 2010 jsem se v Otázkách Václava Moravce jasně vyjádřila, že je potřeba hledat řešení k tomu, abychom zabránili opakování kmetiněvské tragédie. Vítám, že se politické strany chopily témat a cest, které jsem vytyčila v okamžité reakci na Kmetiněvskou výzvu. Neslibovala jsem tehdy, že bude za doby mého působení přijat nový zákon, ale vytyčila jsem cesty, které by znamenaly řešení.

Jakkoli vítám, že si ČSSD osvojila můj návrh na prolomení věkové hranice pro nejzávažnější trestné činy, uvědomuji si, že bez podrobného rozboru právních předpisů, jež by bylo v této souvislosti potřeba měnit a novelizovat, a bez diskuze s odborníky a zvážení dopadů do našeho právního řádu jsou dílčí kroky unáhlené a v tuto chvíli předčasné. Sama jsem ustavila pracovní skupinu, která tuto problematiku řeší a výsledky její dosavadní práce to dokládají.

S potěšením jsem ze včerejší tiskové konference ODS zjistila, že i ona vzala za své můj návrh na možnost detence dětských pachatelů, byť jsem skeptická k prezentovanému návrhu na doživotní izolaci dětských pachatelů, neboť takto přísně nezacházíme ani s dospělými vrahy. Mám za to, že mezinárodní společenství by jen těžko akceptovala právní úpravu, která by stanovovala přísnější podmínky pro děti než jsou ty, jaké platí pro dospělé.“