27.03.2010 12:28:10
Ministři probírali alternativní tresty
Představitelé Visegrádské čtyřky si v Praze vyměňují zkušenosti z justice.
Nejvýznamnějším bodem jednání představitelů středoevropské justice byla otázka možností alternativních trestů s důrazem na trest domácího vězení. Představitelé justice V4 si v rámci diskuze vyměnili své zkušenosti s jejich fungováním ve svých zemích a zamysleli se nad nejvhodnější koncepcí do budoucna. Jednalo se zejména o trest domácího vězení, jehož obdobu v Polsku využívají od září 2009, v České republice potom ode dne nabytí účinnosti nového trestního zákoníku 1. 1. 2010.
Ministryně spravedlnosti informovala v této souvislosti své kolegy o skutečnosti, že na počátku března vypsalo Ministerstvo spravedlnosti ČR výběrové řízení na provozovatele elektronického monitoringu odsouzených v domácím vězení. Uzávěrka nabídek je 26. 4. Zadávací řízení si prozatím vyzvedlo více než 30 zájemců z řad renomovaných firem. „Takový zájem je příjemným překvapením a naznačuje, že budeme mít z čeho vybírat a že by se nám měl podařit náš záměr získat kvalitní dvoustupňové elektronické sledování odsouzených za solidní cenu," dodala Daniela Kovářová.
V současné době zajišťuje kontrolu vězňů odsouzených k trestu domácího vězení Probační a mediační služba ČR prostřednictvím namátkových kontrol. Probační a mediační služba rovněž úzce spolupracuje se soudy, pro potřeby rozhodování soudu provádí předběžná šetření, na základě kterých obviněné k uložení trestu domácího vězení doporučí, či ne. Probační úředníci již takovýchto šetření provedli 23, vyjma tří případů přitom uložení trestu domácího vězení doporučili.
„První rozhodnutí soudu o uložení trestu domácího vězení nabylo právní moci 11. 1. 2010, tedy krátce po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku. Odsouzený nastoupil k výkonu trestu 1. 2. 2010. Česká republika měla ke 23. březnu již 7 pravomocně odsouzených domácích vězňů a 5 nepravomocně odsouzených. Výkon trestu byl nařízen a kontrola probíhá ve 3 případech (Český Krumlov, Pelhřimov, Prachatice). Namátkové kontroly odsouzených se uskutečňují 3 - 4 krát týdně v různou denní i noční dobu. Za necelé tři měsíce fungování nového trestu ani jeden z odsouzených trest neporušil," informovala své kolegy Daniela Kovářová.
Ministryně spravedlnosti České republiky svým kolegům stručně představila také trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
Polský ministr spravedlnosti Krzysztof Kwiatkowski informoval skupinu o polském alternativním trestu, který se využívá od 1. 9. 2009. Jde o trest odnětí svobody v systému elektronického dozoru. „Tento trest si nyní odpykává 84 osob a zatím jsme se setkali jen s třemi případy narušení. Vzhledem k tomu, že je tento trest využitelný jen u trestů se sazbou do půl roku, připravujeme novelu, která by zvedla horní hranici až na jeden rok," dodal Kwiatkowski.
Na Slovensku se zatím trest domácího vězení vzhledem k nedostatku financí na elektronické zabezpečení výkonu trestu výrazně nepoužívá, nicméně i Slovensko hodnotí zavedení trestu domácího vězení pozitivně. Jedinečnou alternativou k odnětí svobody na Slovensku je potom tzv. trest povinné práce, který je naopak hodně využíván, a to zejména v regionech s velkou zaměstnaností.
Španělsko institut trestu domácího vězení rovněž zná, používá jej především pro bagatelní kriminalitu. „Elektronický monitoring je však zbytečně drahý a není ho třeba. Kontrola probíhá pomocí namátkových kontrol, telefonu, videotelefonu a podobně. Nejde tolik o technické zabezpečení systému, jako hlavně o výhodnost této instituce pro celou společnost," uvedl náměstek španělského ministra spravedlnosti Juan Carlos Campo-Morena.
Kromě výměny zkušeností s domácím vězením byla v tomto bloku podnětem pro debatu rovněž otázka obecně prospěšných prací s vymezením cílové skupiny pachatelů, pro něž je tento trest vhodný, probačních a resocializačních programů a programů pro oběti trestní činnosti a možný vývoj alternativních trestů obecně.
Aliance států V4 vznikla roku 1991 za účelem blízké spolupráce původně tří, po rozdělení ČSFR čtyř středoevropských zemí, tedy Maďarska, Slovenska, České republiky a Polska. Kromě výše jmenovaných se pražského jednání na pozvání Daniely Kovářové účastní také španělská delegace. Ministryně spravedlnosti ČR tak přivítala ministryni spravedlnosti SR Vieru Petríkovou, polského ministra spravedlnosti Krzysztofa Kwiatkowského, tajemníka maďarského ministra spravedlnosti Dezsö Avarkesziho a náměstka španělského ministra spravedlnosti Juana Carlose Campo-Morenu.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
