Děkuj za slovo, pane předsedo. Já jsem si taky myslel, že to bude kratší, ale na druhou stranu je to zase natolik závažná věc, že každý z poslaneckých klubů má tendenci si k tomu něco říct. V tom případě si chci říct i něco já za ČSSD.
Za prvé budu reagovat na ty výtky na Ministerstvo vnitra, které tady vznesl kolega Výborný, prostřednictvím vás pane předsedo. Já si myslím, že to, že Ministerstvo vnitra předkládá zákon ve dvou variantách, tak to není nic, co by nebylo obvyklé. Není to časté, nemáme to tady každý týden, ale zároveň těch zákonů, které byly předkládány minimálně například v některých paragrafech variantně, pamatuji docela dost.
Za druhé proč by to měl být zbytečný návrh? Ministerstvo vnitra přece muselo reagovat na nález Ústavního soudu. Ministerstvo vnitra, potažmo vláda, nemohla vědět, jak se tady ve Sněmovně postavíme k tomu původnímu poslaneckému návrhu. To znamená, Ministerstvo vnitra za mě, jako za poslance, teď ani ne za stejného člena strany jako ministr vnitra, reagovalo naprosto správně. To znamená muselo nějakým způsobem akceptovat nález Ústavního soudu. A pokud Ministerstvo vnitra chtělo jako garant voleb, abychom v říjnu volby měli, tak předložilo naprosto správně, byť ve dvou variantách, návrh zákona.
Navážu na Patrika Nachera, byť si uvědomuji realitu, praxi a pak si uvědomuji teorii. Realita a praxe je taková, že prostě - a říkal jsem to ve čtvrtek a říkal jsem to i do médií - jeden obvod, představa jednoho obvodu, je otázka, která je teoretická, prakticky je politicky mrtvá. Protože musíme najít shodu nad touto otázkou jak ve Sněmovně, tak v Senátu, shodu naprosto stejnou nad stejným zněním. To prostě v Senátu nenajdeme, tudíž nemá cenu se bavit o tomto více nebo jinak, než je teorie.
Na druhou stranu i teorie může být zajímavá.
Já nechápu některá spojení typu, že bychom otevřeli tím, že se diskutuje o jednom obvodu, Pandořinu skříňku. Na Slovensku, našem sousedním bratrském státě, ta Pandořina skříňka funguje, toho jednoho obvodu, a nemyslím si, že tam dochází k nějakému zhroucení demokracie nebo že tam dochází k nějaké nefunkčnosti politického systému. Prostě jeden obvod je něco, co má také nějakou reálnou a realistickou základnu a já nevím, proč bychom se o tom neměli bavit, byť jenom teoreticky, protože říkám, že praxe nám jeden volební obvod nedovolí, a to proto, že s tím nesouhlasí Senát. A pokud jsme si zavedli takovýto systém, že u volebních zákonů je potřeba souhlasu obou komor, tak se s tím nedá nic dělat.
Já říkám jednu věc, a tím budu končit, že ta nespravedlnost, byť uděláme a bude jiný přepočet, protože nám nic jiného nezbývá, tak nespravedlnost v určitých aspektech zůstane, problém není - nebo je, ale je také i v krajích, to znamená, byl v přepočtu v tom d´Hondtu, ale je také v tom, že tady máme nestejně velké kraje, s tím my nic neuděláme, skrývá se totiž ten problém v nízkém počtu předělovaných mandátů v některých krajích, nejmenší kraj je Karlovarský, na který v posledních volbách připadlo 5 mandátů, naproti tomu ve Středočeském kraji máme 26 mandátů, a zatímco v Karlovarském kraji bylo pro 1 mandát potřeba získat 11 % hlasů, tak ve Středočeském kraji se dostaly 2 mandáty za 7,5 % hlasů. To je nespravedlnost! To je přece nespravedlnost! A ta nespravedlnost s největší pravděpodobností zůstane. Každý si hned udělá obrázek, kde má volič šanci reálně uplatnit svůj hlas a kde propadne. Nemluvě samozřejmě také o kandidátech na některých kandidátních listinách. Zkrátka a dobře - zkrátka a dobře nenajdeme žádnou zázračnou matematickou formuli, žádný vzorec, který by zajistil, že karlovarský volební kraj, kde se bude o hlasy voličů ucházet například 10 stávajících sněmovních politických stran, bude stoprocentně poměrně zastoupen zde ve Sněmovně. To je vyloučená věc, netýká se to jenom Karlových Varů, respektive Karlovarského kraje, ve skutečnosti, kdo zná naše kraje, velikost našich krajů, tak většina krajů v naší republice je krajů malých, máme tady čtyři až pět velkých krajů, které v zásadě ovlivňují volební výsledek všech ostatních, a protože takto malé kraje logicky, protože my neměníme zákon o krajích, budou zachovány i do budoucna, tak to znamená, že dosavadní problémy v tomto aspektu volebního zákona zůstanou zachovány.
To znamená, resumé, ono to není jenom o tom, že velká strana, střední strana, malá strana potřebovala rozdílný počet voličů na to, aby měla mandát, ale také to je i o té nespravedlnosti vůči té jedné straně napříč těmi kraji. To znamená, vy v jednom kraji dostanete 7,5 %, máte 2 mandáty, a v jiném kraji dostanete 10 %, a je to malý kraj, máte smůlu, jste bez mandátu. Takže tahle nespravedlnost se nevyřeší, byť si to můžeme nalhávat, ale nevyřeší se. Děkuji.
