Situace na Šumavě

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Vážený pane Diviši,
ke kompromisu bylo nejlépe nakročeno v roce 2004, kdy byla za ředitele Aloise Pavlíčka vytvořena nová, ekologická zonace a byla po celý rok projednávána s obcemi. Přestože ji radikální ekologické křídlo spoluprojednávalo nebo lépe řečeno dohlíželo na ni, nakonec tato zonace byla zastavena, nejdříve samotným radikálním ekokřídlem uvnitř správy parku, později ministrem ŽP. Chci věřit, že Jan Stráský je zárukou toho, že se nebude pokračovat v extrémismu, v kabinetních jednáních bez obcí nebo dokonce proti nim jako v letech 2006-2009. Je tedy třeba vrátit se k  zonaci, projednat ji a  uplatnit v rámci nového zákona. Vím, že se vše protahuje, ale stále věřím, že osoba Jana Stríského je zárukou, že se věc nakonec podaří.

Celá kritická situace na Šumavě  byla způsobena neustálými změnami vize a práce uvnitř správy parku a vyhrocováním stanovisek. A také kabinetní politikou, kdy obce nebyly informovány o tom, co správa parku v jejich katastrech zamýšlí - viz např. Divoké srdce Evropy. Správa parku obcím často slibovala to, co splnit nešlo, např. samovolné zmlazení lesa do tří let po kalamitě, milionové a dokonce miliardové investice (zámek Vimperk) apod.   To bylo ve svém základě špatné. Pokud jde o les, myslím, že jde o celoevropský problém. Máme smůlu v tom, že na Šumavě roste na velkých plochách nepůvodní smrk, že Šumava byla po staletí hospodářským územím, kde se často necitlivě těžilo. Masivní težby probíhaly dokonce  i za "ekologického" ředitele Krejčího v letech 2009-2010. Myslím, že Jan Stráský chce na Šumavě konečně zavést řád, postupně snížit těžby a prosadit závazné právní materiály, které by tu zajistily stabilitu.

S pozdravem 
Jiřina Rippelová