Na základě dosaženého vzdělání, jazykového vybavení, pracovních i životních zkušeností, vyzrálého věku i dalších osobnostních předpokladů mohu ubezpečit všechny, kdo mi v nadcházejících volbách do Senátu dají svůj hlas, že nebudou volit žádného „troubu“…

Samozřejmě, že jsou věci, kterým bych se rád obzvlášť věnoval. Prioritně bych využil možností a prostoru, které každý senátor má, k podstatnému zlepšení spolupráce všech levicových a dalších demokratických stran, iniciativ, hnutí apod. Tedy k překonání nepochopitelného rozdělení, které si doposud nechaly vnutit. Vždyť všem by mělo jít o totéž – zabránit dalšímu prohlubování marasmu, do kterého se stále více propadáme.

Oceňuji jako signál v tomto směru už fakt, že KSČM navrhla na senátora mě, člověka který není členem komunistické, ale jiné levicové strany.

Moje druhá priorita souvisí se zkušeností posledních čtyř let, kdy jsem byl zastupitelem a předsedou kontrolního výboru Městské části Praha 10, která je vlastně „samostatným“ stotisícovým městem. Zde jsem se často setkával s tím, že lidé nevědí, jak a kde si stěžovat… že neznají svá práva, ale ani řešení, která jim obce často nabízejí. U větších obcí se prostě vztahy „občan – obec“, ale i „obec – její majetek“ stávají podle mě příliš anonymními. Chtěl bych – ve spolupráci s ostatními, kdo se mnou budou souhlasit  –  hledat nějaké řešení. Jestli to bude návrh, aby i ve větších obcích existovalo něco jako ombudsman, nové definice kontrolních funkcí zastupitelstva a úřadu, nebo jiná cesta, to je v tuto chvíli vedlejší.

Luboš Ledl