Hlavními tématy konference byla trestněprávní, soukromoprávní, politická a občanská odpovědnost komunálních politiků či aktuální legislativní návrhy z oblasti lobbingu, ochrany oznamovatele či pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.
„Diskuse v oblasti veřejné správy je nikdy nekončící proces, protože ta je typická tím, že je neustále reformovaná. Když slyším záměry, které se v posledních letech objevují, tak to znovu vypadá na některé dílčí změny. Osobně doufám, že případné změny budou rozumné, a že budeme mít nadále zcela nezávisle územní samosprávné celky,“ uvedl v úvodu hejtman Martin Netolický, který zmínil také častý jev posledních let, a tím je vliv různých agentur a právních kanceláří na vnímání dílčích změn v zákoně. „Bohužel jsou samosprávy často strašené tím, co jim změna přinese. Jedním z příkladů je ochrana osobních údajů, ono známe GDPR. Zde se ukázalo zcela jasně, že celá situace byla dramatizována nejrůznějšími právními kancelářemi, agenturami a poradenskými společnostmi. Praxe však ukazuje, že se situace až tak dramaticky nezměnila. Administrativní náročnost je již dnes na starosty velká a věřím, že se do budoucna nebude zvyšovat. Připravované změny, se kterými nás seznámil pan ministr Kněžínek, se samosprávy zcela jistě dotknou, avšak doufám, že například v rámci zákona o ochraně oznamovatele nebude aplikován český způsob, kdy notoričtí oznamovatelé zavalí jednotlivé úřady stížnostmi, a úřad se začne zabývat sám sebou. To rozhodně nesmíme dopustit,“ sdělil hejtman Netolický.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek v rámci svého bloku odprezentoval tři návrhy zákona či jejich novely. První z nich je novela zákona řešící rozsah pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Ministr Kněžínek porovnal starostům návrh vládní novely s novelou, kterou předložila Pirátská strana. Druhým tématem byl návrh zákona o ochraně oznamovatelů, takzvaný whistleblowing. Cílem návrhu je umožnit zaměstnancům nebo osobám ve služebním poměru podat bezpečným způsobem oznámení o tom, že zaměstnavatel se dopouští trestné činnosti nebo páchá přestupek. Záměr vychází z legislativní aktivity Evropské unie či Rady Evropy v oblasti whistleblowingu. Pro územní samosprávní celky je důležité, že se návrh týká také krajů, obcí nad 10 tisíc obyvatel a obcí s rozšířenou působností. Posledním tématem, které starostům přednesl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, byl návrh zákona o lobbování. Návrh například počítá s vytvořením registru transparentnosti, ve kterém by se museli všichni lobbisté zaregistrovat a hlásit své aktivity a kontakty. Za porušení povinností by jim hrozila pokuta až 100 tisíc korun či v některých případech zákaz činnosti až na tři roky.
Dalším přednášejícím byl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který prezentoval výsledky analýzy trestněprávní odpovědnosti zastupitelů. Za období pěti let bylo vedeno celkem 1,33 milionu trestních řízení, z čehož pouze 438 případů se týkalo volených zástupců, kterých je v České republice přibližně 60 tisíc. Celých 300 případů skončilo již ve fázi prošetřování a nedošlo před soud. Nejvyšší státní zástupce zároveň v rámci rozboru analýzy zmínil, že přes 75 procent všech řízení bylo zahájeno na základě trestního oznámení od fyzických či právnických osob.
