Nezpochybňuji samotnou myšlenku restituce církví s ohledem na chování komunistického režimu k nim, nicméně měl jsem řadu výhrad ke konkrétnímu modelu, zvolenému Nečasovou vládou. Jedním z prvků je vedle osvobození od daně u finančních náhrad také garance hrazení tzv. inflační doložky, a to podle skutečné výše inflace (při platbách státu se počítá z údajů dva roky zpětně, letošní inflace se tak promítne v platbám církvím za rok 2025).
Při inflaci kolem 16-17 procent znamená inflační doložka navíc zhruba 7,5 miliardy korun ročně. Máme za to, že pokud historicky byla role církví postavena na pomoci potřebným a solidaritě, měly by zvážit možnost dobrovolně se vzdát části z dnešního pohledu (a zvlášť po brutálním zásahu vládní pětikoalice vůči penzím seniorů a prezidenta, který to posvětil) velkorysé inflační doložky a tyto prostředky by mohly putovat právě k seniorům.
Nejde o žádné rušení restitucí či o jejich danění, ale o vyjádření postoje církví, chcete-li vyslání jasného signálu, jak dýchají s lidmi, se společností a státem v obtížné době.