Byl jsem v textu nařčen z politicky motivované manipulace za to, že svádím kvalitativní ubohost nabídky potravin v českých obchodních řetězcích na zvyšování DPH. Nuže, pane Kozumplíku, vždy jsem hovořil pouze o tom, že stát nesmyslným zvýšením DPH u základních potravin ještě více zvyšuje tlak odběratelů (obchodních řetězců), z hlediska trhu naprosto dominantních, na potravináře. Lze to kdykoli vyhledat v archivech a naposledy jsem takto hovořil v nedělní debatě s ministrem zemědělství Bendlem v TV Prima. A mimochodem, tlak řetězců na dodavatele, aby dominantně nesly náklady na toto zvýšení, je předmětem celé řady článků Vašich kolegů novinářů, naposledy dnes na Aktualne.cz.
Nicméně rád bych předně zareagoval na jinou poznámku pana Kozumplíka, a to tu týkající se „nízkého českého nákupního sebevědomí“. Souhlasím s tím, že český zákazník se dlouhodobě při nákupu orientuje především cenou, nikoli obsahem a složením produktu. Z pozice stínového ministra zemědělství, kterou jsem zaujal před 6 roky, proto již od počátku hovořím o tom, jak důležité je pokusit se změnit nákupní chování českých spotřebitelů a podporovat regionální a kvalitní potraviny. Ve spolupráci s Potravinářskou komorou a ministerstvem zemědělství proto již řadu let spolupracuji a podporuji vytváření značek kvality, jako je KLASA či Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou. Na krajské úrovni pak jako předseda Asociace krajů maximálně rozvíjím krajský projekt Regionální potravina, který spotřebitelům zaručuje nejenom kvalitu složení potraviny, ale také garantuje lokální původ. Toliko také k výtce autora komentáře o mém „náhlém“ procitnutí k tématu kvality potravin.
Pokud ale pan Kozumplík hovoří o tom, že je třeba „řvát na odpovědné potravináře“, pak ho musím bohužel zklamat. Potravináři již dávno nejsou těmi, kdo ovlivňují kvalitu potravin prodávaných v obchodních řetězcích. Je to drsné, ale jediným králem rozhodujícím o kvalitě je právě a pouze obchodní řetězec. Malý příklad: výrobce dodá jogurt do řetězce za 4,50, přičemž řetězec ho následně prodává za 9,00. To je o 100 % více. A právě z důvodu zvýšení DPH přijde nyní řetězec za výrobcem a řekne mu: Tak, a teď mi ho dodáš za 4 Kč, abych mohl i po zvýšení DPH držet cenu. A když ne, tak to dovezu z Polska, Bulharska či odjinud.
Opravdu si, pane Kozumplíku, myslíte, že si mohou takové chování dovolit německé a rakouské řetězce ke svým domácím výrobcům v mateřských zemích? Opravdu si myslíte, že „odpovědní potravináři“ mají kam ustupovat, když i statistický průzkum dokázal, že zatímco platy, ceny elektřiny a nafty šly strmě nahoru, tak například cena Vámi tak oblíbeného kečupu za posledních 17 let dokonce o téměř 5 % klesla? Nemohou, a aby zachránili výrobu a pracovní místa, snaží se agresivní nákupní politice obchodních řetězců vyhovět a hledají kompromisy mezi kvalitou a náklady.
Pokud byste chtěl případně namítnout, že jsem měl tedy již dávno „řvát“ na řetězce, pak vězte, že jsem to byl já, kdo ve spolupráci s potravinářskou a agrární komorou prosadil v poslanecké sněmovně „Zákon o významné tržní síle“, který zásadním způsobem narovnal zcela nevyrovnané vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli – potravináři a zajistil alespoň základní férová obchodní pravidla, v jiných oborech zcela standardní. Bohužel, vláda Petra Nečase chce tento zákon zrušit. Již řadu měsíců proto jednám s ministry zemědělství, průmyslu a obchodu či financí, aby byly ty zásadní dopady zákona o významné tržní síle zachovány v jiných paragrafech zákona o hospodářské soutěži a dalších zákonech a bylo zaručeno, že se dodavatelé obchodních řetězců nestanou opět pouhými loutkami nákupčích těchto gigantů.
Nicméně zpět k základní debatě o zvýšení DPH a jeho dopadu na kvalitu potravin. To, že zvýšení DPH povede ke zvýšení tlaku na dodavatele ze strany obchodních řetězců, je zřejmé. To totiž může vést buď ke krachu dodavatelských firem a nebo k dalším úsporám ve výrobě. V kečupu bude méně rajčatového protlaku, v párcích méně masa, v jahodové marmeládě méně jahod. A to jedině a pouze v souvislosti se zvýšením DPH. A že se tato snížená kvalita potravin může více projevit v dopadech na zdraví občanů, je dle mého názoru také zřejmé. A pokud hovoříte o nízkém nákupním sebevědomí, jsem si naprosto jistý tím, že všichni čeští spotřebitelé by si rádi kupovali kvalitní kečupy či marmelády, ale nemají na to zkrátka peníze a po zvýšení DPH jich budou mít ještě méně. A vyčítat někomu, že se v takové situaci soustředí hlavně na cenu, považuji za mírně řečeno netaktní.
Je tedy evidentní, že základním problémem je nabídka potravin v supermarketech, které za stejnou cenu poskytují v různých zemích různě kvalitní výrobky a rozdíl v této kvalitě je mimo jiné skryt v maržích, které si řetězce udržují i přes zvyšující se ceny vstupů a nákladů dodavatelů. Jako politik ale nemohu přikázat řetězcům, aby prodávaly jen některé výrobky a plánovat jim jejich podnikání. Centrálně plánovanou ekonomiku jsme naštěstí již opustili. Jako politik mohu pouze důsledně vyžadovat, aby kontroly odpovědných orgánů přísně hlídaly odpovídající zdravotní nezávadnost potravin a tvrdě trestaly všechna porušení norem a zákonů, například klamavou reklamu či nepravdivé informace o složení potravin. Ale můžeme také, a já tak již řadu let činím, podporovat veřejnou debatu, jejímž výsledkem bude edukace spotřebitelů a tlak na obchodní řetězce, aby byl kečup za stejnou cenu také stejně kvalitní u nás i v Rakousku. A v této debatě Vás, pane Kozumplíku, rád vítám.
Michal Hašek, stínový ministr zemědělství a venkova a hejtman Jihomoravského kraje
