JUDr. Michal Hašek

  • PRO
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,31. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

19.04.2012 17:37:09

Významnou část dluhů zanechali krajům hejtmani z ODS

Významnou část dluhů zanechali krajům hejtmani z ODS

Brno, 19. dubna 2012 – Dnešní zveřejnění údajů o zadluženosti veřejných rozpočtu na úrovni krajů a obcí bez jakéhokoliv faktografického a vysvětlujícího komentáře nelze v aktuální politické situaci považovat za cokoliv jiného, než za zahájení volební

  Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE

Aktuální stav zůstatků nesplacených zůstatků úvěrů (tj. médiím prezentované tzv. zadlužení krajů) v kumulovaných částkách, bez zohlednění trendů vývoje těchto zůstatků, bez údajů kdy byly tyto úvěry schváleny a kdy byly čerpány či dokonce na co byly užity, je typickým vrtěti psem české politiky.

Nemohu proto nereagovat a považuji za nutné uvést nejdůležitější fakta, která vyplývají z projednávání úvěrů na rovni zastupitelstev a parametrů vyplývajících z metodik Evropské úvěrové banky, a to aniž bych chtěl současnou situaci krajských rozpočtů jakkoli zlehčovat.

Celkový objem schválených úvěrů za dobu trvání krajů dosáhl objemu cca 32, 5 mld. Kč za období v letech 2005 až 2012. Objem schválených úvěrů od roku 2005 do roku 2008, tedy za hejtmanů ODS, dosáhl objemu 23,7 mld. Kč. Od roku 2009 do roku 2012, tedy za hejtmanů za ČSSD to bylo pak  11,5 mld. Kč.

Pro úplnost dodávám, že pokud celkový objem zadluženosti krajů činí cca 22 mld. Kč, což nemohlo být způsobeno pouze za období odpovědnosti ČSSD, neboť celkový objem nesplacených úvěrů je dvojnásobek celkového objemu schváleného za vlád ČSSD. Současně podotýkám, že jenom v roce 2007 za odpovědnosti ODS, v době největšího růstu daňových příjmů krajů byly schváleny úvěrové rámce ve výši více jak 10 mld. Kč, což mimochodem činní cca stejný objem úvěrů, jaký schválily vlády ČSSD za celé své období odpovědnosti za kraje od roku 2009.

Všechny úvěry byly čerpány prostřednictví komerčních bank, které velmi pečlivě zkoumaly úvěrovou angažovanost krajů, jejich schopnost úvěry splácet a zejména účel jejich použití a lze také konstatovat, že úvěry jsou užívány výhradně pro financování investičních akcí s velkým důrazem na podporu získání dodatečných finančních prostředků z fondů EU. Nicméně rok 2011 by specifický nejenom objemem předfinancování a spolufinancování projektů z fondů EU, ale také dvěma negativními aspekty.

Tím prvním byla potřeba zajištění financování oprav v důsledků odstranění škod po povodních, kdy kraje na rozdíl od obcí mají nerovné podmínky pro čerpání dotací ze státního rozpočtu. Obce pro obnovu obecního majetku mohou čerpat 100% výši vynaložených výdajů, kraje (aniž by to bylo vládou logicky jakkoli odůvodněno) mají možnost čerpat dotace pouze do výše 50 % výdajů. To znamená, že polovinu výdajů nutných na okamžité odstranění škod po povodních, musí kraje realizovat z vlastní zdrojů. A právě k pokrytí těchto zcela pochopitelných potřeb obyvatel krajů bylo nutné čerpat výrazně vyšší objem finančních prostředků z úvěrových zdrojů.

Druhým negativním aspektem bylo vládou Petra Nečase pozastavené financování projektů z prostředků regionálních operačních programů. Způsobilo to, že část nesplacených zůstatků nebylo možné hradit z předpokládaných rozpočtových zdrojů v roce 2011, nicméně byly hrazeny v počátku roku 2012.

Klíčovým ukazatelem pro ekonomické „zdraví“ krajů tak není aktuální zůstatek nesplacené části, ale zejména schopnost krajů dostát svým závazkům. Pro vyjádření této schopnosti banky používají následující ukazatele:

•               Celkové zadlužení k provozním příjmům – ukazatel musí být nižší než 50%, všechny kraje tento ukazatel splňují;

•               Hrubý provozní přebytek ke splátkám úroků – musí vykazovat být vyšší než 150%, všechny kraje tento ukazatel splňují;

•              Výdaje na dluhovou službu ve vztahu k provozním příjmům – ukazatel musí být nižší než 15 %, všechny kraje tento ukazatel taktéž splňují.

Z uvedených ukazatelů je zřejmé, že ani jeden kraj nestojí před dluhovou pastí a podotýkám, že úvěry samozřejmě nejsou jištěny majetkem krajů.

Fakt, že krajů se ani náznakem nedotýkají problémy se zadlužení dosvědčuje například i to, že Jihomoravský kraj nedávno získal nejvyšší možný rating, jaký mohou české a moravské regiony vůbec získat.

"Jihomoravský kraj udržuje stabilní finanční rezervy a nízkou zadluženost," řekla analytička agentury Moody´s Kateřina Hanzlová. "Neočekáváme zároveň, že by v následujících dvou letech ekonomika jižní Moravy klesala," dodala. Agentura Moody´s ocenila také konzervativní přístup krajské politické reprezentace k sestavování rozpočtu. Kapitálové výdaje jižní Moravy jsou pak podle Moody´s plně odpovídající příjmům.

Kraj udržel podle auditorů schopnost vyrovnaného financování. I v dalších letech by mělo být podle nich hospodaření kraje jen velmi málo deficitní. Pozitivní je, že jen dvanáct procent svých výdajů financoval z úvěrů. "Zadluženost kraje je malá a dluhová služba je velmi vhodně rozložená na dlouhou dobu. Dosahuje dvou procent provozních příjmů," řekla Hanzlová. Analytička zároveň dodala, že agentura nepředpokládá, že by si kraj bral v nejbližších letech vyšší půjčky.

Rating, který Jihomoravský kraj získal dokazuje, že přistupujeme k řízení rozpočtové politiky velmi konzervativně a že nezatěžujeme budoucnost našich obyvatel nadměrnými riziky. Naopak vyvrací  tvrzení o tom, že zatěžujeme děti a vnuky na desetiletí stagnace. Opak je pravdou. Držíme financování regionálního rozpočtu ve velmi rozumných mezích a můžeme je nadále zvládat.

Obdobné kvalitní hodnocení mají i další kraje, které o prověření svého hospodaření ratingové agentury požádaly, a to například Liberecký kraj, Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj a další.

Michal Hašek, předseda Asociace krajů České republiky a hejtman Jihomoravského kraje

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama