Jsem laik a divím se !

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

14.02.2014

Tzv. „koluzní vazba“ (správně: „koluzní důvod vazby“) je jedna ze tří „druhů“, respektive důvodů, vazby (další jsou tzv. útěková vazba a vazba předstižná a preventivní) – a najdete ji v ustanovení § 67 písm. b) trestního řádu. Z dikce tohoto ustanovení trestního řádu vyplývá, že obviněný je vzat do „koluzní vazby“ tehdy, kdy z jeho jednání, chování atd. je evidentní důvodná obava, že pokud zůstane na svobodě, bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné, anebo bude jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání… 

K tomu v samé stručnosti dodávám, že „působením na svědky nebo spoluobviněné“ se rozumí nepřípustné přímé (osobně obviněným) nebo zprostředkované (prostřednictvím jiné osoby) ovlivňování svědků s motivem mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, např. naváděním svědků ke křivé/nepravdivé svědecké výpovědi či ke lživým výpovědím spoluobviněných, kterými by ve shodě s ním podpořili jeho obhajobu. Samozřejmě sem spadá i příp. vyhrožování svědkům nebo spoluobviněným, nebo jejich podplácení. A to se mlže týkat i svědků, kteří ještě nebyli vyslechnuti, anebo ani „ztotožněni“. 

Druhá varianta, tj. „jiné mařením objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání“ může být podobné nezákonné působení na znalce, ale nepřípustná manipulace s listinnými a věcnými důkazy, jako je například jejich padělání, pozměňování, včetně „výroby“ nových nepravdivých listinných či věcných důkazů, ale i jejich ničení aj. 

Pro úplnost dodávám, že u všech tří důvodů vazby (pro vzetí do vazby stačí jeden z nich) by měl soudce, rozhodující o vazbě, posoudit důvodnost trestního stíhání, ale i osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán – a konstatovat, že nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. 

Tohle je „telegrafické“ a velice zjednodušené sdělení, když další výklad by byl složitější, neb se i k této problematice opakovaně vyjadřovaly ve svých rozhodnutích Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR, vesměs ve prospěch obviněných a jejich práva na obhajobu. 

Takže se vlastně divíte důvodně, protože se v tom i trestní právníci obtížně orientují a mají protichůdné názory na výklad inkriminovaného ustanovení trestního řádu. My právníci jsme už zkrátka takoví 

JUDr. Miroslav   A n t l

(senátor a VŠ pedagog)