odpověď na dotaz
Pane senátore, v senátu prošlo zrušení doživotní imunity zákonodárců. Jak se na to díváte? A co říkáte, jako bývalý státní zástupce na páteční rozsudky? Domníváte se, že byly oprávněné a dostatečné? A co říkáte na to, že i přes uznání z viny se pan Bárta nechce vzdát svého poslaneckého mandátu? Děkuji za odpovědi
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
pokusím se stručně zareagovat na všechny tři Vaše otázky. Na tu první je jednoduchá odpověď – a najdete ji nejen na mých webových stránkách www.miroslavantl.cz, ale i na stránkách Parlamentních listů (mj. v článku k přímé volbě prezidenta). Osobně jsem přesvědčen, že by poslanci ani senátoři žádnou imunitu mít neměli. V Senátu jsem to říkal opakovaně – a zopakuji to i jako garanční zpravodaj na další plenární schůzi Senátu Parlamentu ČR, protože ta teprve bude projednávat časové omezení imunity ústavních činitelů na dobu výkonu mandátu. Zatím jsme tento návrh projednali pouze v našem Ústavně právním výboru – a doporučili Senátu PČR tento návrh novely ústavního zákona schválit. Ani v horní komoře českého Parlamentu by se schválením neměl být žádný problém…
Pokud jde o páteční rozsudky, nevím, co bude v podrobném písemném odůvodnění, takže vycházím ze zpráv z médií. Určitě vítám odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody u obžalovaného Škarky, nerozumím však tomu, proč obžalovanému Bártovi nebyl takový trest uložen také. Oba jsou jako poslanci úředními osobami ((podle § 127 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku)) a zejména Věci veřejné prosadily zpřísnění trestního postihu pro zločin přijetí úplatku pro úřední osoby na trestní sazbu odnětí svobody na tři až deset let – a neustále proklamují svůj údajný boj proti korupci. Pokud by obžalovaný Škarka byl uznán vinným tímto trestným činem přijetí úplatku podle § 331 odstavec 1, odstavec 3 písmeno b) TrZ (a ne přečinem podvodu podle § 209 odstavec 3 TrZ), hrozil by mu ještě přísnější trest. Obžalovaný Bárta byl odsouzen pro přečin podplácení podle § 332 odst 1 TrZ, kde je trestní sazba až na dvě léta. Nevím však, proč nebyl odsouzen podle druhého odstavce (písmeno b), kde je trestní sazba od jednoho do šesti let, když podplácel úřední osobu (poslance). V takovém případě by byl totiž v přísnější trestní sazbě než obž. Škarka, kterému byl vyměřován trest odnětí svobody v rámci trestní sazby od jednoho roku do pěti let. Ale to se snad všechno dozvíme z písemného zdůvodnění rozsudku. Zdůrazňuji, že jde o moje hypotetické úvahy „na dálku“ – a zejména, že jde o nepravomocná rozhodnutí, kdy s ohledem na presumpci neviny se na oba musí hledět, jakoby čin nespáchali...
A z toho vyplývá i moje třetí odpověď. U každého občana bychom měli čekat na pravomocné odsouzení. U ústavních činitelů, resp. politiků, je však situace jiná… Osobně jsem ani na chvilku nevěřil tomu, že by se někdo z obžalovaných vzdal svého poslaneckého mandátu, když zejména u Věcí veřejných se prohlášení mění z hodiny na hodinu…
S pozdravem
Miroslav Antl
