JUDr. Stanislav Křeček

ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,93. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

05.12.2013 10:32:08

Šátky

Šátky

Kancelář veřejného ochránce práv obdržela podnět právního zástupce zastupujícího Organizaci pro pomoc uprchlíkům, ve které je požadováno, aby ochránce posoudil, zda ve věci dvou studentek Střední Zdravotnické školy nedošlo k diskriminaci.

Kancelář veřejného ochránce práv obdržela v minulých dnech podnět právního zástupce zastupujícího Organizaci pro pomoc uprchlíkům, ve které je požadováno, aby ochránce posoudil, zda ve známé věci dvou studentek Střední Zdravotnické školy nedošlo zákazem nosit ve škole „muslimský šátek“ k diskriminaci z důvodů náboženského vyznání, víry či světového názoru ve smyslu příslušných ustanovení Listiny práv svobod a antidiskriminačního zákona.

Stanovisko ochránce si vyžádá určitý čas, neboť je třeba v aktuální situaci, ve které se nacházíme, zodpovědět řadu otázek.

Jsme si vědomi toho, že v Evropě již delší domu probíhají vzrušené soudní i politické debaty o úloze náboženských symbolů ve veřejném prostoru, kterých byla Česká republika dosud, z řady důvodů, ušetřena.  Tato doba však patrně končí. Jestliže  před  veřejností i před orgány veřejné moci ( před veřejných ochráncem práv i před soudy) bylo dosud třeba řešit, zda se v konkrétních případech jedná jen o diskriminaci  z důvodů věku, pohlaví, národnosti či etnické příslušnosti,  nastává zřejmě doba, kdy bude třeba i u nás – obdobně jako v jiných evropských zemích -  posoudit, kdy se jedná o diskriminaci postojů a jednání plynoucí z náboženského vyznání a víry. Při posuzování této problematiky dospěly v některých případech evropské soudy k názoru, že  stát v rámci svých funkcí i přes garanci náboženské svobody a respektu k principu neutrality a odmítání jakékoliv diskriminace se nemůže  zbavit kulturních a historicky zakořeněných hodnot a postojů, o které  se opírá vývoj společnosti na jeho území.   Jakkoliv je obecně uznáván princip rovnosti  nelze se pro budoucí léta vyhnout otázce, zda  lze vůbec křesťanství, židovství  a islám v obecné formě v Evropě vůbec  srovnávat.  Resp., co jsou občané, bez narušení  základní společenské soudržnosti, ochotni tolerovat. Rozhodnutí evropských soudů z minulé doby ( ESPL, Francie, Německo)  jednak neposkytují vždy zcela jednoznačné odpovědi na kladené otázky,  ale zejména pod vlivem aktuálních událostí se  mění   výklad některých právních norem, který se dosud zdál neměnný.

Nemůže být žádných pochyb o tom, že nejen naše Listina práv a svobod, ale i jiné zákony zakazují nejen v Česká republice, ale i v Evropské unii  jakoukoliv diskriminaci, přímou i nepřímou, a to z jakýchkoliv důvodů. Každou právní normu je však třeba vykládat v souvislosti s ústavním pořádkem  vůbec  a se zřetelem k hodnotám, které tento pořádek chrání zvlášť. Výklad právních norem, ale stejně tak i činnost státních  nebo veřejných institucí včetně církví,  musí přispívat k soudržnosti společnosti.  Bude třeba posoudit dopad, jaký nošení symbolu, který je jednotlivci vnímán jako nezbytná náboženská povinnost, může mít na ostatní  s ohledem na ochranu jejich práv a svobod a na ochranu veřejného pořádku ve společnosti, kde většinová populace je silně nakloněna sekularizovanému způsobu života. Z tohoto hlediska zdá se být zřejmé, že demonstrativní používání  některých  symbolů by mohlo být s ohledem na řadu okolností  zásadně nepřijatelné. Příkladem může být svastika (hákový kříž), který zcela bezpochyby byl a je náboženským symbolem hinduismu a buddhismu. 

Právo na používání určitých  náboženských symbolů nemůže být proto zcela bezvýjimečné.

Bude třeba zvážit, zda případný zákaz  užívání určitého symbolu v určitém místě a čase je možné současně bez dalšího považovat za zásah do náboženské svobody občana která jinak – mimo užívání tohoto určitého symbolu – není dotčena.  Je nepochybné, že okázalým požadavkem na  používání   výrazně  odlišujícího symbolu je  demonstrována příslušnost ke komunitě, která u nás není většinou společnosti vnímána jako tolerantní  a přijatelná z hlediska dobrých mravů např. pokud jde  o postavení žen, výchovu dětí,  vztah k jiným komunitám nejen  náboženským, ale především k onomu pojetí chápání lidských práv, které zde společně jako většinová společnost sdílíme. Z tohoto hlediska je pak třeba zvážit, zda  je na místě použití čl. 16, odst. 4  Listiny umožňující některá práva  plynoucí  ze svobody náboženství a víry  omezit z důvodů „…veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých“, když by jinak otázka proč někomu zakazovat zakrývání vlasů  byla zcela  bezpředmětná……    

Nelze totiž přehlédnout, že dalším problémem, který bude třeba v těchto souvislostech posoudit, je otázka předvídatelnosti dalších rozhodnutí o případných dalších stížnostech na diskriminační jednání. Nošení muslimského šátku nejen  že není ani v muslimských zemích zcela bezvýjimečnou záležitostí, ale  jeho nošení zdaleka není jediným požadavkem, který  v souvislosti s vyznáváním tohoto náboženství je na  oblečení, především žen, vznášen. Pak ovšem požadavek na nediskriminační nošení muslimského šátku z náboženských důvodů může  být  považován za  odůvodňující a ospravedlňující  požadavek  na nošené burky či nikábu, tedy oděvu zahalující  celý obličej nebo celé tělo. Zde by pak rozpor s platným právním pořádkem byl již zcela zřejmý.

Jakkoliv se zdá, že v moderní demokratické společnosti není asi obecně  přijatelné,  aby se občané  na veřejnosti řídili určitými normami a soukromě pak vyznávali jiné, bude třeba,  pokud jde o problematiku náboženských symbolů, posoudit,  zda  existuje ospravedlnitelný rozdíl mezi soukromím občana a veřejným prostorem, ve kterém  jejich užívání může být z určitých důvodů omezeno. Případně zda zřizovatel určité instituce  (školy, firmy, případně úřadu)  může sám  stanovit  rozsah jejich užívání.

Zájem nejrůznějších  uskupení o podnět, který byl ombudsmanovi doručen, i od těch, které jinak problémy obyčejných lidí, kterým se ochránce snaží pomoci, příliš nezajímají, svědčí o tom, že budeme konfrontování nejen s problémy politickými, ale i problematikou lidských práv způsobem, na který jsem dosud nebyli zvyklí…..

(psáno pro Lidové noviny 4.12.2013)

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama