já rozhodně se nechystám dlouho zde hovořit, jsme ve druhém čtení, před (nesrozumitelné) hlasování. Chtěl bych jenom upozornit na několik bodů, které považuji za důležité. Hovoříme zde stále o dětském ombudsmanovi. Ale tento zákon přece mění tři zákony, především zřizuje lidskoprávní instituci na ochranu lidských práv NHRI. O tom se ve veřejnosti nemluví a není to, je to mimo pozornost a obávám se, že většinou ani veřejnost neví, co by to mělo vlastně znamenat. A přesto tento zákon to zřizuje.
Na rozdíl od dětského ombudsmana je tato instituce více sledována Evropskou unií, má své vlastní orgány v Evropské unii, vyžaduje určitou akreditaci. Musí být absolutně nezávislá. Já si nejsem jist, zda tento zákon už od začátku tu nezávislost stanoví, nemá vlastní rozpočet, je součástí jiné instituce, čili to v této chvíli nechci říkat. Domnívám se, že nezávisle posuzování lidských práv v České republice ale je zapotřebí. Nikdo to totiž nedělá.
Mě už nebaví poslouchat, že Česká republika pořád diskriminuje a nevím, co všecko, zprávy, které přichází odkudkoliv. Já bych chtěl, aby tady byla nezávislá instituce, která řekne i do zahraničí, jak to je vlastně, co děláme proti té diskriminaci, co jsme všechno pro to udělali. A ne, že pořád diskriminujeme a někomu ubližujeme to. To se mi nelíbí.
K tomu však, aby byly splněny alespoň minimální předpoklady nezávislosti, je třeba, aby byl přijat pozměňovací návrh k písmenu 2a, jak na tom hovořila paní zpravodajka. Tam pokud by to bylo v tomto znění, nezávislost je ohrožena nejen veřejného ochránce práv, ale i samozřejmě i toho dětského ombudsmana. Pokud jde o toho dětského ombudsmana, je tam námitka, jestli to můžeme dělat my jako veřejný ochránce práv. My tam máme dětské oddělení, ale dělat to prostě nemůžeme, to, co ukládá zákon, protože nemůžeme zasahovat do občanskoprávních vztahů, k tomu nejsme zmocněni. Čili ty kompetence veřejného ochránce práv, tak dětského ombudsmana jsou mnohem širší, než je tomu u veřejného ochránce práv.
Já teď ve volební kampani slyším, kde co je prioritou v krajích. Dětská práva rozhodně prioritou nejsou, nejsou v naší republice. Zákonodárné (nesrozumitelné) schvalují soužití nebo setkávání nebo vztahy osob, kde koho, kde s kým, ale jak se to týká, práva dětí, jaká budou práva dětí z těchto vztahů? To myslím, je trošku mimo pozornost a samozřejmě zcela nezaslouženě. Jakoby neexistovala Deklarace práv dítěte, která ukládá, že dítě má právo znát své rodiče. To je, myslím, zcela mimo pozornost.
S velkými rozpaky slyším někdy u některých párů, jak si opatří dítě copak dítě lze opatřit? Kde se vezme dítě opatřené tak, aby neznalo (znalo?) své rodiče? To všechno jsou problémy samozřejmě nejen České republiky. A taky nemyslím, že by to ochránce práv mohl nějak změnit, ale alespoň by mohl říct nezávislé slovo k tomu. Nezávislé slovo, nezávislé, skutečně nezávislé na nikom, závislé ani na vládě, ani na své neodvolatelnosti, by mohl toto velmi (nesrozumitelné).
Čeká nás nebo vás i nás změna zákona o změně pohlaví na základě rozhodnutí Ústavního soudu a musí dojít jít ke změnám. Jak se toto dotkne? Změna pohlaví muže, ženy, ale rodičů? Jak bude tato změna působit na děti? Jaké bude vůbec postavení dětí a mladistvých v těchto věcech? To jsou všechno důležité věci, ke kterým by nezávislé stanovisko ochránce práv dětí mohl přispět.
Za důležité také považuji, aby ochránce práv dětí sjednotil tu praxi. Dneska právě práce o děti je rozšířena mezi sociální obory, kulturní, sportovní a všechny možné organizace, které vzájemně ne vždy se koordinují. A právě veřejný ochránce práv dětí by mohl kontrolovat, dávat dohromady tato stanoviska, sjednocovat tato stanoviska. to by, myslím, bylo velice zapotřebí.
Dámy a pánové, k tomu, abychom splnili objev funkce, o kterých jsem tady hovořil, a který tady budete hlasovat, jsou zapotřebí dvě věci. Jednak finance. Pokud tyto instituce nevybavíme dostatkem finančních prostředků, tak nebudou fungovat a vytvoříme Potěmkinovu vesnici, o které často hovořila paní zpravodajka. Budeme v Evropské unii hodní, vy jste to schválili, to je bezvadné, ale nebude to fungovat. A hlavně zklame to očekávání, které lidé očekávají zejména od toho ochránce právní dětí. Čili finanční (nesrozumitelné) je důležité.
No a druhé podle mého názoru důležité je výběr kandidáta. Bude to na vás, samozřejmě. Měl by to být člověk, který zná práva dětí, prakticky s nimi jedná. Soudce, učitel, já nevím. Pokud to bude politik, který (nesrozumitelné) institucemi, no tak uslyšíme jen obecné fráze a to by, myslím, bylo velké zklamání a neprospělo by to.
Dámy a pánové, ochránce práv dětí by neměl říkat rodičům, jak mají děti vychovávat, ale myslím, že by bylo vhodné, aby říkal, jak by to bylo dobré. Věřím ve vaše šťastné rozhodnutí a děkuji vám, že jste mě vyslechli.
