Andrej Babiš nám dnes předložil návrh, abychom vložili svou důvěru ve spravování České republiky do rukou polokomunistické vlády. Mrazí mě při pomyšlení, že se Poslanecká sněmovna dostala do situace, kdy se má rozhodovat o tom, jestli má tento stát řídit vláda opřená o komunistickou stranu. A děsí mě, že vládu České republiky bude řídit trestně stíhaný člověk. Přesto se stále snažím najít konstruktivní debatu. Důkladně jsem si přečetl představu o správě věcí veřejných této vlády v jejím programovém prohlášení. Duší a věřím, že stále i tělem jsem pořád sportovec, proto jsem svou pozornost upřel na kapitolu o sportu.
Co nám tedy tato vláda nabízí v oblasti sportu? Čelí aktuálním výzvám sportovního prostředí a jejímu velmi dynamickému rozvoji? Zabývá se komplexními otázkami tělesné kultury? Snaží se brát agendu tělovýchovy fundovaně a systémově? Zabývá se otázkami talentované mládeže systematicky? Myslí na trendovou modernizaci sportovní infrastruktury republikového nebo evropského významu? Vytváří vhodné podmínky pro rozvoj výkonnostního a vrcholového sportu? Zkvalitňuje systém státní podpory? Zamýšlí se nad tím, jak má vlastně správně fungovat? Pojmenovává snad palčivé problémy a nabízí jejich řešení? Odpovědí je jedno velké ne.
Programové prohlášení v oblasti sportu je přehlídkou floskulí Evropské charty, vyčpělých státních koncepcí a politik bez vazby na funkční prostředí klubů a oddílů. Tato vláda měla možnost dokázat, že to se sportem myslí vážně. Po rétorice řídit stát jako firmu bych čekal daleko více odvahy řešit komplexní otázky tělovýchovy. Čekal bych systémová řešení sportovních problematik, ať se týkají státní reprezentace, nebo managementu malých oddílů. Čekal bych jasnou, odvážnou a konkrétní vizi uchopenou do celostní sportovní koncepce a sportovní politiky, která bude řešit agendu tělesné kultury i pohybových aktivit na vrcholné a profesionální úrovni s adekvátně odpovídajícím doprovodným aparátem.
Toto programové prohlášení však nečelí aktuálním výzvám a nesnaží se řešit agendu sportu ani komplexně, ani systémově. Toto prohlášení je prostě vágní a obecné, je nemastné, je neslané.
Vážené dámy, vážení pánové, svou důvěru do této vlády nevložím. Děkuji.
