Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, už to zaznělo a nejspíš to ještě několikrát zazní, ale je třeba to znovu říkat. Takhle si odpovědně sestavený rozpočet nepředstavuji. Chápu, že v krizové době je třeba krizových řešení. Výše rozpočtového schodku 320 miliard je ale nejen příliš vysoká, ale hlavně nedostatečně zdůvodněná. A navíc vzhledem k utrácivému apetitu vlády je dost možné, že ve finále to bude ještě horší. Za vše hovoří výmluvné číslo skoro 43 % HDP celkového dluhu sektoru vládních institucí. Strašlivé číslo.
Stejně tak je potřeba připomínat, že se vláda z hlediska rozpočtu nechovala odpovědně ani v lepších ekonomických časech. Přesně jako člověk, který si koupí luxusní dům a žije v bláhové představě, že bude navěky brát hodně peněz. A najednou je strašně překvapený, že nemá na splátky. Slova jako rozpočtová odpovědnost či rozpočtová kázeň můžou pro nynější vládní garnituru znít spíš jako vtip. Pro nás ODS ale ne, v dobách ekonomicky příznivých i v časech chmurnějších jako jsou tyto. Pomoc ekonomice zasažené koronavirem se dá udělat i méně drastickým zadlužováním. V červenci jsme představili záchranný kruh pro ekonomiku. Program, který by stál mnohem méně, ale přinesl by možná ještě lepší výsledky. Vláda jde ale bohužel nejen cestou potřebné podpory, ale i zbytečného utrácení. A podbízejí se těm voličským skupinám, kde ještě tuší nějaké zbytky podpory, nemluvě o potřebě investic, kde má vláda stále co dohánět, byť se zaklínala 10 % rozpočtu do kapitálových výdajů, ale já například potenciální investici do kanálu Dunaj - Odra - Labe, o které se hodně mluví, rozhodně nevidím jako užitečnou.
Zastavil bych se u kapitoly sport, zvláště pak u rozpočtových plánů, které se týkají Národní sportovní agentury. Loni mělo Ministerstvo školství celkový objem na podporu sportu prostřednictvím dotací ve výši 7 miliard korun. Agentura ale hodlá vypisovat dotace v celkové výši zhruba 6,8 miliardy. Rád bych věděl, kde došlo k onomu snížení o 200 milionů. To není zrovna málo, zvlášť v dnešní době, kdy sport bojuje doslova o každou korunu. Byť došlo k navýšení asi o 100 milionů na samotnou podporu sportovní činnosti, méně je počítáno na podporu významných sportovních akcí. To lze pochopit s ohledem na covid, kdy se řada akcí nemusí vůbec uskutečnit, ale určitě bychom se měli ptát, zda bude v budoucnu počítáno s větší alokací.
Jisté otázky ve mně vzbuzuje též nový systém rozdělování financí do programu, jak to navrhuje Agentura. Návrh nového rozdělení do programu určitě dává smysl a jako základ nastavování nového systému to může být velmi zajímavé a možná to přinese více financí, finančních prostředků na podporu sportovní činností například do programu Můj klub. Nicméně peníze pak mohou chybět právě na zmiňované významné sportovní akce nebo na jiné oblasti, o kterých se návrh nových programů moc nezmiňuje. To se týká převážně otázky přípravy mladých talentů na sportovních gymnáziích či vysokých školách. Dočkají se podpory v budoucnu? O podpoře samotných sportovních gymnázií se na toto téma ostatně nedozvíme moc ani na Ministerstvu školství, budu se na to koneckonců zítra při interpelacích ptát pana ministra, protože právě v kontextu plánovaných investic je právě tohle oblast, která si zaslouží velkou pozornost a byla by velmi užitečná.
Abych (nesroz.) nekritizoval, musím pochválit samostatné zařazení podpory obnovy sportovní infrastruktury. Vyčlenění výdajů do samotného programu financování je určitě krok dobrým směrem. I zde ale musím říct to "nicméně". Nevím, jak moc probíhá koordinace sportovních a příbuzných aktivit mezi jednotlivými vládními úřady. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž běžně vypisovalo dotační mechanismus, podpora sportovní infrastruktury, šlo vždy zhruba o 300 milionů. Je to koordinované s agenturou a jak tady přece nejde jen o nějaké kompetenční nejasnosti, ale i o efektivní využívání finančních prostředků určených na sport.
U Ministerstva pro místní rozvoj ale ještě chvíli zůstanu. (K) povinnostem, které jsme při novele zákona o podpoře sportu dali Národní agentuře do vínku, patří mimo jiné fakt, že Národní sportovní agentura poskytuje z rozpočtových prostředků podporu i turistice. Tato oblast ale byla obvykle financována ze zdrojů právě Ministerstva pro místní rozvoj. A není tu nějaká kolize? A když jsme u těch povinností nebo přesněji náplní, Agentura má také za úkol koordinovat činnost resortních sportovních center, která spadají pod resorty školství, obrany a vnitra. Tady by mě zajímalo, jestli s nimi Agentura probírala jejich rozpočty a koordinovala jejich podobu, protože například největší středisko Armádní sportovní centrum Dukla v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany explicitně uvádí, že reálná podoba přidělených rozpočtových prostředků na roky 2022 a 2023 se bude vyvíjet podle výsledků jednání s Národní sportovní agenturou, která by měla připravit novelu zákona o podpoře sportu, upravující způsob přidělení dotací sportovním organizacím.
Pochválit však musím navýšení prostředků o 70 milionů zejména v části programového financování, ve které se počítá s rekonstrukcí atletické haly na Julisce. Obecně jsem také rád, že se stále počítá s tím, aby se financování sportu do roku 2025 dostalo na 1 % státního rozpočtu, jak udává Akční plán ke koncepci SPORT 2025. Ve světle toho, jak vláda kličkuje s dřívějšími sliby ohledně procentního navýšení výdajů na obranu, se ptám - není to málo ambiciózní?
A není třeba přemýšlet o aktualizaci akčního plánu ke koncepci Sport 2025? Některé pasáže kapitoly NSA jsou ovšem poněkud záhadné nebo prostě nesrozumitelné, jakoby to psal scénárista britského seriálu Jistě, pane ministře. Např. u střednědobého rozpočtového výhledu se dočteme, budu citovat: "Posouzení zpracování speciálních a odborných agend, zejména v investicích a jejich kontrole, tak i posouzení veřejné podpory a spolupráce s mezinárodními institucemi vyžaduje soubor služeb, které je nutno zajistit externími kapacitami." Rád si to nechám vysvětlit lidskou řečí, co tím vlastně básník chtěl říct.
