vážení vedoucí zastupitelských úřadů,
vážení hosté, kolegyně a kolegové,

jsem moc rád, že vás, kteří reprezentujete naši zemi v zahraničí, mohu takto oslovit u příležitosti zahájení porady vedoucích zastupitelských úřadů. Jsem opravdu rád, že po dvou letech může naše tradiční porada proběhnout fyzicky.

Jsem ve funkci ministra zahraničních věcí pouze krátce, proto bych chtěl především využít své zkušenosti posledních měsíců, abych zhodnotil a ocenil fungování našeho rezortu a nastínil vám své vidění efektivní zahraniční politiky, která dokáže sloužit českým národním zájmům a tedy i českým občanům.

Nelze na úvod opomenout, že se zde dnes scházíme ve stínu krizových událostí minulých dnů souvisejících s překotným stažením spojeneckých vojsk z Afghánistánu.

Jsem rád, že k dnešnímu dni jsou již bezprostřední výzvy spojené se stažením českých vojáků a spolupracovníků do velké míry vyřešeny.

Přestože nelze výsledek celého dvacetiletého působení v Afghánistánu označit jako úspěch, jsem pyšný na českou armádu i na naši diplomacii za všechnu práci během dvaceti let našeho působení v této zemi a významně pak za jejich činy v posledních dnech. Ukázali jsme, že plníme své závazky a že dokážeme obstát často lépe než mnohé větší a významnější země.

Myslím ale také, že bychom v této bouři posledních dní neměli zapomenout na dlouhodobé dopady událostí v Afghánistánu, které se s největší pravděpodobností projeví ve střední Asii a na Blízkém východě. A pochopitelně se mohou projevit i v transatlantických vztazích. Měli bychom je umět dát do kontextu širších globálních změn.

Na konečné hodnocení je samozřejmě ještě příliš brzy, ale byl bych rád, kdybyste věnovali pozornost právě těmto významným změnám.

Dámy a pánové,

ač se nechci příliš vracet do minulosti, nemohu zde nezmínit boj proti koronaviru, který rámoval a do velké míry i definoval naši práci v posledním roce a půl.

Jakkoli byly poslední měsíce složité, dovoluji si tvrdit, že jsme také v této zkoušce jako ministerstvo zahraničních věcí obstáli.

A to především v jednání s řadou zemí o zjednodušení podmínek vstupu pro české turisty, zde bych zejména zmínil příklad Chorvatska, ale také jsme i dokázali pravidelně a operativně informovat o cestovatelských změnách naše občany prostřednictvím internetových stránek, sociálních sítí i call centra.

Nebylo to jednoduché a určitě se udělaly chyby, ale Covid nás také mnohé naučil. Především ve střední Evropě, tedy s našimi nejbližšími sousedy, jsme museli řešit řadu praktických problémů spojených s Covidem a přeshraničním cestováním.

Projevila se také velká míra solidarita, ať už co se týče zapůjčení vakcín nebo darování testů. Toto posílilo spolupráci nejen v rámci V4, ale posílilo i naši spolupráci s Rakouskem a Německem. V případě Německa, které čekají brzo volby, bude pro naši diplomacii nesmírně důležité začít ihned budovat dobré vztahy s novou vládou v Berlíně.

V rámci Evropské unie přes veškeré přešlapy, jsme dokázali využít možnosti, které nám naše členství dává. Jako členská země jsme dokázali využít společný nákup vakcín, zapojili jsme se naplno do přípravy Národního plánu obnovy financovaného z unijního rozpočtu, který nám pomůže s ekonomickou obnovou po Covidu.

Ale ukazujeme, že také dokážeme být solidární. Nyní programem COVAX poskytujeme vakcíny i méně rozvinutým zemím Afriky, Asie a našeho nejbližšího sousedství. Evropská unie i přes nutná omezení volného pohybu osob a některé další problémy prokázala, že je životně důležitou pro zajištění naší bezpečnosti a prosperity. Nesmíme dovolit, abychom se z této krize nepoučili. Evropská unie se musí více zaměřit na praktické kroky, které pomáhají občanům členských států. To je také její smysl. Ty bychom také měli zdůrazňovat.

Dámy a pánové,

v dnešním komplikovaném světě nemůže žádný stát ba ani EU jako celek uspět osamoceně – klíčové je pro nás naše spojenectví se zeměmi sdílejícími stejné hodnoty a zájmy.

Dobré transatlantické vztahy, tedy spolupráce se Spojenými státy a udržení funkční Severoatlantické aliance, považuji dlouhodobě za jeden z pilířů naší zahraniční a bezpečnostní politiky.

Chci také zmínit ještě jednu bilaterální relaci, a to naše strategické spojenectví s Izraelem včetně posilování naší diplomatické přítomnosti v Jeruzalémě.

Významným tématem a výzvou pro Českou republiku i celou Evropu je politika současného vedení Ruska, ať už se jedná o okupaci Krymu, části Gruzie, pokračující destabilizaci východní Ukrajiny, či různé hybridní kampaně.

Pochopitelně nemohu zde v souvislosti s Ruskem nezmínit incident ve Vrběticích, kdy byla odhalena operace ruských tajných služeb, při které došlo k výbuchu muničního skladu a smrti dvou českých občanů.

Nebudu zde znovu opakovat sled událostí okolo Vrbětic a naší reakci. Chtěl bych zde ale ocenit práci ministerstva zahraničních věcí a našich úřadů. Podařilo se nám nastolit paritu s Ruskou federací, co se týče velikosti našich ambasád.

O tom předchozí vlády jen mluvily, ale nikdy se k tomu kroku neodhodlaly. Také se nám podařilo získat podporu evropských států i dalších spojenců. Zachovali jsme si čest státu, který ctí mezinárodní právo a zároveň nepostupuje hystericky. Celá záležitost ale ještě nekončí. Úkolem diplomacie je udržovat komunikaci a hledat řešení i v těch nejsložitějších podmínkách. Návrat k normálním vztahům s Ruskem bude spíše dlouhý a trnitý.

Proto probíhá audit česko-ruských vztahů a příští týden organizujeme tady na MZV další uzavřený kulatý stůl se zástupci parlamentní stran k tomu tématu. Na budoucí podobě česko-ruských vztahů by totiž měla panovat co nejširší politická shoda na domácí scéně. Nicméně zároveň jako nerozumné vnímám některé výkřiky o úplné demontáži česko-ruských vztahů. I z hlediska budoucího vývoje česko-ruské bilaterální relace, jsem přesvědčen, že je správné pokusit se udržet obchodní nebo kulturní vztahy s Ruskem, tam by politika měla zasahovat co nejméně.

Nicméně platí, že naše vztahy s Ruskem a jejich nové nastavení na základě vzájemného respektu a výhodnosti bude ještě běh spíše na delší trať.

Dámy a pánové,

situace ohledně koronaviru, Afghánistánu a dalších kritických situací, kdy byli ohrožení naši občané či naše zájmy, opravdu ukazuje, že diplomacie prostě musí umět zachovat komunikační kanály. Jsme to právě my, kdo má umět mluvit v těžkých podmínkách a v určitých chvílích také se státy a aktéry, jejichž hodnoty nebo státní zřízení můžeme vnímat kriticky. Na schopnosti naší diplomatické komunikace totiž závisí nejenom zájmy České republiky, ale mnohdy i lidské životy.

Příkladem nám může být dlouhodobá práce paní velvyslankyně Filipi, kterou bych zde rád ocenil.

Je to ona, kdo jménem České republiky v Sýrii je schopná naplňovat nejenom zájmy České republiky, ale také pomáhat našim spojencům. Těmito a podobnými činy si budujeme prestiž, která dál potvrzuje význam naší země ve světě.

Dovolte mi také vyzdvihnout zásluhy jiného vašeho kolegy, který právě ukončil svoji mimořádně úspěšnou misi v Londýně. Po pěti a půl letech se do ústředí vrací jeden z našich nejschopnějších diplomatů, a to pan velvyslanec Sečka. Pan velvyslanec Sečka je příkladem diplomata, který si dokázal na místě svého působení vybudovat skvělé kontakty a hlavně je umí využívat a nezná slovo „nejde“. Mnohokrát jsem si to i vyzkoušel. Dokázal pro česko-britskou relaci v nelehké době po brexitu odpracovat opravdu hodně. A to bude důležité do budoucna, protože považuji pro zájmy České republiky za zásadní udržet a podporovat angažovanost Velké Británie v Evropě. V neposlední řadě k panu velvyslanci Sečkovi musím říci, že má z našich ambasád jeden z nejlépe vedených účtů na sociálních sítích, konkrétně na Twitteru.

Ať se nám to líbí nebo ne, žijeme v době sociálních médií a diplomacie musí být přítomna i v tomto prostředí. Nicméně v digitální diplomacii bohužel řada našich úřadů docela dost pokulhává. Chápu, že v některých zemích je to složité, ale v řadě zemí je například Twitter standardní komunikační nástroj a řada našich ambasád by si měla vzít příklad právě z twittrového účtu pana velvyslance Sečky.

Dámy a pánové,

jak dobře víte, ekonomická diplomacie patří mezi jednu z mých hlavních priorit. I ekonomickou diplomacii musíme umět vytvářet v těžkých podmínkách. Především ale musíme umět naslouchat našim podnikatelům. Český průmysl a nově i celá řada digitálních společností, má v zahraničí dobré jméno a skvělé produkty. V mnoha zemích je třeba jej umět prodat i politicky.

Celá řada podnikatelských misí byla v minulosti zrušena či přeložena. Podnikatelské mise doprovázející ministra by ale do budoucna měly být pravidlem a ne výjimkou. Dlužíme to našim firmám, které i za těžkých covidových dob dokázali udržet naši hospodářskou situaci nad vodou. Proto se také po úspěšné návštěvě Egypta s našimi podnikateli chystám do Saudské Arábie a Jordánska a také do Pobaltí právě v doprovodu zástupců českých firem.

Dámy a pánové,

dále mi dovolte se krátce věnovat našemu předsednictví v Radě Evropské unie v druhé polovině příštího roku. Přípravy jsou již v plném proudu. Půjde o jiné předsednictví než v roce 2009 vzhledem k vnitřním změnám fungování Evropské unie. Myslím, že naším společným zájmem je, aby ČR během předsednictví dostála očekáváním našich unijních partnerů, utužila vazby na podobně smýšlející členské státy a v maximální možné míře promítla své vlastní priority do dalšího směřování EU.

A také je v našem zájmu, abychom z našeho předsednictví mohli těžit ve prospěch České republiky ještě v dalších letech. Priority na úrovni MZV pak lze zobecnit do třech pojmů: chceme Evropu silnou, odolnou a udržitelnou. Nicméně nebudu zde procházet všechna jednotlivá témata našeho předsednictví, ani postup přípravy našeho programu. Těmto záležitostem se budete věnovat hned v několika následujících blocích v průběhu tohoto týdne. Jednou z našich klíčových priorit, ale bude samozřejmě politika rozšíření Evropské unie. Přestože naše aktivity a priority jsou širší, dovolte mi říct pár slov právě k tomuto tématu.

Jsem přesvědčený, že Evropská unie nemůže mít globální ambice, jestliže v jejím prostoru a velice blízko střední Evropy zeje obrovská díra. Je v našem ekonomickém, politickém i bezpečnostním zájmu co nejrychlejší evropská integrace zemí západního Balkánu.

Sám jsem u příležitosti návštěvy srbského prezidenta Vučiće v České republice řekl, že bych byl nesmírně rád, kdyby mohlo být oznámeno indikativní datum vstupu Srbska do Evropské unie během českého předsednictví. Vím, je to ambiciózní, ale měli bychom se o to pokusit. Dovolte mi zmínit ještě jedno evropské téma, ve kterém vidím prostor pro daleko aktivnější diplomacii a to je otázka nelegální migrace. V Evropské unii nyní probíhá debata o novém Migračním paktu – tedy budoucí podobě evropské migrační a azylové politiky.

Zde bych chtěl upozornit, že prioritou naší diplomacie musí být zdůrazňování nutnosti řešit migraci především v zemích původu případně v tranzitních zemích. A odmítání jakýchkoliv návrhů na návrat již jednou odmítnutého a nefunkčního konceptu povinných kvót. Evropská unie díky své ekonomické síle má řadu nástrojů, jak může prostřednictvím své obchodní politiky nebo zahraniční pomoci efektivně tlačit na třetí země, aby nám pomohly řešit migraci.

Naše spolupráce či pomoc vybraným státům by proto měla být jasně podmíněna ochotou našich zahraničních partnerů pomoci nám se zvládáním nelegální migrace. Mimochodem to jsou konkrétní kroky, jak může Evropská unie ukázat, že řeší reálné obavy občanů, a tedy i v jejích očích si zlepšit pozitivní vnímání.

Dámy a pánové,

za zásadní ve svém působení ve funkci ministra považuji také zklidnění vnitropolitické diskuse o naší zahraniční politice. V zahraničí nebudeme slyšeni, pokud nebudeme mluvit jedním hlasem a prosazovat stejné věci. Zde mi proto dovolte ocenit komunikaci s panem prezidentem, a dovolte mi vyzdvihnout roli velvyslance Jindráka, A chci také ocenit spolupráci s panem premiérem a jeho týmem na Úřadu vlády a dalšími resortními kolegy, ať už je to v oblasti řešení nelegální migrace, tedy spolupráce s vicepremiérem a ministrem vnitra Hamáčkem, nebo oblast ekonomické diplomacie, kde jako resort spolupracujeme s Ministerstvem průmyslu a obchodu pod vedením vicepremiéra Havlíčka.

Dámy a pánové,

konečně je také nutná modernizace našich informačních a komunikačních technologií a procesů mezi ústředím a našimi zastupitelskými úřady. Na těch stávajících se viditelně podepsal zub času a na jejich obnovu je nejvyšší čas.

Na závěr bych vás za sebe rád požádal, abyste svoji práci dělali se zájmem a chutí a na své povolání byli také hrdí, alespoň tak, jako jsem já hrdý na to, že mohu být ministrem zahraničních věcí České republiky a pracovat pro naši vlast s vámi.

Těším se na diskuzi, ale ještě před tím chci poděkovat všem vám, vedoucím zastupitelských úřadů, za vaše profesionální výkony a osobní nasazení v zastupování naší země. Zároveň prosím poděkujte všem vašim kolegyním a kolegům za každodenní práci pro Českou republiku v zemích a organizacích Vaší působnosti. A samozřejmě velký díky patří i vašíim rodinám, které vás v zahraničí doprovází.

Dovolte mi ještě využít této oficiální části, která je přenášena média, a pozvat sem nahoru na podium pana velvyslance Jiřího Balouna. V kontextu událostí posledních dní pan velvyslanec Baloun ukázal, že naši diplomaté patří mezi světovou špičku a že dokáží plnit často až nadlidské úkoly. Chtěl bych mu proto za jeho roli při evakuaci z Afghánistánu předat společně s panem premiérem nejvyšší resortní vyznamenání - tedy medaili Za zásluhy o diplomacii.

Děkuji za pozornost.