Před zahájením Rady FAC se ministři sešli k pracovní snídani s libyjskou ministryní zahraničních věcí Nadžlou al-Mangúš. „Potřebujeme Libyi, kde bude stabilita a mír. Důraz klademe na svobodné volby, které se mají konat 24. prosince, a zvládnutí migračních toků. EU bude nápomocna,“ uvedl ministr zahraničí Kulhánek.
Ministři zahraničí se zabývali také přípravami summitu Východního partnerství, který se bude konat 15. prosince. Shoda je na tom, že by EU měla v regionu zůstat důležitým hráčem a měla by partnerům potvrdit své závazky, svou podporu i solidaritu. Zároveň je na straně partnerů třeba udržet tempo reforem. „Východní partnerství patří k prioritám české zahraniční politiky. Blížícímu se summitu proto přikládám velkou důležitost. Výsledkem by měl být jasný signál pro státy jako je Moldavsko, Gruzie nebo Ukrajina, aby tyto země věděly, jak se v budoucnu EU zapojí do vývoje v regionu a jeho integrace,“ uvedl ministr Kulhánek.
Ministři vedli debatu o partnerství EU se zeměmi Zálivu, protože tento region prochází v současnosti velmi důležitou transformací. „Dění v Zálivu má zásadní vliv na bezpečnost a stabilitu v regionu, ale přímo souvisí i s Evropou, zejména pak v rovině bezpečnosti. Klíčovými problémy jsou především nelegální migrace, terorismus, ale třeba i íránský jaderný program,“ řekl k tomuto tématu ministr Jakub Kulhánek.
Ministr také důrazně apeloval na EU, aby svolala společné jednání s Izraelem, tzv. Asociační radu. „EU by měla mít eminentní zájem na posilování vztahu s Izraelem, jakožto jedinou demokratickou zemí na Blízkém východě,“ vysvětlil ministr Kulhánek.
V debatě o Nikaragui, kde se v listopadu uskuteční všeobecné volby, rezonovaly obavy z toho, že tyto volby pravděpodobně nesplní demokratické standardy. ČR podporuje aktivní roli EU v Nikaragui, včetně navýšení podpory občanské společnosti, a vyzývá k dodržování právního státu a k propuštění politických vězňů. „Situace je alarmující. Odsuzujeme represe proti demokratické opozici,“ podotknul k situaci v Nikaragui šéf české diplomacie.
Ministři se zabývali také situací v Etiopii, která je znepokojivá a velmi rychle se zhoršuje. Přístup do regionu Tigray zůstává i nadále z větší části zablokován, což způsobuje humanitární krizi.
