Vláda 8. února 2021 projedná novelu Ministerstva vnitra (MV) k zákonu o krizovém řízení a zákonu o odpovědnosti za přestupky. Policisté dnes totiž nemají přehled o přestupcích, které už osoba spáchala dle krizového zákona. Důsledné trestání opakovaného porušování krizových opatření vlády je proto nemožné. Stejně tak nelze za opakované a zásadní porušování vládních nařízení uložit zákaz činnosti. To vše návrh MV napravuje. „Určitá část provozovatelů restaurací, hotelů nebo lanovek opakovaně a cíleně porušuje vládní nařízení. Komplikuje tím práci policii i přeplněným nemocnicím. Stát musí dostat efektivní nástroj, jak tomu zabránit, “ zdůraznil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Úpravy a vyšší postihy se týkají jen porušování krizových opatření nařízených vládou, např. zákazu provozování služeb nebo pohybu. Nošení roušek do těchto krizových opatření nespadá a postih se řeší dle běžné legislativy. „Dáváme správním orgánům i policii možnost zohlednit, zda je přestupek krizového opatření páchán opakovaně, a tomu přizpůsobit výši i druh sankce. Jen tak získáme na chronické porušovatele páku a můžeme účinně bojovat se současnou zdravotnickou krizí,“ doplnil Jan Hamáček.

Návrh MV napravuje:

1. Nemožnost policie zjistit, zda osoba, podnikatel či firma porušila krizové opatření opakovaně.
   - Vznikne registr přestupků i pro protiprávní jednání v rámci krizového zákona.
2. Nemožnost za jednání, které je v rámci krizového zákona zakázané, uložit zákaz činnosti.
   - Nově to bude možné u opakovaného jednání, které má negativní vliv na řešení krizové situace, a to až na jeden rok.
3. Neexistenci povinnosti správního orgánu (obec s rozšířenou působností) oznámit policii rozhodnutí ve správním řízení.
   - Nově bude mít obec povinnost informovat ohlašovatele, tedy nejčastěji policii či obecní policii, bez zbytečného odkladu.

Krizový zákon

Úprava krizového zákona je dnes dostatečná v případě ohrožení způsobeného přírodními silami, situace související s pandemií covidu-19 ale ukázala, že současný krizový zákon neumožňuje efektivně vymáhat dodržování aktuálních krizových opatření. Policie může postihovat jen to, co jí dovoluje zákon, přestupky týkající se krizových stavů však představují natolik specifické situace, že při vzniku evidence přestupků v r. 2016 nebylo jejich zařazení do evidence považováno za nutné. Současná situace však tuto nutnost přináší.

Vzhledem k nezbytnosti zefektivnit kontrolu vymáhaných opatření navrhuje MV projednání ve zkráceném jednání v rámci stavu legislativní nouze s účinností 15. den po vyhlášení. Aby se navržené zpřísnění týkalo také podnikatelů a firem, je nutné přijetí i předchozí novely, která do krizového zákona zavádí přestupek nedodržení krizových opatření i u těchto provozovatelů. Sněmovnou schválenou novelu vrátil k dalšímu projednání zpět Senát.