Po aktivaci vládou se v pondělí pod vedením ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) poprvé sešel v kompletním složení Ústřední krizový štáb (ÚKŠ). Jan Hamáček členy informoval o struktuře štábu, pracovních skupinách i hlavních cílech. Těmi jsou zabránění kolapsu zdravotnického systému a zabránění proniknutí nákazy mezi seniory.
ÚKŠ aktivovala vláda na žádost ministra vnitra dnes, 21. září 2020, a to v situaci, kdy má ČR druhý nejvyšší počet nakažených korovnavirem v EU na 100 tisíc obyvatel za posledních čtrnáct dní. „Situace je vážná. Pokud bychom dle odborníků překročili hranici 120 tisíc nově nakažených za měsíc, došlo by k omezení dostupnosti lůžkové péče. Uděláme vše pro to, aby k tomu nedošlo,“ uvedl předseda ÚKŠ a ministr vnitra Jan Hamáček. Připomněl, že pokud by stát ani občané nepřijali žádná opatření, mohla by krizová situace ve zdravotnictví nastat už v říjnu. „Proto všechny opět prosím, berte situaci vážně a dodržujete pravidlo 3R, tedy dezinfikujte si ruce, noste roušky a dodržujete rozestupy,“ doplnil Jan Hamáček s tím, že mezi další pravidla by mělo patřit vyhýbání se hromadným akcím a nainstalování mobilní aplikace eRouška. Naprosto klíčový bude dle ministra tento týden, kdy se uvidí, zda zafungovalo nařízení nošení roušek.
Úkolem ÚKŠ jako poradního orgánu vlády bude koordinovat úsilí jednotlivých složek v boji proti koronaviru. Kromě pravidelné komunikace s kraji bude ÚKŠ dělat takové kroky, aby zabránil proniknutí epidemie mezi seniory i přehlcení zdravotnického systému. Na základě dohody z dnešního jednání také Ministerstvo zdravotnictví ověří celkové kapacity zdravotní péče i dopady epidemie do zdravotnického personálu. Ověření dopadů se týká bezpečnostních sborů policistů a hasičů. ÚKŠ zatím naopak neplánuje jednat o dalších epidemiologických opatřeních.
Ústřední krizový štáb:
V kompletním složení se bude Ústřední krizový štáb scházet jednou týdně. Jeho členy jsou zástupci ministerstev vnitra, zdravotnictví, obrany, zahraničních věcí, financí, průmyslu a obchodu a dopravy, dále představitelé ministerstev školství, pro místní rozvoj, životního prostředí, zemědělství, práce a sociálních věcí, kultury a spravedlnosti. Jednání se na základě statutu účastní členové policejního a hasičského sboru, Správy státních hmotných rezerv, Generálního štábu Armády ČR a NÚKIB. Členem je i hlavní hygienička, ředitel Státního zdravotního ústavu a vedoucí Úřadu vlády.
Jednání se budou účastnit též předseda Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv.
Stejně jako na jaře bude každý den jednat Stálá pracovní skupina složená z vedení ÚKŠ a předsedů jednotlivých pracovních skupin. Skupina bude opět fungovat jako řídící orgán ÚKŠ.
V rámci ÚKŠ zatím vznikly tři pracovní skupiny, které budou jednat dle potřeby.
- Pracovní skupinu pro komunikaci s kraji povede zástupce Hasičského záchranného sboru a její úlohou bude každodenní komunikace s představiteli krajů o aktuální situaci a potřebách jednotlivých regionů.
- Pracovní skupina pro ochranné prostředky bude pod vedením Ministerstva průmyslu a obchodu mj. pracovat na kompletní aktualizaci seznamu zásob ochranných prostředků s cílem ověřit, že prostředků je skutečně dostatek.
- Pracovní skupina pro distribuci se bude pod vedením Ministerstva vnitra připravovat na situaci, pokud by v budoucnu bylo opět nutné distribuovat ochranné prostředky do jednotlivých regionů a zařízení.
Krizová legislativa
Už v červnu letošního roku ministr vnitra představil revizi ústavního zákona o bezpečnosti (zde), která mj. ukotvovala Ústřední krizový štáb v Ústavě nebo umožňovala nově vládě vyhlásit stav nebezpečí, tedy mezistupeň mezi běžnou situací a nouzovým stavem. Šlo o reakci na zkušenosti z první vlny pandemie, která ukázala, že je nutné novelizovat celou krizovou legislativu tak, abychom v budoucnu dokázali ještě pružněji reagovat na podobné krize. Dnes proto Ministerstvo vnitra představilo novelu krizového zákona, která navazuje na revizi ústavního zákona.
„Jasně vymezujeme, co vláda nebo hejtman může během stavu nebezpečí omezit a nařídit. Přicházíme také s funkcí zmocněnce pro případ, kdy by hejtman nebo starosta nemohl plnit úkoly stanovené krizovým zákonem,“ vysvětlil Jan Hamáček. Návrh krizového zákona, který teď stejně jako ústavní zákon o bezpečnosti projde meziresortním připomínkovým řízením, počítá i s právem policisty uložit během krizového stavu pokutu tzv. na místě. Dochází také ke zpřesnění ustanovení o náhradě škody tak, aby z textu byl jasně patrný původní význam, tedy že se nahrazuje jen taková materiální škoda, která vznikla při boji orgánu proti krizovým situacím.
