Působení Evropské unie, která se dlouhodobě profiluje jako lídr v oblasti ekologických opatření a boje proti klimatickým změnám, má v posledních letech čím dál destruktivnější dopad na evropský průmysl.

Mnoho podniků se ocitá na pokraji krachu nebo je nuceno propouštět tisíce zaměstnanců. Tlak na snížení emisí, nová a nová byrokracie a nesmyslné unijní regulace začínají mít devastující efekt nejen na český průmysl, ale i na evropský průmysl jako celek. A nejen na ten automobilový.

Evropská legislativa, která má údajně přispívat k ochraně životního prostředí,
je často pro firmy působící ve státech EU finančně a administrativně tak náročná a zatěžující, že likviduje jakoukoli jejich konkurenceschopnost nejen na zahraničních trzích, co se týče exportu, ale už i na vlastních domácích trzích, protože zboží dovážené ze států mimo EU je čím dál častěji levnější.

Právě kvůli absenci nesmyslných ekologických regulací v „neunijních“ státech.

Čím složitější a přísnější jsou regulace, tím větší jsou náklady na jejich aplikaci
a dodržování pro firmy, které se musí přizpůsobit novým pravidlům.

Tento proces vyžaduje nejen nákladné investice do nových technologií, ale také zdlouhavou administrativní práci, která vyžaduje nové personální náklady
a šetření na jiných místech.

A je to právě unijní právě byrokracie, která vytváří prostředí, kde se ztrácí prostor pro flexibilitu, inovace a efektivitu.

Počet firem, které v České republice oznámily propouštění zaměstnanců,  
se zvyšuje každý týden.

Firmy, které ještě donedávna patřily k pilířům domácí i evropské ekonomiky, dnes čelí rozhodnutím, které mají devastující dopady na tisíce pracovníků.

Příkladem mohou být Moravskoslezské cukrovary, které se rozhodly uzavřít závod v Hrušovanech nad Jevišovkou, což znamená ztrátu 150 pracovních míst.

Tento vynucený krok je kromě unijních environmentálních regulací a v jejich důsledku drahých energií spojen i s levnými dumpingovými dovozy cukru z Ukrajiny.

Dalšími zasaženými podniky jsou např. Spolana Neratovice, která má v rámci tzv. restrukturalizace propustit až 500 pracovníků. Dr. Oetker Kladno, Mitas Praha, Heunisch Brno a mnoho dalších firem v České republice.

Už nejde o ojedinělé jevy, ale o hluboký systémový problém.

Také už míra nezaměstnanosti roste na rekordní hodnoty za poslední desetiletí.

Tento trend se nevztahuje pouze na Českou republiku. Firmy ve Francii, Německu, Polsku a dalších členských státech EU čelí podobným problémům.

Tisíce pracovních míst jsou ohroženy v důsledku tlaku gereendealových unijních norem, které se často ukazují jako nerealistické a likvidační.

A přitom zůstává velkou otázkou, zda tento regulační tlak alespoň minimálně přispívá ke zlepšování stavu životního prostředí, anebo zda jde spíše
o administrativní cvičení, které postihuje evropskou ekonomiku na úkor pracovních míst. 

B je správně…

Pokud bychom se podívali na celkové náklady těchto změn, vidíme,
že z poměrně krátkodobého hlediska už reálně hrozí, že Evropa ztratí svou schopnost ekonomicky konkurovat jiným částem světa, kde jsou ekologické standardy méně přísné.

Některé firmy se již rozhodly přesunout výrobu mimo EU, aby se vyhnuly zátěži evropské legislativy. Což znamená další masivní výpadky daňových příjmů evropských zemí.

Je nejvyšší čas přehodnotit, jakým způsobem unijní legislativa ohrožuje průmysl v Evropě a rozloučit se nemilosrdně s podřízením evropské ekonomiky zelené ideologii.

Není za pět minut dvanáct, ale spíše už čtvrt na jednu…

A pokud to neudělá celá Evropská unie, musí to udělat alespoň Česká republika.

Odstoupit od Pařížské klimatické dohody, vystoupit ze systému emisních povolenek EU a ignorovat veškeré další klimatické a greendealové normy.

Je už to opravdu v rovině „buď - anebo“.