Krom Karla Schwarzenberga, který jim dává za pravdu, jsem nezaznamenal kladný ohlas a rád bych se k této pozoruhodné trapnosti a drzosti několika větami vyjádřil.
Tuhle partu lidí spojuje často společná minulost v politice, ze které byli voliči dávno vypakováni a nezkrotná touha po návratu. Všechny jejich další pokusy o návrat zkrachovaly. Celou tuhle partu bývalých ministrů,poslanců, velvyslanců a podobných elit, podporovaných kulturní a intelektuální frontou spojuje i další významný aspekt. Za vším hledej tok peněz, říká jeden můj moudrý známý. A to tady funguje ukázkově. Mezi signatáři figurují zástupy lidí léta napojených na honoráře z veřejných financí, grantů,z veřejnoprávní televize, neziskových organizací. To je jejich hlavní motivace a o to nechtějí přijít především. A tak i zde platí ono známé - to je oč tu běží.
Schovávat tyhle ryze sobecké a zištné zájmy za hodnoty Masaryka či Havla, vychvalovat přednosti EU, která je na pokraji rozpadu, či kritizovat pokračující rozkrádání veřejného majetku je plytké a pokrytecké. Havel je v mnoha pohledech , ne-li ve všem, s Masarykem nesrovnatelný. Jen toho majetku co stačil nahromadit. A za kritiku zpeněžení Lucerny prodejem agentovi StB nám Havel ještě vynadal do přízemních čecháčků. Masaryk neměl takřka nic, jeho síla byla byla v jeho vzdělanosti a osobnosti světového formátu své doby.
EU v době našeho vstupu byla jiná než nyní. Dobrý projekt se podařilo bruselským elitám dokonale zdeformovat. Ivan Hofmann o EU výstižně napsal: Jedeme ve vlaku, který řídí někdo jiný. My v něm můžeme jen sedět a přát si, aby nevykolejil.... Pan Mádl ustrnul ve svém hodnocení EU ve svých studentských letech. To je trochu málo k tomu, aby nás poučoval!
Pan Kalvoda předsedal kdysi vládní straně ODA, která měla své ministry na privatizaci (Skalický), obchod a průmysl (Dlouhý) a on sám byl vicepremiérem a vedl Ministerstvo spravedlnosti. Takže to byli oni, kteří vytvářeli stěžejní normy polistopadové demokracie. Nastavili pravidla, podle kterých se tu odehrávalo v uvedených resortech kde co ! Jejich kritiku na neustálé rozkrádání veřejných statků lze tedy chápat jako ostrou sebereflexi. Že by? A nebo jim vadí že už u toho rozkrádání nejsou? Úspěšný privatizátor Becherovky a kníže v jedné osobě by mohl vyprávět o transakcích ve stylu "tunel", pardon „za korunu koupím, za dvě prodám, mně to jedno procento zisku stačí“ (starý židovský vtip).
Poznámkou k panu Kalvodovi skončím. Tento pán si vysloužil za neoprávněné používání titulu JUDr. pojmenování "lžidoktor". Představte si ve svém okolí někoho, kdo se takto svévolně otituluje a regulérně podvádí. Pokud to na dotyčného praskne, zaleze, odstěhuje se a do konce života nebude okolí obtěžovat. Má-li alespoň minimum studu a pokory. Pro pana Kalvodu neznámé pojmy. Taky by se k tomu mohl postavit aktivně a titul, který v předstihu používal si dodělat. Ani jednoho se nedopustil . Zcela drze vedl Ministerstvo spravedlnosti což je vskutku nevídané. Když musel vypadnout, bez skrupulí přešel na druhou stranu barikády a proti státu zabojoval v dresu Diag Human, vybaven jistě důvěrnými informacemi z pozice vicepremiéra a tudíž v těžkém střetu zájmů se bral o miliardy pro Kalouskova podnikatele Šťávu. Vskutku učebnicová ukázka morálky a ryzího charakteru.
Celá tato v řadě už kolikátá iniciativa (Kroměřížská výzva, Peleton) zachránců demokracie by si zasloužila jen ignorovat. Přesto je potřeba upozornit na staré "zásluhy" všech zainteresovaných, když už si o to tak urputně říkají. Upozornit i na jejich "odvahu" se pustit do politické debaty, hájit polistopadovou demokracii a kultivovat politickou kulturu...od nich to vskutku sedí!
Jan Veleba