V nedávných dnech jsem dostal dopis, který se většině těch ostatních vymyká. Začíná slovy „Vážený pane senátore, v nejbližších dnech se bude rozhodovat o tom, zda Česko podpoří návrh Evropské komise týkající se otázky imigrace ze třetích zemí, jehož součástí jsou i povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Česko má zatím v této otázce, zdá se, jednotný postoj napříč parlamentními stranami.“
Následuje otevřený dopis, kterým mě jeho autor, občanský aktivista pan Jindřich Chmelař z Českých Budějovic žádá o osobní angažovanost v této záležitosti a jménem podepsaných mi zároveň dává mandát k prosazování nesouhlasu s přijetím kvóty uprchlíků, kterou nám chce přikázat Brusel. Řeklo by se, že různých otevřených dopisů běhá po internetu velké množství. Často slouží spíše k exhibici autorů a nikdo je nebere vážně. Dopis pana Chmelaře je ale jiný. Tento otevřený dopis podepsalo za pouhý týden více než 500 občanů ČR. Mezi podepsanými jsou zastoupeny všechny věkové skupiny, od studentů po důchodce a široká paleta povolání – dělníci, živnostníci, úředníci, účetní, manažeři, podnikatelé, ředitelé firem, právníci, duchovní, učitelé na ZŠ, SŠ, akademičtí pracovníci, vysokoškolští profesoři a řada dalších. U každého je připojeno jméno a datum narození na důkaz pravosti uvedené identity.
Signatářům se ani nedivím, neboť těžko lze vyjádřit pocity lidí tváří v tvář migrační explozi lépe než jak se podařilo autorovi dopisu:
„Jsme Češi, žijící spolu s Vámi zde – doma v České republice a píšeme Vám jako zástupci většiny. Jsme studenti, zaměstnanci, zaměstnavatelé, důchodci, úředníci, Vaši sousedé. Platíme řádně daně a zvolili jsme si Vás jako své zastupitele.
Naše babičky nám otevřely srdce pro každého, kdo je hostem a jako host se s námi také časem loučí. Vítáme zahraniční obchodní partnery, investory, studenty i učitele, životní partnery, turisty, manažery. Naši dědové nám zanechali hůl na ty, kteří zneužívají české pohostinnosti, na ty, kteří nevědí, kdy je slušné odejít. Hůl na lidi, kteří berou ze společného a nic nedávají.“
Tolik malý výňatek, celý text viz http://www.petice24.com/podpora_imigracni_politiky
Já sám v současné době objíždím svůj senátní volební obvod. Navštěvuji vesnici po vesnici, prodejny, starosty, firmy a mluvím s lidmi. Jsou to většinou příjemná osobní setkání, ale mně zajímají především jejich problémy a názory. A je skutečně překvapující, že i obyčejní lidé vnímají nový velký problém a tím je hrozba imigrantů. Je tedy jasné, že jde o fundamentální záležitost, a že v tomto případě jakákoliv vstřícnost není na místě. Mimo jiné i proto, že nic neřeší. V pohybu jsou totiž miliony běženců a jejich cílem je Evropa. Už jsem to několikrát jasně sdělil, ale musím znovu – nechť si důsledky této doslova apokalypsy nesou ti, kteří ji nastartovali. Například Francie a Velká Británie, kteří rozvalili Libyi. Spojené státy, které rozvalily tak obrovskou zemi, jako je Irák. A s nimi ti, kteří je bez mandátu OSN podporovali. Bohužel to byla i Česká republika v osobě knížete, coby tehdejšího ministra zahraničí. Co kdyby šel příkladem a umístil nám nucenou kvótu na svoje rozlehlé panství? Dnes je ale trošku jiná situace, současná vláda se k problému imigrantů z jihu staví odmítavě. Na rozdíl od některých našich europoslanců, kteří o rezoluci Evropského parlamentu o situaci ve Středomoří hlasovali podle stranického klíče své frakce a ne za Českou republiku, odpovídá pozice vlády názoru drtivé většiny občanů. Jde tedy nyní o to připravit se na situaci jak se kvótám vzepřít i přes jejich protlačení v Evropské radě. Možnost je jediná - podat žalobu na Evropskou komisi u Evropského soudního dvora za porušení zásady subsidiarity. Můj otec, obyčejný sedlák mně učil, že k národu patří tři atributy – jazyk, kultura a půda. Nejsem nacionalista, ale cítím se být vlastencem, který má rád tuto zemi a cítí k ní sounáležitost a toto jsou hodnoty, které jsme zdědili od mnoha pokolení svých předků a ty musíme bránit. V tomto případě bez ohledu na úředníky a nikým nevolené mocipány Evropské unie.
