Měl bych jako rodilý zemědělec být rád, s jakou vervou hrála média souboj kolem biopaliv, potažmo kolem ozimé řepky. Nikdy jsem ale netušil, co všechno o této krásně kvetoucí olejnině lze vymyslet a proto mně dovolte dát tuto problematiku do souvislostí a vysvětlit, jak se to s tou řepkou skutečně má.
Předně musím sdělit odborný fakt, že ozimá řepka je pro naše pole významná zúrodňující plodina. Ano, čtete dobře – řepka zúrodňuje půdu! A je nyní o to důležitější, že na našich polích významně poklesly plochy krmných pícnin, které jsou základem udržení úrodnosti půdy. Před dvaceti léty byl každý třetí hektar zelený, krmné pícniny zaujímaly 33% plochy orné půdy, kdežto dnes je to už jenom 16%. Tento úbytek představuje půl milionu hektarů, které zemědělci samozřejmě nemohli nechat ladem. Na nich je nyní řepka a další obilí. A jaký je důvod tak masivních změn? Jednoduchý, likvidace stavů chovaných krav, tedy konzumentů zelené píce. Jejich stavy poklesly na 40% dřívějších počtů. Z pohledu ekonomiky je řepka pro zemědělce, nikoliv pro Andreje Babiše, významná komodita s poměrně stabilní a příznivou tržní cenou.
Tato přes měsíc žlutě kvetoucí plodina je ale prospěšná nejenom pro zemědělce. Dnes je to jedna z hlavních plodin, z které profitují včelaři. Jako medonosná rostlina se výrazně podílí na tom, že si naše země drží trvale vysoké stavy včelstev, jejichž význam pro opylování a úrodnost mnoha kultur pěstovaných na půdě, třeba ovocných sadů, netřeba rozvádět. Hlavní uplatnění řepky je v potravinářském průmyslu, pro něhož je řepkový olej velmi kvalitní surovinou. Obecně se neví, že tento olej má nejnižší obsah nasycených mastných kyselin, řečeno pro lajka je mimořádně kvalitní a zdravý. A teprve potom je místo řepky coby suroviny pro technické účely pro výrobu bionafty. Zde ovšem neděláme nic jiného než to, že plníme stanovené cíle EU, které nás zavazují docílit podíl paliv z obnovitelných zdrojů 10% do roku 2020. Tento cíl nikdo nezrušil a jeho start sahá do období páně Kalouskova ministrování financím.
Závěrem tedy, bude se to blbě číst, ozimá řepka je významná plodina pro ekonomiku českých zemědělců, dále pro naše včelaře a také pro náš potravinářský průmysl a v neposlední řadě pro výrobu obnovitelné energie. A ještě významnější při zdecimovaných stavech skotu je pro udržení úrodnosti českých polí. A k tomu všemu samozřejmě nabaluje zaměstnanost, neboť se téměř všechna zpracuje do finálního produktu u nás. Na rozdíl od obilí.
A jedna škodolibá poznámka na úplný závěr. Tož dobře, poslechněme Kalouska, média a tisíce „odborníků“, kteří mají v době květu řepky náběh na kopřivku a přestaňme řepku pěstovat. Co se stane? Nic zvláštního. Jenom se zaseje o statisíce hektarů více obilí a místo 3 milionů tun nepotřebného obilí budeme vyvážet o dva miliony této suroviny bez užitku více a o to víc pak můžeme dovézt z Německa a z Polska vepřového a drůbežího masa z něho vyrobeného. Toto jsou základní souvislosti, skoro se bojím použít slovo „národohospodářské“, které ovšem těžko po politicích chtít. Problém ale je, že oni, tedy tito politici, rozhodují, nikoliv odborníci a už vůbec ne národohospodáři.
