Já vím, že pánové jsou ještě schopní, že ty sociální služby nebudou potřebovat, ale časem dojde i na ně.
Takže já bych se vrátila ke svému projevu. Byla jsem moc ráda, že v sociálním výboru po mé argumentaci šestiprocentní navýšení prošlo, ale nebylo přijato usnesení. A proto si musím načíst tento pozměňující návrh znovu. Bohužel jsem to nenašla ani v tabulce rozpočtového výboru, že rozpočtový výbor tuto změnu podpořil. Takže já jsem zvolila cestu toho, abych vás přesvědčila.
Vím, že zazněly i na výboru pro sociální politiku poznámky od koaličních poslankyň, že je to nekoncepční. Já si kladu otázky, v čem nekoncepční. Že vezmu prostředky z hmotné nouze a přesunu je na navýšení pracovníků v sociálních službách? Že finanční prostředky přesunu z kapitoly, která je dlouhodobě kritizovaná? Že prostředky, které jsou vypláceny na nataženou ruku, chci dát lidem, kteří poctivě a každý den vykonávají péči o staré, nemocné a zdravotně postižené? Tomu opravdu nerozumím, to mi rozum nebere!
Ani jednou jsem neslyšela bohužel od těchto poslankyň, že by se nad touto problematikou zamyslely a že by také něco pro to udělaly během těchto tří let, které jsme zde v Poslanecké sněmovně. Když člověk navštěvuje sociální služby - a nedávno jsem byla i v Jihočeském kraji, slyšela jsem stále stejné stesky od zaměstnavatelů, ať něco uděláme s platy zaměstnanců, protože je velký nedostatek pracovníků v sociálních službách. A argumentují tím, že zaměstnanci jim odcházejí, odcházejí jim do Kauflandu, kde jim dají daleko více, a domů odcházejí s čistou hlavou. Proto abych vás přesvědčila o práci těchto lidí, dovolila jsem si vám připravit takový krátký exkurz do jejich práce, abyste si uvědomili, co se skrývá za těmi penězi, o kterých dnes už tady byla řeč.
Zaměstnanci v sociálních službách poskytují přímou obslužnou péči o osoby spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoc při osobní hygieně, oblékání, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieně, podpoře soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb. Vykonávají základní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických společenských návyků až po jejich fixaci, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity. Provádějí volnočasové aktivity zaměřené na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy. Zabezpečují zájmovou kulturní činnost a provádějí asistenční činnost a osobní asistence. Pečovatelská činnost spočívá ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, v komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka. Poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizace. Organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti v územním celku. Sociální pracovník v přímé péči pracuje s písemnou dokumentací klientů, stanovuje individuální plány a cíle klientů a zodpovídá za jejich plnění, pracuje s ústavním informačním systémem. Provádí záznamy o realizaci činností dle individuálního plánu klientů, komunikuje s klienty a příbuznými. Řídí se sociálními a ošetřovatelskými standardy, metodickými pokyny, příkazy a směrnicemi domova pro seniory.
Je odborným garantem pro poskytování kvalitní sociální péče ve směnném provozu. Zná aktualizované standardy kvality sociálních služeb na oddělení a je s nimi seznámen. Spolupracuje a vytváří kvalitní sociální dokumentaci. Spolupracuje se zdravotními sestrami a dalšími pracovníky v sociálních službách. Dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, provozního domácího řádu atd. Řeší problémy vzniklé ve směně s úsekovou sestrou anebo jinou sestrou ve službě. Podporuje nové pracovní postupy v sociální péči na oddělení a pomáhá spolupracovníkům zvládat ostatní úkoly. Prohlubuje své odborné znalosti v sociální péči na seminářích, akreditovaných kurzech, odborných stážích, prostřednictvím samostudia, čtením odborného tisku a dbá o přenesení poznatků získaných z těchto aktivit na oddělení. Podílí se na zapracování nových pracovníků v sociálních službách, edukuje klienty a rodinné příslušníky v sociální péči, hájí práva klientů. Zajišťuje a kontroluje u jí svěřených pracovníků ve směně kvalitní provádění aktivní sociální péče, zvláště pak naplnění individuálních cílů klientů.
Vyjmenovala jsem vám jen málo z toho, co považuju za velmi důležité v práci s lidmi, v práci se starými lidmi, v práci se zdravotně postiženými. K tomu musíme ještě připočíst, že pokud někdo chce pracovat v sociálních službách, musí k tomu samozřejmě být i odborně vzdělán. Ředitelé jednotlivých zařízení volají, že už jim nestačí jenom pracovníci, kteří mají základní vzdělání a akreditovaný kvalifikační kurs, ale že chtějí daleko lépe připravené sociální pracovníky právě pro péči o své klienty. Ti, kteří pracují v sociálních službách, vědí, co nás stálo úsilí, abychom sociální služby dostali na takovou úroveň jako je dnes. Ale je stále co zlepšovat. Chceme-li kvalitní sociální služby, uvědomme si, že základem je zaměstnanec v sociálních službách na všech úrovních. Není to práce jenom jednoho člověka, ale celého týmu.
Proto bych se, vážení, velmi přimlouvala, abychom společně podpořili pozměňující návrh a tak zlepšili život zaměstnanců v sociálních službách. Protože nikdo z nás, já to opakuji stále, nevíme, kdy budeme potřebovat sociální služby. Všichni z nás zestárneme a budeme potřebovat péči, podporu a pomoc. A tu nám mohou poskytnout pouze zaměstnanci, kteří budou řádně ohodnoceni. A já myslím, že by společnost k tomu měla přistoupit a my zde také.
