Projev na 23. schůzi Senátu dne 20. 5. 2020 k návrhu zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů
Děkuji, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych uvedla tento návrh zákona, který je tou první fází, kdy se snažíme pomoci firmám, které byly postiženy tzv. koronakrizí se získáním likvidity.
Navrhujeme umožnit zaměstnavatelům odložení plateb pojistného za sociální zabezpečení, které zaměstnavatel odvádí ze svého vyměřovacího základu ve výši 24,8 % hrubé mzdy za měsíce květen až červenec. A lhůtu pro úhradu tohoto odloženého pojistného jsme stanovili nejpozději do 20. října. Tzn. pokud se zaměstnavatel rozhodne odložit platby za sociální pojištění pro tři zmiňované měsíce a zaplatí ji do 20. října v této stanovené lhůtě, tak penále, které je stanovené v § 20 zákona o pojistném na sociální zabezpečení bude maximálně 4 % per annum. Je to redukce o 80 %, což odpovídá zhruba 1 % za čtvrtletí. Jinými slovy, standardní penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení by činilo jen 0,01 % dlužné částky, tzn. 1/5.
Proč jsme se rozhodli tam ponechat, protože to bylo předmětem diskuzí obou příslušných výborů dnes dopoledne, proč jsme se rozhodli tam nechat penále, tak my jsme chtěli nastavit bariéru, která povede zaměstnavatele k tomu, aby se zamysleli, zda skutečně je pro ně správné a žádoucí pojistné odložit, nebo ne. Tento návrh zákona nemá být plošné opatření pro všechny, nejedná se o plošný odklad pro všechny, ale má to být výhodná půjčka, administrativně nenáročná ze strany státu pro ty, kteří to potřebují.
Druhá fáze, o které jsem mluvila na úvod, se má pak týkat odpuštění plateb za sociální pojištění nebo zabezpečení pro ty, kteří jsou skutečně koronakrizí hluboce postiženi. Máme tam nastavenu bariéru a ta má vést k tomu, aby půjčka přesto byla výhodná.
Další okruh diskuzí, který se týká tohoto návrhu zákona, se týkal tzv. ošetřovného. My jsme se na obou, jak na ústavně-právním výboru, tak na výboru pro sociální a zdravotní politiku, tak jsme se o tom bavili, diskutovali jsme o tom. Pozměňovací návrh, který předložila paní poslankyně Valachová, tak přiznávám, asi k tomu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. A to z toho důvodu, že jsme chtěli vnést jasné podmínky do situace, která souvisí s rozvolňováním zákazových opatření v dnešní situaci vlivem koronakrize. A chtěli jsme dostat podmínky nároku na ošetřovné na stejnou úroveň jak pro děti, které navštěvují mateřskou školu nebo dětskou skupinu nebo podobné jiné předškolní zařízení, tak pro děti, které docházejí na základní školu.
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je srovnat a jasně definovat podmínky, za jakých mají rodiče nadále do 30. června nárok na ošetřovné ve výši 80 % denního vyměřovacího základu.
Poslední věc, kolem které se točí diskuze ohledně tohoto návrhu, to je elektronizace komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení. Co se týká firem, nově zde navrhujeme, a byl to také pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické Jírovcové, připravovalo ho MPSV, a to většina firem již dnes komunikuje s Českou správou. Posílá měsíční přehledy elektronicky, my bychom to chtěli nastavit jako standard od 1. 9. Je tam drobný čas pro firmy, aby se mohly na to připravit. A zároveň chceme zrušit možnost platit sociální pojištění v hotovosti na pokladnách Okresní správy sociálního zabezpečení. Je také využíváno minimálně a myslím si, že by to mělo běžet plně bezhotovostním stykem.
Tento návrh zákona prošel v Poslanecké sněmovně jednomyslně, když se hlasovalo o celém zákonu. A myslím si, že to všem usnadní a zjednoduší práci zejména také s ohledem na to, že to bude jedno z opatření, které může do budoucna i nadále omezit šíření již zmiňovaného koronaviru.
Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vás požádala o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji.
