vzhledem k situaci, která u sněmovního tisku č. 204 nastala, mi dovolte na úvod konstatovat, že obsah návrhu zákona je v současné době již překonaný, a proto jej nebudu odůvodňovat nebo podrobněji vysvětlovat. Jen připomenu, že původním účelem návrhu zákona bylo zrušit právní úpravu elektronických neschopenek obsaženou v zákoně č. 259/2017 Sb., která měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2019. Proto byla také účinnost zákona navržená dnem 31. prosince 2018.
Projednávání návrhu zákona však mělo značný časový skluz a první čtení bylo dokončeno až 2. listopadu minulého roku. Mezitím byla zákonem č. 335/2018 Sb. posunuta účinnost úpravy elektronické neschopenky obsažené v zákoně č. 259/2017 Sb. o jeden rok, to je na 1. leden 2020. Zároveň bych ráda připomněla, že má předchůdkyně navrhovala účinnost posunout o dva roky, tzn. k 1. lednu 2021. Se zavedením plně funkční elektronické neschopenky se tedy počítá od 1. ledna 2020, přičemž pro její zavedení bude využita již schválená, ale zatím neúčinná úprava podle zákona č. 259/2017 Sb., která však bude vyžadovat určitou modifikaci.
Již z tohoto výčtu je jasné, že vznik eNeschopenky v posledních letech je minimálně komplikovaný. Dle zadání pana předsedy vlády a ve snaze uspíšit eNeschopenku nejen o ten jeden rok, tzn. z 1. ledna 2021 na plnou verzi eNeschopenky na 1. leden 2020, jsme přistoupili k zavedení eNeschopenky ve dvou fázích. To znamená, že ta plná má fungovat k 1. lednu 2020, o rok dříve než původně zamýšleno. A zároveň chceme částečně, aby fungovala k 1. červenci 2019. Co to reálně znamená, bych ráda vysvětlila.
Od 1. července tohoto roku je cílem zavést povinnou elektronickou formu hlášení ošetřujícího lékaře a ukončení dočasné pracovní neschopnosti podávaného okresní správě sociálního zabezpečení. Dále bychom rádi zkrátili lhůty, v nichž ošetřující lékař toto rozhodnutí odesílá, ze tří pracovních dnů po dni jejího uznávání na jeden pracovní den. A rozšířili okruh údajů, které mohou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Zavedeny budou rovněž dvě varianty, jakým způsobem mohou lékaři elektronickou neschopenku vystavit. A to buď prostřednictvím specializovaného lékařského software, anebo cestou webové aplikace ePortálu České správy sociálního zabezpečení, která bude pro lékaře bezplatná. Ráda případně vysvětlím.
Od 1. ledna 2020 pak bude zavedena konečná fáze projektu eNeschopenka. Pro představu to znamená, že bude např. zaveden nový pouze třídílný tiskopis elektronické neschopenky Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pro zaměstnavatele se rozšíří služba ePortálu České správy sociálního zabezpečení o další informace týkající se dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. A dále bude docházet k notifikaci zaměstnavatelů do jejich datových schránek. Ze strany mého resortu právní úprava znamená, že Česká správa sociálního zabezpečení bude informace, které poskytuje zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců nově poskytovat neprodleně.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si tedy shrnout současný stav tak, že sněmovní tisk č. 204 je v předloženém znění uvedeným vývojem překonaný a jedná se o to, že plnou eNeschopenku chceme zavést o rok dříve, tzn. již k 1. lednu 2020. A zároveň zavedením první etapy usilujeme o to, aby část těchto funkcí fungovala již v polovině tohoto roku.
Děkuji za pozornost.
