Na otázku, kde vzít víc, než z úspor na ministerstvech, odpovídám konzistentně: sektorová daň, zejména bankovní, a digitální daň. Chápu, když pan Babiš tvrdí, že to nebude fungovat. On nemůže říkat nic jiného, vždyť jako zakladatel obřího holdingu je s bankéři odjakživa jedna ruka. Ale já odmítám hrát hru, že něco prostě nejde. Nechci, aby se státy smiřovaly s tím, že jsou v područí silných kapitálových skupin. Svoji autonomii a suverenitu si vůči nim musí chránit. A funguje-li v ekonomice konkurence, nebojím se, že by při množství bank v ČR odskákali bankovní daň běžní klienti. Pro začátek jsem ráda, že ANO neodmítá digitální daň a podporuji i rozumný návrh kolegyně Schillerové na větší zdanění cigaret, tvrdého alkoholu a hazardu. Když se chce, všechno jde. Měli bychom se ale také podívat na daňové výjimky, říká to koneckonců také pan prezident. Konečně i naši koaliční partneři si uvědomili, že není možné dokolečka obemílat mantru o nezvyšování daní. Jestli hodláme lidem dopřát důstojné důchody, platy a kvalitní veřejné služby, musíme na to umět vybrat peníze.
Víc než starosti bank, kde by ze svých tučných zisků vzaly na daně, mě trápí zpráva o růstu spotřebitelských cen o tři procenta. Z toho bychom měli mít hlavu jako balón pan premiér i já – z prudkého zdražení brambor (u nich to je dokonce meziročně o 75 procent!), cibule, pečiva, másla a dalších potravin. Sama mít čas na pečení velikonočního beránka nebo mazance nebudu, ale nezávidím těm, co musí obracet každou korunu jednou za vejce, podruhé za máslo… K tomu rostou i ceny elektřiny a ceny nájemného doslova explodují!
Už proto podporuji požadavek Českomoravské konfederace odborových svazů, aby příští rok došlo k razantnímu navýšení minimální mzdy. Nejprve si však nad konkrétními částkami musejí odboráři sednout se zástupci zaměstnavatelů. Vždy je nejlepší, když se dohodnou mezi sebou. Pouze připomínám, že s růstem minimální mzdy klesají výdaje státu na dávky, poněvadž se lidem víc vyplatí pracovat, a zvyšují se také ostatní mzdy. Už při posledním zvýšení minimální mzdy jsme slyšeli, že to prý povede k vyšší nezaměstnanosti. Houby s octem! Nezaměstnanost v ČR dál klesá, což je skvělá zpráva. Během minulého kalendářního měsíce klesl počet nezaměstnaných o dalších 14 tisíc, lepší březnový výsledek byl naposledy v roce 1997. V evidenci Úřadu práce je teď 227 tisíc lidí. Chtělo by se napsat „pouhých“, ale byla bych ráda, kdybychom i je dokázali zapojit. S prací se často sice trápíme, ale bez ní je to ještě těžší.
