Já se také domnívám, že bychom měli méně testovat, co se týká některých nepojistních sociálních dávek, zejména bychom měli méně testovat u seniorů. Je pravděpodobné, že pokud dochází k valorizaci důchodu jednou ročně, tak asi není potřeba testovat dávky čtyřikrát ročně. V tom se shodneme. Nicméně je potřeba upozornit, že návrhy, které za posledních rok a půl, to znamená za dobu existence této vlády, prošly i touto komorou, které byly v Poslanecké sněmovně pozměněny. A byly pozměněny právě ve smyslu dalšího a dalšího testování a zpřísňování kontroly pobírání sociálních dávek, tak prošly i v této ctěné komoře. A většinou jednomyslně. Nebo nezaznamenala jsem žádné výhrady. To znamená, že v tuto chvíli jsme názorově v souladu, nicméně výsledky hlasování tomu neodpovídají o jednotlivých návrzích. Ráda pak případně rozvedu.
Co se týká paní senátorky. Proč nebyla úprava přijata včas? Já myslím, že úprava byla vládou přijata, vy jste to sama zmínila, 26. 3. do toho zrychleného meziresortního připomínkového řízení. My ho teď ve stavu nouze nemáme jako takové. Byla vyslána pět dní předtím, tzn. kolem 19. března, a to je necelý týden po vyhlášení stavu nouze. To znamená, že ministerstvo práce reagovalo extrémně rychle. Nebyl to jediný zákon, který jsme navrhovali. Já připomínám, že jsme za poslední měsíc odpustili OSVČ, rozšířili jsme ošetřovné na celou dobu trvání krizového stavu a zvedli jsme ho na děti do 13. narozenin. Kompletně jsme změnili instrukci pro úřady práce ohledně metodiky mimořádné okamžité pomoci. To je také velká změna, opravdu zásadní změna. A také jsme v rekordně rychlé době nastartovali program Antivirus.
To znamená, že opravdu ministerstvo reagovalo extrémně rychle. My tomu říkáme na ministerstvu hekaton. To jsou propracované noci a víkendy, kdy jsme se opravdu s nejužším týmem asi dvaceti kolegů velmi dobře poznali, když jsme dávali dohromady velké úkoly, které nenadále s koronakrizí nastaly a přišly.
Já si myslím, že úřady práce byly informovány a informovaly obyvatele nebo naše klienty od 1. dubna, že tato úprava byla schválena vládou a je v legislativním procesu. Ještě jednou připomínám, že 26. 3. vláda tento návrh zákona schválila. A to prostřednictvím call center byly cedule na úřadech práce, snažili jsme se to dávat na web MPSV, na web úřadu práce. A ten příspěvek na Facebooku, který jste citovala, tak jenom tento příspěvek na Facebooku měl dosah 530 000 lidí. To znamená, že si myslím, že informovanost byla opravdu vysoká.
Co se týká pozměňovacího návrhu paní poslankyně Richterové, tak já se skutečně domnívám, domnívají se to také všichni kolegové na ministerstvu práce a sociálních věcí a zaměstnanci, odborníci legislativci na úřadu práce, že to je přesně v rozporu se smyslem toho zákona. Možná nemáme pravdu, ale opravdu všichni se domníváme, že to je komplikace. A jak jsem avizovala, tak budeme tento pozměňovací návrh měnit vládním návrhem zákona. A to z jednoho prostého důvodu. My očekáváme, že v II. čtvrtletí bude u velké části našich příjemců docházet k propadu příjmů, zároveň očekáváme celou řadu nových příjemců. Protože pravděpodobně dojde k nárůstu nezaměstnanosti.
Já už dnes dle našich aktuálních čísel – já si nechávám zasílat denně monitoring z úřadu práce, tak už vím, že nezaměstnanost k dnešnímu, nebo k včerejšímu datu je dvojnásobně vyšší než nezaměstnanost za měsíc březen. To znamená, opravdu lze očekávat, že v příštích měsících budeme mít nový nápor žadatelů o tyto dávky. A je tam spousta dalších důvodů, je nelogické překlápět jejich situaci z posledního čtvrtletí roku 2019. Protože, jak bylo zmiňováno, ještě v návaznosti na pana senátora, všechny nové skutečnosti stejně budou přehodnocovány. To znamená, nemá smysl překlápět všechno 1:1, když většina z toho se bude měnit. To pak není žádná administrativní úleva, ale je to vlastně komplikace.
Právě proto jsem zmiňovala, že v návaznosti na to, jak se v příštích týdnech bude situace vyvíjet, tak budeme muset přijít s komplexnější úpravou podpory v nezaměstnanosti, ošetřovného, pravděpodobně příští týden navrhnu ošetřovné ve výši 80 %. Čekáme na poslední statistiky. Ale také pravděpodobně budeme diskutovat o odvodech firem na sociální pojištění atd. Skutečně přijde větší úprava. Očekávám také zásah do dávek na bydlení, protože pokud nám větší část obyvatel přijde o příjem, tak se budeme muset podívat na tyto věci. A myslím si, že bychom na to měli reagovat v reálném čase. To znamená, v momentě, kdy to nastane, tak opravdu na to zareagovat a připravit odpovídající legislativní návrh. My už na tom na ministerstvu práce a sociálních věcí pracujeme.
Já jsem byla také pověřena komunikací s celou řadou ekonomů. Asi jste zaznamenali, vážené paní senátorky a senátoři, že při Ústředním krizovém štábu vznikl tzv. poradní ekonomický tým, který vede pan profesor Švejnar. Je tam celá řada ekonomů, kteří se zabývají komplexně sociální politikou. A my si necháváme všechny tyto návrhy, které vznikají v tuto chvíli, oponovat také akademickou sférou. A myslím si, že jedna věc, na které se shodneme, je to, že bohužel to, co nás v příštích týdnech čeká, je to, že budeme ad hoc reagovat na tu situaci, která nastane. Protože my v tuto chvíli nevíme, jak dlouho bude celá pandemie trvat. Nevíme, jaký bude mít dopad na ekonomiku, jakého bude rozměru.
Opravdu je možné, že se tady za dva za tři týdny opět uvidíme a budu přicházet s novými návrhy zákona. Ale my se snažíme v reálném čase reagovat na problémy tak, abychom občanům, ale i firmám usnadnili život.
Co se týká dopadů na státní rozpočet, tak skutečně tento návrh, to překlopení – podstatou tohoto návrhu zákona je překlopení I. čtvrtletí do II. čtvrtletí. A protože překlopení jako takové je 1:1, tak tento návrh zákona, podstata tohoto návrhu zákona nemá dopady na státní rozpočet. Proto je to takto napsáno. Pokud dojde k poklesu příjmů nebo například k zlepšení situace, což neočekáváme, tak to dopady na státní rozpočet mít bude. Ale tato podstata návrhu zákona je rozpočtově neutrální.
A poslední věc, kterou bych ráda osvětlila v reakci na paní senátorku, podseknutí zaměstnanců úřadů práce. My máme, co se týká úřadů práce, problém pouze v hlavním městě. Pouze v hlavním městě. A je to situace, kterou řešíme dlouhodobě. A souvisí to s odměňováním ve státní sféře. Asi víte, že za peníze, které máme ve státní sféře, tak v Praze se velmi těžko hledají zaměstnanci. Řešíme to aktivně, máme celou řadu opatření, jak tuto situaci změnit.
Nicméně na váš dotaz, zda si uvědomujeme, že úřady práce jsou centrální pro zvládnutí současné situace, tak já jsem to myslím poprvé v nějakém větším rozhovoru zmínila den po vyhlášení nouzového stavu. Opravdu, skutečně, to, v jaké kondici budou úřady práce, ale také Česká správa sociálního zabezpečení, a jak se zaměstnanci a zaměstnankyně těchto dvou klíčových úřadů celé situace zhostí, tak bude z velké míry ovlivňovat to, jak celou koronavirovou pandemii zvládneme. Protože na nich leží obrovská zátěž. Úřady práce, výplata běžných dávek, i když se jim snažíme administrativně odbřemenit, narůstající podpora žádostí, nebo uchazečů o zaměstnání, narůstající počet žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc a ještě k tomu administrace programu Antivirus, Česká správa sociálního zabezpečení, opět také nad rámec agendy, narůstající počet ošetřovného a narůstající počet nemocenské. To znamená, těch úkolů je skutečně hodně.
Proto jsme udělali – nebudu zmiňovat všechny detaily – zhruba tucet personálních opatření, tak, abychom právě tyto dvě centrální státní instituce posílili a aby byly schopny celou krizi zvládnout. A myslím si, že v tuhle chvíli jsme v dobré kondici.
Děkuji.
